Musurana černá
 Musurana černá | |
|---|---|
 Musurana polykající kořist | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Řád | šupinatí (Squamata) |
| Podřád | hadi (Serpentes) |
| Čeleď | užovkovití (Colubridae) |
| Rod | musurana (Clelia) |
| Binomické jméno | |
| Clelia clelia Daudin, 1803 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Musurana černá (Clelia clelia nebo Pseudoboa clelia) je statný užovkovitý had, obývající Jižní Ameriku a některé ostrovy Karibiku. Je to pozemní had se zadními jedovými zuby, živící se hlavně ostatními hady včetně jedovatých druhů. Je největší a nejznámější ze sedmi druhů musuran rodu Clelia. Slovo musurana pochází z indiánského jazyka Tupí a znamená oprátka nebo smyčka.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Musurana černá je statný, ale poměrně štíhlý, elegantní had s oválnou hlavou, dobře odlišenou od těla. Dorůstá délky až 250 cm. V dospělosti má šedomodré až téměř černé zbarvení s výrazným leskem, zvláště na bocích. Mláďata v prvních dvou letech života mají červené až oranžové zbarvení s černými a žlutými proužky na hlavě a krku.
Způsob života a rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Musurana je převážně pozemní had, dovede ale také šplhat, především mláďata na stromech někdy i loví. Vyskyytuje se v savanách, druhotných lesích, ale i v kulturní krajině, např. na kávových plantážích. Má převážně noční aktivitu. Brazilci ji nepronásledují a někdy ji chovají v domech ši zahradách jako ochránce před jedovatými hady. Z téhož důbodu se musurana dostala i na brazilské mince a poštovní známky. Kromě Brazílie i další země Jižní a Střední Ameriky od Paraguaye a Bolívie po jih Mexika, a na některé Karibské ostrovy (Sv. Lucie, Trinidad a Tobago).
Potrava
[editovat | editovat zdroj]Musurana je potravní specialista, živí se především jinými hady a ještěry, nevyhýbá se ani jedovatým hadům, s oblibou požírá různé křovináře (zvláště velmi nebezpečného k. sametového) a chřestýše brazilské, naproti tomu korálovce žere jen výjimečně. Kořist vyhledává v noci, zpravidla na zemi, vyhledává ji čichem a přepadá ze zálohy. Svou oběť nejprve omámí uštknutím zadních (opistoglyfních) jedových zubů, poté uškrtí a spolkne. Hady i ještěry polyká hlavou napřed, velké hady polyká a tráví po částech, takže je schopná pohltit hada delšího než dvě třetiny jejího těla. Jed musurany není člověku nebezpečný. Musurana je značně odolná proti jedu chřestýšů a křovinářů, ale proti jedu korálovců imunní není.
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Musurana je vejcorodá, klade až 40 vajec, z nichž se líhnou pestře zbarvená mláďata.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Čihař, Jiří: Teraristika, Praha, Práce, 1989.
- Moravec, Jiří: Procházka amazonským pralesem. Praha, Academia, 2009.
- Moravec, Jiří: Svět zvířat VII - Obojživelníci, plazi. Praha, Albatros, 1999.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu musurana černá na Wikimedia Commons
