amébní úplavice | |
---|---|
Trofozyty měnavky úplavičné | |
Minimální inkubační doba | 7 d |
Maximální inkubační doba | 2 měsíc |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Měňavková úplavice, též amébní,[1] respektive entamoební úplavice, je choroba způsobována měnavkou Entamoeba histolytica.[1] Choroba se může vyskytovat jak bez příznaků, tak s mírnými, ale i těžkými. Symptomy pak mohou zahrnovat například bolest břicha, průjem (u závažnějších případů s přítomností krve ve stolici). V důsledku ztráty tekutin může u postižených docházet k dehydrataci. U závažných forem pak i k chudokrevnosti v důsledků krevních ztrát.[2]
Vhodnou prevencí před nákazou měnavkovou úplavicí je důkladné mytí ovoce a zeleniny a tepelná úprava vody v rizikových oblastech. Svůj vliv může mít i dobrá kanalizace, počítaje v to oddělení potravin a vody od fekálií. Proti amébní úplavici neexistuje žádná očkovací látka.[2] Infekce s příznaky se nejčastěji léčí metronidazolem. Bezpříznakové onemocnění pak nejčastěji paromomycinem.[3] Na léčbu infkece může být však použita i celá další řada léků.
Entamoební úplavice se vyskytuje po celém světě,[4] avšak nejvíce případů nákazy je v rozvojových zemích.[1][5] V České republice se tato nemoc vyskytuje jen ojediněle, tehdy bývá ze zahraničí importována cestovateli.[1] V posledních deseti letech bylo v České republice hlášeno jen kolem 30–60 případů ročně.[3] Touto nemocí je infikováno asi 480 milionů lidí, což má ročně za následek smrt 40 000–110 000 lidí.[2]
Ve střevě se také mohou vyskytovat další měňavky. Entamoeba dispar se vyskytuje bez přítomnosti příznaků. Patogenita Entamoeba moshkovskii zatím není zcela objasněna.[6]
Přenos je podobný jako u bakteriální úplavice.
Měňavka úplavičná žije v tlustém střevu, kde se vyskytuje ve dvou formách. Ve formě menší (minuta), kterou se rozšiřuje a která je pro organismus prakticky neškodná a ve formě větší (magna), která se za určitých okolností začne v tlustém střevě tvořit.[1] Ta napadá střevní epitel a proniká do tkání a krevního oběhu, který ji může roznést po celém organismu. Nemoc se projevuje podobnými příznaky jako bakteriální úplavice[zdroj?], dále se také mohou vyskytnout jaterní abscesy.[3]
Infekce s příznaky se nejčastěji léčí metronidazolem, bezpříznakové onemocnění pak nejčastěji paromomycinem, ale využívá se mnoho dalších léků.[3] Jaterní abscesy je nutno chirurgicky odstranit.[3] Nutno dbát na dietu a doplnění tekutin. Prognóza je při dosažitelnosti lékařské pomoci dobrá, jinak závisí na formě nemoci a stavu pacienta.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Amoebiasis na anglické Wikipedii.