Nabopolasar

Nabopolasar
Úmrtí15. srpna 605 př. n. l.
PotomciNebukadnesar II. a Nabu-shuma-lisir
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nabopolasar (akkadsky Nabû-apal-usur – Nabu ochraňuj následníka) byl prvním králem novobabylonské říše, vládl v letech 626 př. n. l. – 605 př. n. l..

Cesta k moci

[editovat | editovat zdroj]

Dostal se k moci v průběhu povstání proti novoasyrské nadvládě roku 626 př. n. l. (Asyřané ovládali Babylón v té době již téměř 200 let). Po smrti posledního významného asyrského panovníka Aššurbanipala v roce 627 př. n. l. se Novoasyrská říše totiž začala rychle rozkládat, což výrazně dopomohlo Nabopolasarovi k jeho cestě za ovládnutím celé oblasti.

Výboje

[editovat | editovat zdroj]

Oslabení Asyřané pod vedením krále Sín-šarra-iškúna nedokázali odolat spojenectví Babylonie a Médské říše, kteří společně dobyli asyrské hlavní město Ninive roku 612 př. n. l. Médský král Kyaxarés uzavřel s Nabopolasarem smlouvu o přátelství a dal svou dceru Nabopolasarovu synovi Nebukadnesarovi.[1] Ninive odolávalo 3 měsíce (do srpna 612 př. n. l.) Asyrský král Sín-šarra-iškun zřejmě padl a část asyrského vojska se stáhla do Charránu v severní Sýrii. Poslední novoasyrský král Aššur-uballit II. ztratil ale i Charrán, když roku 609 př. n. l. přitáhlo spojené vojsko Babylonie a Médie. Asyrský král prchl a Charrán byl dobyt, vypleněn a obsazen babylónskou vojenskou posádkou. O několik měsíců později půjčil egyptský faraon Neko II. Aššur-uballitu II. několik pomocných oddílů, se kterými poslední novoasyrský král vyrazil k Charránu. Útok však byl neúspěšný, čímž provždy Asýrie zanikla. Neko II. se babylónských výbojů, při kterých se rychle a úspěšně zaučoval Nabopolasarův syn a nástupce Nebukadnesar II., bál. Cítil, že by mu jednou mohly výrazně uškodit. K tomu nakonec došlo roku 605 př. n. l., kdy babylónská vojska dobyla strategicky významné město Karchemiš, kde se nalézala početná egyptská posádka a poslední zbytky asyrské armády. Korunní princ Nebukadnesar, který babylonské vojsko vedl, město dobyl a prchající egyptské vojáky dohnal a pobil. Nabopolasar mezitím zemřel a Nebukadnesar se rychle vrátil do Babylónu, kde byl 7. září 605 př. n. l. uznán za krále a korunován.[2]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nabopolassar na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Ottův slovník naučný : Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí : Sedmnáctý díl : Median - Navarrete. V Praze: J. Otto, 1901. 1078 s. Dostupné online. S. 961. 
  2. ↑ Dějiny Mezopotámie. Praha: Karolinum, nakladatelství Univerzity Karlovy, 1998. 266 s. ISBN 80-7184-416-0. S. 157–160. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KOLEKTIV, autorů. Dějiny mezopotámie. Praha: Karolinum, nakladatelství Univerzity Karlovy, 1998. 
  • BIČ, Miloš. Při řekách babylónských. Praha: Vyšehrad, 1990. ISBN 80-7021-032-X. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Novobabylonští králové
Předchůdce:
Sínšariškun 		626 (620) – 605 př. n. l.
Nabopolasar 		Nástupce:
Nebukadnesar II.
Králové z 11. babylonské dynastie (chaldejské)