Mšecké Žehrovice

Mšecké Žehrovice
Socha sv. Jana Nepomuckého u rybníka v Mšeckých Žehrovicích
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Nové Strašecí
Obec s rozšířenou působností	Rakovník (správní obvod)
Okres	Rakovník
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°10′45″ s. š., 13°55′24″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	654 (2024)[1]
Rozloha	14,05 km²[2]
Nadmořská výška	413 m n. m.
PSČ	270 64
Počet domů	242 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Mšecké Žehrovice 30 270 64 Mšec [e-mail]
Starostka	Romana Metelková
Oficiální web: www.msecke-zehrovice.cz
Mšecké Žehrovice
Další údaje
Kód obce	542113
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Mšecké Žehrovice (dříve Kornhauské Žehrovice, Zehrowicz nebo německy Kornhaus-Scherowitz) se nachází v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Stojí na okraji širokého mělkého údolí potoka Loděnice (Kačáku) zhruba tři kilometry severovýchodně od Nového Strašecí a třináct kilometrů západně od Kladna. Obec patří do chmelařské oblasti, nadmořská výška činí 420 metrů. Žije zde 654^[1] obyvatel.

Pravěk

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1045, nicméně archeologické nálezy svědčí o osídlení oblasti Žehrovic již v době kamenné. Na vrchu Libeň byly nalezeny kamenné škrabáky a další nástroje z mladší doby kamenné a doby měděné. Další nálezy pak pocházejí z koryta Kaštance jižně od Červeného rybníka. V místě zvaném Pod vsí v nivách jižně od Mšeckých Žehrovic a „Na vrchu“ západně od Lodenic byla objevena osídlená místa knovízské kultury.

Doba železná

Jižně od vesnice se nachází ohrazený čtyřúhelníkový areál z doby laténské. Památka leží uvnitř obory Libeň a porůstá ji les.^[4] Sídliště bylo založeno ve 3. století př. n. l.. Zpočátku se jednalo o vesnici s pěti polozemnicemi a jedním větším povrchovým domem s dřevěným plotem. Přibližně v polovině tohoto století byla vyrobena kamenná hlava z Mšeckých Žehrovic, která zřejmě sloužila náboženským účelům.^[4]

Kamenná hlava z Mšeckých Žehrovic

V osadě probíhalo zpracování železa a švartny.^[4] Nalezly se pražící a vyhřívací jámy na rudu a hornická a kovářská struska.^[4] Objev naleziště hrnců a misek z pozdního halštatského období v Mšeckých Žehrovicích naznačuje, že jde o pohřební předměty. Nejvýznamnější nálezy ovšem pocházejí z laténského období.

Kolem roku 200 př. n. l. byl objekt přestavěn do tvaru obdélníku a obehnán dřevěným opevněním, jehož zbytky se našly v severní části. Přibližně o dvacet let později byl vybudován dvoumetrový val, jehož terénní příznaky jsou dodnes na první pohled patrné v terénu. Před rokem 170 př. n. l. byl objekt opět přestavěn. Byly odděleny dva menší čtvercové objekty a vybudovány brány. Na severozápadním okraji jižního čtverce Keltové vybudovali dřevěnou stavbu o rozměrech 9,9 × 10,5 × 13,6 m mající 4 vnitřní kůly. Po požáru kolem roku 150 př. n. l. byla přebudována na menší roubenou stavbu.^[4]

Kolem roku 150 př. n. l. obyvatelé do jámy odhodili kamennou hlavu^[4] ze 3. století př. n. l. objevenou v pískovně Libina v květnu 1943.

Historie

Středověk

V roce 1045 kníže Břetislav I. daroval část Žehrovic klášteru svaté Markéty v Břevnově. Na počátku 13. století se správce královské části vsi pokusil podmanit si poddané klášterní části, načež tamní poddaní odešli a usadili se kolem klášterního dvora, kde vznikla obec Lodenice. V roce 1224 udělil král Přemysl Otakar I. ochranné privilegium pro klášterní část Žehrovic. To byla také poslední zmínka o této části.

Novověk

V jižní části při ohybu silnice z Nového Strašecí v místě zvaném Na Baště stávala tvrz, která se jmenovala Žehrov. Kdy a kdo ji postavil není známo, v roce 1561 uváděná jako pustá a později zanikla, respektive byly začleněny do budov čp. 52 a 65. Jednalo se o domy sedlové konstrukce založené na dvou pilastrech, dále železné hutě, kovárna a dílna na sapropelové (švartnové) náramky.

Původní název vsi zněl Kornhauské Žehrovice, které patřily rodu Kolovratů. Nejznámějším z nich byl rytíř Jan II. Žehrovský z Kolovrat, královský diplomat za vlády Jiřího z Poděbrad, účastník jednoho z králových poselstev do Západní Evropy a udatný účastník rytířských turnajů.^[5]

Obec je rodištěm sbormistra a dirigenta Františka Lindy.

Rok 1932

V obci Mšecké Žehrovice (626 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: výroba cementového zboží, družstvo pro rozvod elektrické energie ve Mšeckých Žehrovicích, holič, 3 hostince, kolář, 2 kováři, 2 obuvníci, 2 pekaři, 3 rolníci, 2 řezníci, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Mšecké Žehrovice, švadlena, 2 truhláři.^[6]

Obecní správa

Části obce

Obec Mšecké Žehrovice se skládá ze dvou částí ve dvou stejnojmenných katastrálních územích:

• Mšecké Žehrovice
• Lodenice

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Nové Strašecí^[7]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Nové Strašecí
• 1868 země česká, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí
• 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí^[8]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí^[9]
• 1945 země česká, správní okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí^[10]
• 1949 Pražský kraj, okres Nové Strašecí^[11]
• 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Doprava

Do obce vedou silnice III. třídy. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. V roce 2011 v obci zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Kladno, Praha, Rakovník, Řevničov, Slaný, Tuchlovice, Vinařice.

Pamětihodnosti

Kostel svatého Martina

• Barokní kaple svatého Martina z roku 1774. V roce 1989 byla na základě zákona o obecním majetku převedena zpět na obec. Zvon byl v proběhu druhé světové války zrekvírován.
• Na návsi u rybníka stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1886. V roce 2004 byla obnovena za 80 000 korun.
• Masarykův pamětní kámen
• Pomník padlým v první světové válce, odhalen roku 1923
• Pozůstatky tvrze Žehrov v místě zvaném Na Baště.
• Ohrazený areál z období laténské kultury v oboře Libeň na jihozápad od obce
• Ovčín
• Přírodní rezervace Louky v oboře Libeň, zamokřené louky s bohatou květenou a společenstva bílých strání v sousedství obory asi 1,5 km jihozápadně od obce
• Severně od obce stojí 400letý památný strom Džbánský, resp. Žehrovický buk. Obvod kmene činí 5,30 m a výška je 14 m, koruna dosahuje průměru 26 m. Strom je chráněn od roku 1978. V roce 2017 byl poškozen orkánem a od té doby postupně usychá.

Zajímavost

Dne 22. října 1995 v observatoři na Kleti objevil český astronom Miloš Tichý planetku s předběžným označením 1995 UQ1. Planetku pojmenoval (24837) Mšecké Žehrovice na počest této středočeské obce známé nálezem keltské svatyně a skulptury hlavy keltského heroa.^[12]

Reference

1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
4. Anon. Čtyřúhelníkový valový areál u Mšeckých Žehrovic v oboře Libeň. Muzeum T.G.M Rakovník: Nové Strašecí.
5. Žehrovský z Kolowrat, Jan, zemř. 1473. ipac.svkkl.cz [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2022-07-12]. Dostupné online. 
6. Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 872. (česky, německy) 
7. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
12. Katalog jmen planetek objevených na Kleti, Mšecké Žehrovice. names.klet.org [online]. Observatoř Kleť [cit. 2024-09-27]. Dostupné online. 

Literatura

• FELT, Martin. Mšecké Žehrovice 950 let: výroční sborník. Mšecké Žehrovice: Obecní úřad, 1995.
• STOLZ, Daniel a Dana STOLZOVÁ. Drobné nálezy z Rakovnicka. Archeologie ve středních Čechách. 2010, 14(1), 427-432. ISSN 1214-3553.

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Žehrovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Mšecké Žehrovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Autoritní data	Biblio: 26f87080-b639-4426-ab9a-9d76865433fb NKC: ge291824 BNF: cb13508290q (data) SUDOC: 050266039 VIAF: 2144648134080947452

Portály: Česko | Geografie