![]() | |
---|---|
![]() mysmena skvrnitá (Microdipoena guttata) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Podkmen | klepítkatci (Chelicerata) |
Třída | pavoukovci (Arachnida) |
Řád | pavouci (Araneae) |
Čeleď | mysmenovití (Mysmenidae) Petrunkevitch, 1928 |
![]() Rozšíření mysmenovitých (zeleně) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mysmenovití (Mysmenidae) jsou čeleď dvouplicných pavouků.
Za popisnou autoritu čeledi mysmenovitých je považován Alexander Petrunkevitch (1928). Během 20. století byli mysmenovití řazeni v rámci snovačkovitých (Theridiidae), případně čeledi Symphytognathidae. Na samostatnou čeleď mysmenovité povýšili Forster & Platnick (1977).[1][2] Fylogeneticky se tato skupina odvozuje v rámci nadčeledi křižáků (Araneoidea).[3]
Přehled rodů (aktuální k říjnu 2024)[4]:
Mysmenovití jsou drobní pavouci, velikostně nepřesahující 3 mm, většina zástupců měří jen okolo 1 mm. Tělo má značně atypický vzhled, barva proměnlivá od žlutohnědé po šedou. Hřbetní štít hlavohrudi neboli karapax bývá vyšší než delší, s nejvyšším bodem vystupujícím až za očima, přičemž tento znak je zvlášť nápadný u samců. Výjimkou je však např. rod Isela, u něhož je hlavohruď plošší. Očí je osm ve dvou řadách, přičemž přední střední oči sousedí s očima postranníma a jsou obvykle větší než ostatní oči. Zadeček může být, podobně jako hlavohruď, vyšší než delší, někdy s nápadnými chloupky a světlými skvrnkami či jinými znaky na tmavším podkladu. Nohy se třemi drápky. Mysmenovití představují entelegynní dvouplicné pavouky, plicní vaky však obvykle redukovali a jejich dýchací funkci zcela přebírá systém vzdušnic.[1][5][6][7]
Jde o celosvětově rozšířené pavouky, již obývají zejména různé štěrbiny a podestýlku ve velmi vlhkých stanovištích. O jejich chování se toho ví relativně málo. Některé druhy si budují pavučinu, její vzhled však bývá proměnlivý.[1] Sítě mysmenovitých mohou kombinovat jak charakteristiky kruhových sítí křižákovitých, tak trojrozměrných sítí snovačkovitých. Drobnou kolovou pavučinu, v rámci níž jsou patrná radiální vlákna vycházející z jednoho bodu, v takovém případě obklopuje nepravidelně uspořádaná spleť vláken.[5][6] Pro některé mysmenovité, jako pro zástupce rodu Mysmenopsis, je typický kleptoparazitismus. Pobývají v sítích jiných hostitelských pavouků a obírají je o část kořisti, případně se komenzálně přiživují drobným hmyzem, který hostitelé ignorují. Na hostitelské pavouky má chování mysmenovitých negativní vliv.[8]
Na českém území žijí dva druhy mysmen. Mysmena Jobova (Mysmenella jobi) byla objevena v oblastech Slap a mokřadech na Kokořínsku, mysmena horská (Trogloneta granulum) žije vzácně ve středních polohách v podzemních prostorách kamenitých sutí.[6]