Měřín

Tento článek je o městysi na Velkomeziříčsku. O části obce Rabyně pojednává článek Měřín (Rabyně).
Měřín
Měřín (Kostel sv. Jana Křtitele)
Měřín (Kostel sv. Jana Křtitele)
Znak městyse MěřínVlajka městyse Měřín
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecVelké Meziříčí
Obec s rozšířenou působnostíVelké Meziříčí
(správní obvod)
OkresŽďár nad Sázavou
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 010 (2024)[1]
Rozloha17,87 km²[2]
Nadmořská výška487 m n. m.
PSČ594 42
Počet domů628 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa úřadu městyseNáměstí 106
594 42 Měřín
starosta@merin.cz
StarostaIng. Jiří Servít
Oficiální web: www.merin.cz
Měřín
Měřín
Další údaje
Kód obce596116
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Měřín (německy Wollein[4]) je městys na západě Moravy ležící v Kraji Vysočina v okrese Žďár nad Sázavou při dálnici D1 vzdálený 10 km severozápadně od Velkého Meziříčí a 22 km východně od Jihlavy. Žije zde přibližně 2 000[1] obyvatel.

Místní části

[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší doklady názvu vesnice kolísají mezi Miřín a Měřín. Místní jméno bylo odvozeno od osobního jména Miera (v mladší podobě Míra) či Měra (které buď mohlo být domáckou zkratkou jména Měroslav nebo být totožné s obecným miera – "míra"). Význam místního jména byl "Měrův/Mírův majetek". Německé jméno Wol(l)ein doložené poprvé 1679 je hláskově pozměněným pokračováním staršího nedoloženého českého jména, které snad znělo Volín nebo Volina (založeného na osobním jméně Vola a znamenajícího "Volův majetek" či "Volova ves"), ačkoli není vyloučeno, že ono jméno začínalo na Val-.[5]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1298, ale obec je jistě starší. Patřila benediktinům v Třebíči, kteří měli v Měříně proboštství. Roku 1402 se Měřín označuje jako městečko a ve znaku má tři mnišské kapuce (nikoli zuby, jak se někde píše). Po husitských válkách se statku zmocnili šlechtici, majitelé Velkého Meziříčí (páni z Kravař, Pernštejnové atd.). Po konfiskaci statek koupili Collaltové a připojili k Brtnici.[6]

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[7]

Územím obce prochází dálnice D1 s exitem 134. Na území obce zasahují i silnice II/348 v úseku Polná – Měřín; silnice II/349 v úseku Měřín – Svatoslav a silnice II/602 v úseku Velké Meziříčí – Měřín – Jihlava. Silnice III. třídy jsou:

  • III/3491 Pustina – II/349 – Chlumek
  • III/3492 ze silnice II/349 na Geršov
  • III/3518 Měřín – Kamenička
  • III/35433 Měřín – Blízkov

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Měříně.
  • Kostel svatého Jana Křtitele, stavba z první poloviny 13. století (hlavní hmota trojlodí včetně kvadratického chóru a západní portál). Datování souvisí s datováním baziliky v Třebíči, s níž stavba souvisí. Ve druhé polovině 14. století přistavěn chór, sakristie a mariánská kaple, kolem roku 1575 vymalovaná freskami. V letech 1722–1725 zvýšena věž a po požáru roku 1768 nově zaklenuto kněžiště. Nejcennější památkou je románský ústupkový portál se sloupky, hlavicemi a tympanonem, všechno velmi vysoké úrovně z doby kolem 1250.
  • Kaple Panny Marie Sněžné snad z roku 1690.[6]
  • Výklenková kaplička – poklona Panny Marie Bolestné
  • Výklenková kaplička – poklona svaté Anny
  • Boží muka

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel Měřína[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2013
Počet obyvatel 1 669 1 831 1 712 1 747 1 664 1 578 1 592 1 501 1 582 1 638 1 768 1 859 1 909 1 930 1 954

Školství

[editovat | editovat zdroj]
  • Mateřská škola Měřín
  • Základní škola Měřín

Další fotografie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 48. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 53, 54.
  6. a b Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 2, str. 466n.
  7. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 600–601. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BRADÁČOVÁ, Lenka; JANEČKOVÁ, Radka; KONVALINKOVÁ, Renata; OULEHLOVÁ, Anna; SERVÍT, Jiří. Měřín. 1. vyd. Brno: F.R.Z. agency, 2021. 347 s. ISBN 978-80-88131-57-1. 
  • HNÍZDIL, Oldřich. Měřín 1298–1998 – 700 let. Měřín: Obecní úřad v Měříně, 1998. 292 s. ISBN 80-239-6872-6. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]