NML Cygni
| NML Cygni | |
|---|---|
 NML Cygni na snímku z průzkumu Sloan Digital Sky Survey DR9 | |
| Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0) | |
| Souhvězdí | Labuť |
| Rektascenze | 311,606 413 674 62° |
| Deklinace | 40,116 517 858 12° |
| Paralaxa | 0,527 9 mas |
| Vlastní pohyb v rektascenzi | −1,224 mas/rok |
| Vlastní pohyb v deklinaci | −5,595 mas/rok |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Spektrální typ | M7-8 Ia |
| Hmotnost | 50 M☉ |
| Poloměr | 1 650 R☉ |
| Zářivý výkon (V) | 270 000 L☉ |
| Povrchová teplota | 3 250–2 500 K K |
| Další označení | |
| 2MASS | 2MASS J20462554+4006594 |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
NML Cygni, také známá jako V1489 Cygni, je červený hyperobr v souhvězdí Labutě. Jedná se o jednu z největších známých hvězd a také jednu z nejzářivějších hvězd v Mléčné dráze. Její poloměr je přibližně 1 640–2 770krát větší než Slunce.[1] Hvězda je vzdálená přibližně 5 250 světelných let od Země a nachází se na okraji hvězdné asociace Cygnus OB2.
Objev a název
[editovat | editovat zdroj]Hvězda NML Cygni byla objevena v roce 1965 americkými astronomy Neugebauerem, Martzem a Leightonem, kteří zaznamenali její mimořádně červenou barvu odpovídající nízké povrchové teplotě. Název „NML“ vznikl z iniciál jmen objevitelů.[2]
Fyzikální charakteristiky
[editovat | editovat zdroj]NML Cygni je červený hyperobr s extrémně nízkou povrchovou teplotou (2 500–3 250 K) a vysokou svítivostí (270 000 L☉).[1] Její průměr byl odhadnut na 1 640–2 770 R☉, což by znamenalo, že pokud by byla umístěna do středu Sluneční soustavy, její povrch by dosáhl až za oběžnou dráhu Jupitera.[3]
Hvězda vykazuje vysokou míru ztráty hmoty (až 4,8×10−4 sluneční hmotnost za rok), což přispívá k tvorbě rozsáhlého prachového obalu a asymetrické mlhoviny.[4]
Asociace Cygnus OB2
[editovat | editovat zdroj]NML Cygni se nachází na okraji hvězdné asociace Cygnus OB2, jedné z největších asociací masivních hvězd v Mléčné dráze. Tato asociace obsahuje několik stovek masivních hvězd, jejichž ultrafialové záření a hvězdné větry ovlivňují okolní prostředí.[5]
Porovnání s jinými hyperobry
[editovat | editovat zdroj]NML Cygni patří mezi největší známé hvězdy, ale podobné rozměry mají například:
| Hvězda | Poloměr (R☉) | Vzdálenost (světelné roky) | Svítivost (L☉) |
|---|---|---|---|
| UY Scuti | 1 700 | 9 500 | 340 000 |
| VY Canis Majoris | 1 420 | 3 900 | 270 000 |
| Stephenson 2-18 | 2 150 | 19 570 | 440 000 |
Význam
[editovat | editovat zdroj]NML Cygni je důležitým objektem pro studium evoluce masivních hvězd a jejich interakce s okolním prostředím. Její radiální ztráty hmoty a složení prachového obalu poskytují jedinečný pohled na fázi vývoje červených hyperobrů.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b ZHANG, B.; REID, M. J. The distance and size of the red hypergiant NML Cygni from VLBA and VLA astrometry. Astronomy & Astrophysics. S. A42. doi:10.1051/0004-6361/201219587.
- ↑ NEUGEBAUER, G.; MARTZ, D. E.; LEIGHTON, R. B. Observations of Extremely Cool Stars. Astrophysical Journal. July 1965, s. 399–401. doi:10.1086/148300.
- ↑ RICHICHI, A. CHARM2: An updated Catalog of High Angular Resolution Measurements. Astronomy & Astrophysics. S. 773–777. doi:10.1051/0004-6361:20042039.
- ↑ Imaging the Cool Hypergiant NML Cygni's Dusty Circumstellar Envelope. The Astrophysical Journal. S. 1423–1432. doi:10.1088/0004-637X/699/2/1423.
- ↑ WRIGHT, Nicholas J.; DREW, Janet E.; MOHR-SMITH, Michael. The massive star population of Cygnus OB2. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2015-05-01, roč. 449, čís. 1, s. 741–760. Dostupné online [cit. 2025-01-05]. ISSN 0035-8711. doi:10.1093/mnras/stv323.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu NML Cygni na Wikimedia Commons - NML Cygni v databázi SIMBAD
- VizieR – Katalog údajů o NML Cygni
