Muchomůrka šedivka
 Muchomůrka šedivka | |
|---|---|
 Muchomůrka šedivka | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (Basidiomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | štítovkovité (Pluteaceae) |
| Rod | muchomůrka (Amanita) |
| Binomické jméno | |
| Amanita spissa | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Muchomůrka šedivka (Amanita spissa) je jedlá houba z čeledi štítovkovité.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Klobouk má v průměru 5–13 cm, v mládí je kulovitý nebo poněkud vejčitý, později plochý, hnědavý, velmi pokrytý bělavými nebo mírně našedlými strupy, okraj je hladký, nerýhovaný. Závoj je blanitý, bělavý, prsten je mohutný, bílý, odstárlý, zřetelně hustě rýhovaný. Lupeny jsou husté a bílé.
Třeň bývá mohutný, plný a válcovitý, zakončený mohutnou hlízou.
Dužina je bílá, neměnná.
Chuť a vůně
[editovat | editovat zdroj]Muchomůrka šedivka má vůni podobnou pachu syrových brambor. Chuť je mírná. Je jedlá, pro riziko záměny se však její sběr příliš nedoporučuje.
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Roste velmi hojně v červenci až listopadu v lesích všech typů, hlavně v jehličnatém.
Možnost záměny
[editovat | editovat zdroj]Pozor na záměnu s jedovatou muchomůrkou tygrovanou. Tato houba je halucinogenní a velké množství lidí si ji spletlo s touto jedlou houbou.[1][2] Muchomůrka šedivka má na rozdíl od muchomůrky tygrované zřetelně hustě/jemně rýhovaný prsten. Nemá kalich/pochvu, ale hlízu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://hobby.idnes.cz/muchomurka-sedivka-amanita-spissa-d5m-/atlas-hub.asp?c=A080717_154913_atlas-hub_mrc
- ↑ Archivovaná kopie. www.houbar.cz [online]. [cit. 2009-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-23.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu muchomůrka šedivka na Wikimedia Commons - Galerie muchomůrka šedivka na Wikimedia Commons
