NGC 1245

NGC 1245
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typotevřená hvězdokupa
TřídaIII1r[1]
ObjevitelWilliam Herschel
Datum objevu11. prosince 1786
Rektascenze3h 14m 48s[2]
Deklinace47°15′11″[2]
SouhvězdíPerseus (lat. Per)
Zdánlivá magnituda (V)9,16[3] a 8,4[3]
Úhlová velikost10′[1]
Vzdálenost3 kpc
Fyzikální charakteristiky
Metalicita [Fe/H]0,02
Odhadované stáří1 miliarda let[4]
Označení v katalozích
New General CatalogueNGC 1245
Collinderův katalogCollinder 38
Melottův katalogMelotte 18
Jiná označeníNGC 1245,[2] Cr 38,[5] Mel 18,[6] OCL 389, GC 658[7]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NGC 1245 je otevřená hvězdokupa v souhvězdí Persea. Od Země je vzdálená 9 200 světelných let.[4] Objevil ji William Herschel 11. prosince 1786.[7]

Pozorování

[editovat | editovat zdroj]
Poloha NGC 1245 v souhvězdí Persea

Hvězdokupa se dá poměrně snadno najít asi 3° jihozápadně od hvězdy Mirfak (α Persei). Malé dalekohledy ji ukážou jako kulatou mlhavou skvrnku, středně velké dalekohledy ji ovšem rozloží na několik desítek hvězd 11. hvězdné velikosti a slabších.[8]

Historie pozorování

[editovat | editovat zdroj]

Tuto hvězdokupu objevil William Herschel 11. prosince 1786. Později ji pozoroval také jeho syn John, který ji zapsal do svého katalogu General Catalogue of Nebulae and Clusters pod pořadovým číslem 658.[7]

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Hvězdokupa obsahuje několik stovek hvězd, takže je poměrně bohatá.[8] Od Země je vzdálená přibližně 9 200 světelných let a její stáří se odhaduje na přibližně 1 miliardu let.[4] Má docela vysokou galaktickou šířku -8,9° a leží tak 1 450 světelných let pod ramenem Persea.[9]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 1245 [online]. SEDS.org [cit. 2020-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 1245 [online]. [cit. 2020-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b SIMBAD Astronomical Database.
  4. ↑ a b c DIAS, W. S.; ALESSI, B. S.; MOITINHO, A., et al. New catalogue of optically visible open clusters and candidates. S. 871–873. Astronomy and Astrophysics [online]. Červenec 2002 [cit. 2020-01-24]. Roč. 389, s. 871–873. Dostupné online. arXiv astro-ph/0203351. doi:10.1051/0004-6361:20020668. Bibcode 2002A&A...389..871D. (anglicky) 
  5. ↑ COLLINDER, Per. On Structural Properties of Open Galactic Clusters and their Spatial Distribution. Catalog of Open Galactic Clusters. S. B1-B46. Annals of the Observatory of Lund [online]. 1931 [cit. 2020-01-27]. Čís. 2, s. B1-B46. Dostupné online. Bibcode 1931AnLun...2....1C. (anglicky) 
  6. ↑ MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. S. 175. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2020-01-28]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode 1915MmRAS..60..175M. (anglicky) 
  7. ↑ a b c SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 1245 (= OCL 389 = "PGC 3517883") [online]. [cit. 2020-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Perseus [online]. [cit. 2020-01-28]. Dostupné online. 
  9. ↑ SUBRAMANIAM, A. NGC 1245 - an intermediate age open cluster. S. 49–64. Bulletin of the Astronomical Society of India [online]. 2003 [cit. 2020-01-28]. Roč. 31, s. 49–64. Dostupné online. arXiv astro-ph/0303319. Bibcode 2003BASI...31...49S. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 1245 na Wikimedia Commons
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 1245 [online]. [cit. 2020-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Perseus [online]. [cit. 2020-01-28]. Dostupné online. 
  • SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 1245 (= OCL 389 = "PGC 3517883") [online]. [cit. 2020-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  • FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 1245 [online]. SEDS.org [cit. 2020-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  • POWELL, Richard. Atlas of the Universe: Open Clusters [online]. [cit. 2020-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Kometa McNaught u NGC 1245 [online]. NASA, 2010-06-17 [cit. 2020-01-28]. Dostupné online.