Mutějovice

Mutějovice
Mutějovice, Velká Strana, vlevo kostel svatého Václava
Mutějovice, Velká Strana, vlevo kostel svatého Václava
Znak obce MutějoviceVlajka obce Mutějovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecRakovník
Obec s rozšířenou působnostíRakovník
(správní obvod)
OkresRakovník
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel838 (2024)[1]
Rozloha13,21 km²[2]
Nadmořská výška386 m n. m.
PSČ270 07
Počet domů346 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduMalá Strana 190
270 07 Mutějovice
obec@mutejovice.cz
StarostaMartin Pinka
Oficiální web: www.mutejovice.cz
Mutějovice na mapě
Mutějovice
Mutějovice
Další údaje
Kód obce542121
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Mutějovice (německy Mutowitz) se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, zhruba deset kilometrů severně od Rakovníka. Žije zde 838[1] obyvatel. Nejvyšším bodem obce je vrch Zadní Rovina (524 metrů).

Název vesnice je odvozen od osobního jména Mutěj ve významu ves lidí Mutějových.[4]

Kostel svatého Václava
Kostel svatého Prokopa
Poddžbánský pivovar

Okolí vesnice bylo lidmi využíváno už v mladém paleolitu. Archeolog Friedrich Hammer na okolních polích a chmelnicích identifikoval pět lokalit, na kterých se vyskytuje štípaná industrie kultury aurignacienu. On a další badatelé získali soubor nástrojů vyrobených z baltského pazourku a bečovského křemence. Nálezy jsou uloženy v Muzeu T. G. M Rakovník.[5] Další pravěká lokalita z období pozdního paleolitu byla popsána na okraji vesnice v místě s pomístním názvem Na Liščinách.[6]

První písemné zmínky o Mutějovicích, tehdy příslušných ke královskému panství Křivoklát, pocházejí z období panování krále Jana Lucemburského a datují se do let 1325 a 1337 (kdy Jan zastavil Mutějovice Jindřichovi z Kaufunku). K roku 1356 se mutějovický kostel svatého Václava připomíná jako farní. Již ve druhé polovině 16. století bývala v Mutějovicích škola, jedna z prvních v širokém okolí.

Za třicetileté války byla obec roku 1634 vypleněna a farnost dokonce na čas zanikla. V roce 1707 byly obnoveny farnost a škola, roku 1740 postaven kostelík sv. Prokopa. Velká pohroma postihla Mutějovice v roce 1806, kdy rozsáhlý požár strávil 47 domů i kostel. V letech 1867 až 1871 byla katastrem Mutějovic položena železniční trať z Prahy do Chomutova. V roce 1880 došlo k založení místního sboru dobrovolných hasičů, roku 1893 pak byla v Mutějovicích zřízena pošta. V této době se v okolí obce rozvíjela těžba kamenného uhlí a pěstování chmele.

Novodobé dějiny

[editovat | editovat zdroj]

Po Mnichovské dohodě, jíž muselo na podzim 1938 Československo odstoupit nacistickému Německu velkou část svého území, se Mutějovice na sedm let staly poslední pohraniční obcí na české straně – sousední Kounov už ležel v Říši.

V roce 1983 se na sklizené chmelnici u Mutějovic konala akce Chmelnice, neoficiální tvůrčí sympózium výtvarných umělců s prvky land artu a postmoderny.[7][8][9]

Ve vsi Mutějovice (1257 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katol. kostely, společenstvo smíšených živností, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] lékař, autodoprava, bednář, biograf Sokol, cukrář, obchod s dobytkem, důl Union, galanterie, 2 holiči, 6 hostinců, klempíř, 2 koláři, Dělnický konsum, 2 kováři, 4 krejčí, 2 lakýrníci, malíř, mlýn, 2 pekaři, porodní asistentka, 7 rolníků, 2 řezníci, sadař, sedlář, 8 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Mutějovice, 5 švadlen, 2 trafiky, truhlář, zahradnictví, zámečník, zubní ateliér.

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Rakovník[11]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Rakovník
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Rakovník
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Rakovník[12]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Rakovník[13]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Rakovník[14]
  • 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[15]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Vesnice stojí na jižním okraji přírodního parku Džbán, jeho hranice zde vede podél silnice z Kounova do Hředlí.

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Obec Mutějovice se skládá ze dvou částí na dvou stejnojmenných katastrálních územích:

Do obce vedou silnice III. třídy. Obec leží na železniční trati Lužná u Rakovníka – Chomutov. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava na ní byla zahájena roku 1870. Autobusová doprava – V obci zastavují autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Kounov (linka 563), Ročov (linka 585), Rakovník (linky 563, 584, 585). Železniční zastávkou Mutějovice zastávka na trati 124 v roce 2021 jezdily denně tři páry osobních vlaků.[16] Na trati 126 stojí ve vzdálenosti tři kilometry od středu obce železniční stanice Mutějovice, mezi Rakovníkem a Mostem jezdí třináct párů osobních vlaků.[17]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Čertův kámen

V Mutějovicích v závěru života žil a zemřel archeolog Friedrich Hammer (1899–1973).[20]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek III. Praha: Česká akademie věd a umění ve Státním nakladatelství učebnic, 1951. S. 158. 
  5. MAJER, Martin; SOMOL, Václav; ŽÁK, Karel. Džbán – krajina opukových plošin. Vrchlabí: Green Mango, 2020. 232 s. ISBN 978-80-270-7006-0. S. 58. Džbán – krajina opukových plošin. 
  6. Džbán – krajina opukových plošin, s. 62.
  7. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. A–M. Svazek 1. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0521-8. Kapitola Chmelnice, s. 298–299. 
  8. Události. cs.isabart.org [online]. [cit. 2020-07-02]. Dostupné online. 
  9. CHMELÍKOVÁ, Barbora. Sympozium na chmelnici v Mutějovicích 1983 a umění instalace. 2004 [cit. 2020-07-02]. Master's thesis. Palacký University Olomouc, Filozofická fakulta. Dostupné online.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 875. (česky a německy)
  11. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  12. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  13. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  14. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  15. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  16. https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/115131601/k124.pdf/e5cbe9e5-7f92-4d5c-ae2a-d68326890503[nedostupný zdroj]
  17. https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/115131601/k126.pdf/e7152f8a-3e6e-4e7c-813c-c49d7027b162[nedostupný zdroj]
  18. Džbán – krajina opukových plošin, s. 35.
  19. Čerstvý docent Hynek Roubík: „Rád vidím, když věci fungují a přinášejí praktický užitek“. Živá univerzita [online]. Česká zemědělská univerzita, 2021-12-07 [cit. 2024-03-27]. Dostupné online. 
  20. Hammer, Friedrich, 1899–1973 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2022-12-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]