Müstair
| Müstair | |
|---|---|
 Panorama obce | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°37′ s. š., 10°27′ v. d. |
| Nadmořská výška | 1273 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Graubünden |
| Okres | Engiadina Bassa/Val Müstair |
| Obec | Val Müstair |
  Müstair Müstair, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 77,73 km² |
| Počet obyvatel | 769 (31.12.2008) |
| Hustota zalidnění | 9,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 7537 |
| Označení vozidel | GR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Müstair (německy zastarale Münster) je bývalá samostatná obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Engiadina Bassa/Val Müstair. Nachází se ve stejnojmenném údolí, asi 45 kilometrů severovýchodně od Svatého Mořice v nadmořské výšce 1273 metrů. Má přibližně 750 obyvatel.
K 1. lednu 2009 se na základě výsledku referenda Müstair sloučil s dalšími okolními obcemi (např. Santa Maria Val Müstair, Tschierv, Valchava) do nové obce Val Müstair.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Vesnice s protaženým osídlením podél hlavní cesty je nejníže položenou a největší osadou v údolí Val Müstair a nejvýchodněji položenou vesnicí ve Švýcarsku. Přes hranici leží dále v údolí jihotyrolská vesnice Taufers im Münstertal. Součástí obce je exkláva Val Mora, která je odvodňována do jezera Lago di Livigno. Nejznámější památkou obce je benediktinský klášter svatého Jana (Claustra Son Jon), zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Historie obce sahá až do raného středověku. První zmínka pochází z 9. století jako monasterium Tuberis.[1] V roce 1367 se obec připojila ke Gotteshausbundu. Roku 1499 byl Müstair zpustošen rakouskými vojáky.[1]
Na rozdíl od ostatních údolních obcí nebyla v Müstairu zavedena reformovaná víra. Obec byla opět zpustošena během nepokojů v Graubündenu v první polovině 17. století. V roce 1696 převzali pastorační péči v obci kapucíni a v roce 1709 byl postaven kapucínský hospic. V roce 1728 prodal biskup z Churu údolí Rakouskému arcivévodství; v roce 1762 však bylo odkoupeno zpět. V roce 1854 se Müstair stal samostatnou obcí a tento status si udržel až do roku 2008. Od 70. let 20. století se v pohraniční obci usídlily různé obchodní a průmyslové podniky, díky Švýcarskému národnímu parku se zde rozvinul i šetrný turistický ruch.[1]
Až do roku 1943, kdy bylo v kantonu Graubünden v souvislosti s uznáním rétorománštiny jakožto národního jazyka přejmenováno několik obcí, zněl oficiální název Münster (GR).[1]
Východně od obce se nachází zřícenina hradu Balcun At.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Vývoj počtu obyvatel[1] | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1835 | 1850 | 1900 | 1950 | 2000 | 2007 | |||||||
| Počet obyvatel | 513 | 475 | 599 | 776 | 745 | 764 | |||||||
Jazyky
[editovat | editovat zdroj]V obci se stále mluví primárně rétorománským dialektem jauer. V roce 1990 uvedlo znalost rétorománštiny 88 % a o 10 let později 86 % obyvatel. V roce 1880 ji považovalo za mateřský jazyk 87 %, v roce 1910 88 % a v roce 1941 89 % místních obyvatel. Od roku 1970 však roste německy mluvící menšina, zatímco počet obyvatel hovořících rétorománsky stagnuje. Vývoj v posledních desetiletích ukazuje následující tabulka:
| Jazyky v Müstairu | |||||||||
| Jazyk | Sčítání lidu 1980 | Sčítání lidu 1990 | Sčítání lidu 2000 | ||||||
| Počet | Podíl | Počet | Podíl | Počet | Podíl | ||||
| Němčina | 123 | 17,40 % | 160 | 21,28 % | 184 | 24,70 % | |||
| Rétorománština | 574 | 81,19 % | 578 | 76,86 % | 543 | 72,89 % | |||
| Italština | 8 | 1,13 % | 10 | 1,33 % | 4 | 0,54 % | |||
| Počet obyvatel | 707 | 100 % | 752 | 100 % | 745 | 100 % | |||
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]
Na katastru obce na nachází vrchol Piz Chavalatsch, který je nejvýchodnějším bodem Švýcarska.
Müstair je proslulý zejména svým Klášterem svatého Jana, založeným již v 8. století a od roku 1983 zapsaným na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Müstair na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d e GRIMM, Paul Eugen. Müstair (Dorf) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2016-12-09 [cit. 2024-11-05]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Müstair na Wikimedia Commons - (německy) (rétorománsky) [1] – oficiální stránky
