Mähring

Mähring
Kostel svaté Kateřiny
Kostel svaté Kateřiny
Mähring – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška652 m n. m.
Časové pásmoUTC +1
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměBavorsko
Vládní obvodHorní Falc
Zemský okresTirschenreuth
Administrativní dělení19 místních částí
Mähring na mapě
Poloha Mähringu v rámci zemského okresu Tirschenreuth
Mähring
Mähring
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha72,9 km²
Počet obyvatel1 726 (2023)[1]
Hustota zalidnění23,7 obyv./km²
Správa
Statusměstys
Oficiální webwww.maehring.de
Adresa obecního úřaduGroßkonreuth 24
95695 Mähring
Telefonní předvolba09639
PSČ95695
Označení vozidelTIR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mähring je městys v zemském okrese Tirschenreuth, vládního obvodu Horní Falc svobodného státu BavorskaNěmecku. Od okresního města Tirschenreuth je vzdálen přibližně 16 kilometrů. Leží v bezprostřední blízkosti česko-bavorské hranice. V minulosti byl proto kulturně velice blízce spřízněn se zaniklou a neexistující obcí Slatina. Městysem protéká Hamerský potok (na německém území pojmenovaném jako Lohbach), pramenící na české straně Českého lesa (německy Oberpfälzer Wald) a po asi 2 km na německém území se opět vrací na české území. Městys má přibližně 1 700[1] obyvatel.

Mähring a okolní osady, které kdysi spadaly pod pražskou diecézi, daroval v roce 1181 český král Waldsassenskému klášteru, založeném již v roce 1133.[2][3]

Pro klášter se stal Mähring z dříve bezvýznamného místa důležitým hraničním přechodem do Čech. Ve 14. století zde byl postaven kostel svaté Kateřiny. Kolem roku 1500 získal Mähring právo vařit pivo a roku 1566 se stal městysem.[2]

Mähring byl nejblíže k obci Slatina (německy Lohhäuser), ležící na české straně hranice. Pro obyvatele měl Mähring se Slatinou mnoho společného, zejména práci, příbuzné a přátele. Až do konce první světové války mohli obyvatelé Mähringu stále používat svá pole a louky v Čechách. Z výpisu katastru z roku 1788 vyplývá, že nejméně šestnáct rodin z Mähringu obdělávalo půdu ve Slatině. Naopak obyvatelé Slatiny získali a spravovali čtyři hektary půdy v Mähringu.[4] Zejména v zimě chodila značná část obyvatel Slatiny na bohoslužby do kostela v Mähringu a to i poté co byla v roce 1787 založena farnost ve Třech Sekerách a postaven kostel Čtrnácti svatých pomocníků. Cesta do Tří Seker trvala asi dvě hodiny, ovšem cesta do Mähringu přes česko-bavorskou hranici byla dlouhá jen asi 2,5 km.[5]

Obvod Mähringu tvoří 19 místních částí. Při územní reformě 1. května 1978 byly do obvodu začleněny dříve samostatné obce Dippersreuth, Griesbach a Großkonreuth.[2]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Farní katolický kostel svaté Kateřiny
  • Kostel svaté Anny s turistickou vyhlídkovou věží na kopci Pfaffenbühl (692 m).[6]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mähring na německé Wikipedii.

  1. a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].
  2. a b c Grüß Gott in Mähring [online]. Obec Mähring [cit. 2020-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-26. (německy) 
  3. CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142-1420. Kláštery na hranicích a za hranicemi Čech. Praha: Karolinum, 2009. ISBN 978-80-246-1668-1. S. 158–159. 
  4. Grüß Gott in Mähring - Was Lohhäuser mit Mähring verband [online]. Obec Mähring [cit. 2020-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-26. (německy) 
  5. BUCHTELE, Zdeněk; ŠVANDRLÍK, Richard. Lohhäuser – Slatina příběh zaniklé vesnice. 1. vyd. Mariánské Lázně: vlastním nákladem, 2006. 144 s. ISBN 80-239-9131-0. S. 12. 
  6. Pfaffenbühl (692m) [online]. oberpfaelzerwald.de [cit. 2020-06-13]. Dostupné online. (německy) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]