Nýdek

Možná hledáte: Nejdek.
Nýdek
Pohled na Nýdek z Čantoryje
Pohled na Nýdek z Čantoryje
Znak obce NýdekVlajka obce Nýdek
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřinec
Obec s rozšířenou působnostíTřinec
(správní obvod)
OkresFrýdek-Místek
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°39′22″ s. š., 18°45′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 080 (2024)[1]
Rozloha28,23 km²[2]
Katastrální územíNýdek
Nadmořská výška410 m n. m.
PSČ739 96
Počet domů634 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa obecního úřaduNýdek 251
739 96 Nýdek
obec@nydek.cz
StarostaMarek Hota
Oficiální web: www.nydek.cz
Nýdek
Nýdek
Další údaje
Kód obce507091
Kód části obce108189
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nýdek (v místním nářečí a polsky Nydek, německy Niedek) je obec v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 2 100[1] obyvatel. Značnou část obyvatel tvoří polská menšina. Obec je členem mikroregionu Bystřice-Nýdek a dále je členem Sdružení obcí Jablunkovska, ve kterém je sdruženo 15 obcí.

Ve vzdálenosti osm kilometrů západně leží město Třinec, patnáct kilometrů severozápadně město Český Těšín, 27 kilometrů severozápadně statutární město Karviná a 28 kilometrů severozápadně statutární město Havířov.

Sousedními obcemi na české straně jsou Vendryně, Bystřice, Hrádek a Návsí, na polské straně pak Visla a Ustroň. Rozlohou 2820 ha se řadí mezi největší obce okresu Frýdek-Místek. Nejvyšším bodem je hora Velká Čantoryje (Slezské Beskydy) – 995 metrů. Voda je z obce odváděna tokem Hluchová. Na území obce se nachází zvláště chráněné území – národní přírodní rezervace Čantoria.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Na vesnici bylo přeneseno jméno (nějakého) hradu pojmenovaného ve středověké němčině Nīdeck (zhruba "Hrot bojové zuřivosti" - šlo o běžné německé jméno ochranných hradů).[4]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Mikuláše

Pro rozvoj obce měly význam pasekářské a valašské kolonizační vlny. Počátkem osídlení byl většinou knížecí statek (Těšínské knížectví). První písemná zmínka o statku v Nýdku pochází z roku 1430, kdy kníže Boleslav I. potvrzuje, že Tičko z Logova prodal Petru Nidkovi ves Nýdek se vším příslušenstvím. Další leník Pelka z Děhylova prodal statek v roce 1458 Jiřímu z Lešné za 60 hřiven a v roce 1502 koupil Nýdek za 80 zlatých Jan Čelo z Čechovic. V roce 1576 byl v Nýdku postaven dřevěný evangelický kostel sv. Mikuláše, který byl v období protireformace roku 1654 zabrán katolíky.

V roce 1591 se Nýdek stal majetkem rodu Goczalkovských, a to až do roku 1792, kdy ho prodali Habsburkům, jmenovitě knížeti Albrechtovi. Tak se stal Nýdek součástí Těšínské komory, kterou po Albrechtovi spravoval v letech 1825-1847 arcikníže Karel, pak obec zdědil arcikníže Albrecht (1847-1896) a poslední z Habsburků arcikníže Bedřich. Po roce 1918 se ujímá majetku československý stát.

Základem obživy obyvatelstva bylo dlouhou dobu zemědělství a pastevectví. Největší rozvoj obce nastal v první polovině 19. století, kdy také významně vzrostl počet obyvatel. Příčinou byla zvýšená těžba železné rudy, jejíž ložiska zde byla objevena počátkem roku 1770. To byla jedna z příčin vzniku železáren v Ustroni v roku 1772. Rozvoj obce však nejvíce souvisí s železárnami v Třinci (Třinecké železárny). Dolování rudy (podle údajů z roku 1843 se v Nýdku vytěžilo 2170 centýřů železné rudy), kácení lesa, výroba dřevěného uhlí, doprava uhlí a rudy do Třince znamenaly velký růst obce. Po změně technologie výroby železa v roce 1865 začala většina obyvatel obce pracovat přímo v železárnách.Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 měl Nydek 1747 obyvatel, z toho 1 730 (99%) polsky a 17 (1%) německy mluvicích[5]. Kontakt nýdeckých obyvatel s technologiemi a vzdělanými pracovníky oceláren vyústil v rychlejší civilizační pokrok než v jiných beskydských vesnicích, zejména v oblasti mechanizace zemědělství. Hospodářská krize v meziválečném období vyvolala v Nýdku nezaměstnanost. Nezaměstnaní začali pašovat z Polska celá stáda skotu, koní a prasat a v opačném směru nesli tuny průmyslového zboží, zejména obuvi.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 567 1 567 1 643 1 705 1 747 1 781 1 856 2 011 2 226 2 081 2 027 1 907 1 952 1 990 2 091
Počet domů 190 217 232 226 234 238 265 327 376 427 428 519 543 586 634
  • Věková struktura obyvatel obce Nýdek roku 2011
    Věková struktura obyvatel obce Nýdek roku 2011

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1869–1979 Nýdek byl obcí v okrese Těšín (1869–1900), poté v okrese Frýdek (1910–1930), poté v okrese Místek (1950) a později v okrese Frýdek-Místek. Od 1. ledna 1980 do 28. února 1990 patřil jako část obce k Bystřici a od 1. března 1990 je opět samostatnou obcí.[8]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 26. listopadu 1999.[9]

Turistika

[editovat | editovat zdroj]
Velká Čantoryje

Vzhledem ke své poloze je Nýdek vyhledávanou obcí turistů nejen českých, ale i zahraničních, především polských. K rozvoji turismu rovněž přispělo otevření nové rozhledny na vrcholu bájné hory Velká Čantoryje (Slezské Beskydy), ke které se váže pověst o čantoryjských rytířích a která za příznivého počasí zajišťuje výhled od Tater, hluboko do vnitrozemí Polska i České republiky.

Rytířská stezka je 10,5 km dlouhá naučná stezka po Velké Čantoryji, která začíná i končí v Nýdku, a prochází velmi zajímavými a hodnotnými lokalitami tohoto horského komplexu. Obsahuje 7 zastavení, které jsou doplněny o informační tabule, na kterých jsou návštěvníci seznámeni s kolonizací Beskyd, místní faunou, flórou a rovněž bájnou legendou o spících rytířích v nitru hory.

Ochrana přírody

[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází národní přírodní rezervace Čantoria, která je chráněná od 20.1.1988. Její výměra je cca 40 ha, leží v nadmořské výšce od 720 do 957 m. Z geologického hlediska má lokalita význam jako dokumentace godulského souvrství. Na lokalitě je chráněn pralesovitý porost smrku ztepilého, buku lesního a jedle bělokoré na kamenných sutích s nevyvinutou půdou.  Nalezneme zde také poslední exemplář původního tisu červeného a v jižní části rezervace je několik exemplářů javoru klenu. Tyto porosty leží v jedlobukovém a z části smrkobukovém lesním vegetačním stupni, v nichž jsou zastoupena všechna vývojová stádia.[10]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Počátek Rytířské stezky
    Počátek Rytířské stezky
  • Lesní kostel Zakámen
    Lesní kostel Zakámen
  • Nýdecké náměstí
    Nýdecké náměstí
  • Dvojjazyčná cedule
    Dvojjazyčná cedule
  • Dům PZKO v Nýdku
    Dům PZKO v Nýdku
  • Hasičská zbrojnice
    Hasičská zbrojnice

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 151. 
  5. ↑ PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online. 
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 387.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  9. ↑ Udělené symboly – Nýdek [online]. 1999-11-26 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  10. ↑ Mgr. Bobková, M., & Ing. Wojtas, A. Strategický plán rozvoje obce Nýdek.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Města a obce okresu Frýdek-Místek
Baška • Bílá • Bocanovice • Brušperk • Bruzovice • Bukovec • Bystřice • Čeladná • Dobrá • Dobratice • Dolní Domaslavice • Dolní Lomná • Dolní Tošanovice • Fryčovice • Frýdek-Místek • Frýdlant nad Ostravicí • Hnojník • Horní Domaslavice • Horní Lomná • Horní Tošanovice • Hrádek • Hrčava • Hukvaldy • Jablunkov • Janovice • Kaňovice • Komorní Lhotka • Košařiska • Kozlovice • Krásná • Krmelín • Kunčice pod Ondřejníkem • Lhotka • Lučina • Malenovice • Metylovice • Milíkov • Morávka • Mosty u Jablunkova • Návsí • Nižní Lhoty • Nošovice • Nýdek • Ostravice • Palkovice • Paskov • Pazderna • Písečná • Písek • Pražmo • Pržno • Pstruží • Raškovice • Ropice • Řeka • Řepiště • Sedliště • Smilovice • Soběšovice • Staré Hamry • Staré Město • Staříč • Střítež • Sviadnov • Třanovice • Třinec • Vělopolí • Vendryně • Vojkovice • Vyšní Lhoty • Žabeň • Žermanice
legenda: město, městys.
Města a obce Těšínska
Česko

Albrechtice (Olbrachcice) • Bocanovice (Boconowice) • Bohumín (Bogumin) • Bruzovice (Bruzowice) • Bukovec (Bukowiec) • Bystřice (Bystrzyca) • Český Těšín (Czeski Cieszyn) • Dětmarovice (Dziećmorowice) • Dobrá (Dobra) • Dobratice (Dobracice) • Dolní Domaslavice (Domasłowice Dolne) • Dolní Lomná (Łomna Dolna) • Dolní Lutyně (Lutynia Dolna) • Dolní Tošanovice (Toszonowice Dolne) • Doubrava (Dąbrowa) • Havířov (Hawierzów) • Hnojník (Gnojnik) • Horní Bludovice (Błędowice Górne) • Horní Domaslavice (Domasłowice Górne) • Horní Lomná (Łomna Górna) • Horní Suchá (Sucha Górna) • Horní Tošanovice (Toszonowice Górne) • Hrádek (Gródek) • Hrčava (Herczawa) • Chotěbuz (Kocobędz) • Jablunkov (Jabłonków) • Janovice (Janowice) • Kaňovice (Kaniowice) • Karviná (Karwina) • Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) • Košařiska (Koszarzyska) • Krásná (Krasna) • Lučina (Łucyna) • Malenovice (Malenowice) • Milíkov (Milików) • Morávka (Morawka) • Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłunkowa) • Návsí (Nawsie) • Nižní Lhoty (Ligota Dolna) • Nošovice (Noszowice) • Nýdek (Nydek) • Orlová (Orłowa) • Pazderna (Październa) • Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) • Petřvald (Pietwałd) • Písečná (Pioseczna) • Písek (Piosek) • Pražmo (Prażmo) • Pržno (Prżno) • Raškovice (Raszkowice) • Ropice (Ropica) • Rychvald (Rychwałd) • Řeka (Rzeka) • Sedliště (Siedliszcze) • Smilovice (Śmiłowice) • Soběšovice (Szobiszowice) • Staré Město (Stare Miasto) • Stonava (Stonawa) • Střítež (Trzycież) • Šenov (Szonów) • Těrlicko (Cierlicko) • Třanovice (Trzanowice) • Třinec (Trzyniec) • Václavovice (Więcłowice) • Vělopolí (Wielopole) • Vendryně (Wędrynia) • Vojkovice (Wojkowice) • Vyšní Lhoty (Ligota Górna) • Žermanice (Żermanice)

Na Těšínsku částečně: Baška (Baszka) • Frýdek-Místek (Frydek-Mistek) • Frýdlant nad Ostravicí (Frydlant nad Ostrawicą) • Ostrava (Ostrawa) • Ostravice (Ostrawica) • Řepiště (Rzepiszcze) • Staré Hamry (Stare Hamry) • Sviadnov (Świadnów) • Vratimov (Racimów)
Polsko

Bažanovice (Bażanowice) • Bělovicko (Bielowicko) • Běry (Biery) • Blatnice (Bładnice) • Bonkov (Bąków) • Brenná (Brenna) • Brúnov (Bronów) • Březůvka (Brzezówka) • Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice) • Děhylov (Dzięgielów) • Dolní Meziříčí (Międzyrzecze Dolne) • Dubovec (Dębowiec) • Drahomyšl (Drogomyśl) • Frelichov (Frelichów) • Harbutovice (Harbutowice) • Hažlach (Hażlach) • Hodišov (Godziszów) • Holešov (Goleszów) • Horní Líštná (Leszna Górna) • Horní Marklovice (Marklowice Górne) • Horní Meziříčí (Międzyrzecze Górne) • Hradec (Grodziec) • Humna (Gumna) • Chyby (Chybie) • Jistebná (Istebna) • Jasenice (Jasienica) • Javoří (Jaworze) • Javořinka (Jaworzynka) • Jilovnice (Iłownica) • Jiskřičín (Iskrzyczyn) • Kačice (Kaczyce) • Koňákov (Koniaków) • Kostkovice (Kostkowice) • Kovále (Kowale) • Kozákovice (Kozakowice) • Kyčice (Kiczyce) • Kyselov (Kisielów) • Landek (Landek) • Lazy (Łazy) • Lhota (Ligota) • Loučka (Łączka) • Malé Hůrky (Górki Małe) • Malé Kunčice (Kończyce Małe) • Mazančovice (Mazańcowice) • Mezisvětí (Międzyświeć) • Mnich (Mnich) • Ohrazená (Ogrodzona) • Ochaby (Ochaby) • Pohoří (Pogórze) • Pohvizdov (Pogwizdów) • Prstec (Pierściec) • Pruchná (Pruchna) • Puncov (Puńców) • Roztropice (Roztropice) • Rudice (Rudzica) • Rudník (Rudnik) • Semorad (Simoradz) • Skočov (Skoczów) • Strumeň (Strumień) • Svěntošůvka (Świętoszówka) • Těšín (Cieszyn) • Tisovnice (Cisownica) • Ustroň (Ustroń) • Velké Hůrky (Górki Wielkie) • Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) • Věščút (Wieszczęta) • Vilémovice (Wilamowice) • Visla (Wisła) • Vislice (Wiślica) • Záblatí (Zabłocie) • Záboří (Zaborze) • Zábřeh (Zabrzeg) • Zámrsk (Zamarski) • Záříčí (Zarzecze) • Zbytky (Zbytków) • Žibřidovice (Zebrzydowice)

Na Těšínsku částečně: Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) • Bystrá (Bystra)