Nalžovské Hory
| Nalžovské Hory | |
|---|---|
 pohled na zámek Nalžovy | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Horažďovice |
| Obec s rozšířenou působností | Horažďovice (správní obvod) |
| Okres | Klatovy |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°20′1″ s. š., 13°32′59″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 190 (2024)[1] |
| Rozloha | 51,29 km²[2] |
| Nadmořská výška | 494 m n. m. |
| PSČ | 341 01 až 341 42 |
| Počet domů | 673 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 13 |
| Počet k. ú. | 10 |
| Počet ZSJ | 13 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Stříbrné Hory 104 341 01 Horažďovice meu@nalzovskehory.cz |
| Starosta | Ing. Zdeněk Hlaváč |
| Oficiální web: www | |
  Nalžovské Hory | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 556751 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Nalžovské Hory se nachází v okrese Klatovy, Plzeňský kraj. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel. Město bývá někdy nazýváno bránou Šumavy.[4][5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vsi Nalžovy pochází z roku 1380, kdy byla v držení Hrabiše a Jana, pánů z Paběnic a na Nalžovech. Ves měla také názvy Malzow a později Elischau či Ellischau.
Pravděpodobně zde již stávala původní stará tvrz, připomínaná roku 1473, kdy nalžovský statek po Paběnických zdědil Svojše z Velhartic. Ten roku 1521 získal královský dekret povolující těžbu stříbra v dolech nad vsí Nalžovy. Na místě těžby vznikla osada známá jako Silberberg ob Ellischau, roku 1530 povýšená na město Bergstadt ob Ellischau, dnešní Stříbrné Hory.[6] Doly však byly roku 1541 zatopeny a v roce 1585 dolování zaniklo.[7]
V držení nalžovského panství, zvětšeného postupem doby na 19 vsí, se vystřídalo několik majitelů. Roku 1591 jej koupil Karel Švihovský z Rýzmberka. Po jeho smrti získal část panství se vsí Nalžovy syn Bedřich Švihovský z Rýzmberka.[8] Poté, co byl roku 1619 Nalžov i s tvrzí vydrancován protihabsburskými uherskými vojsky, nechal Bedřich jižně od tvrze vystavět nový renesanční zámek.[9]
Po Švihovských z Rýzmberka se stali majiteli Nalžov Pöttingové, kteří koupili zadlužené panství v roce 1718. Dalšími vlastníky panství byli od roku 1769 Taaffové, kteří je drželi až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848. I poté zůstali majiteli velkostatku se zámkem, jehož součástí byl pivovar a sýrárna.[8][9]
V roce 1952 byly obce Nalžovy a Stříbrné Hory spojeny, tím vznikla nová obec Nalžovské Hory.[10][7] Ke 24. září 2008 byl obci obnoven status města.[11]
Obecní správa a politika
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 4 424 | 4 402 | 4 147 | 4 082 | 3 967 | 3 723 | 3 203 | 2 298 | 2 208 | 1 837 | 1 610 | 1 397 | 1 255 | 1 140 | 1 125 |
| Počet domů | 582 | 624 | 639 | 641 | 651 | 655 | 659 | 668 | 600 | 555 | 506 | 650 | 653 | 658 | 673 |
Místní části
[editovat | editovat zdroj]Jádro města tvoří části Nalžovy a Stříbrné Hory. Součástí města jsou dále okolní vsi Krutěnice, Letovy, Miřenice, Neprochovy, Otěšín, Sedlečko, Těchonice, Ústaleč, Velenovy, Zahrádka a Žďár.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zámek Nalžovy – nachází se v centrální části města. Renesanční čtyřkřídlý zámek s vnitřním nádvořím a hranolovou věží byl vybudován ve 20. letech 17. století. V polovině 18. století podstoupil barokní a kolem roku 1840 empírovou přestavbu. K zámku přiléhá anglický park a hospodářské budovy.
- Kostel svaté Kateřiny – barokní kostel z let 1721–1723 stojící na návrší v části Stříbrné Hory.
- Lesní park Prašivice – komponovaný přírodní park na kopci Prašivec, severovýchodně od města. Byl vytvořen ve 40. letech 19. století na popud majitele panství Ludvíka Taaffeho. Nachází se zde umělá hradní zřícenina a kamenné sochy tvorů.
- Socha svatého Jana Nepomuckého – barokní socha z 18. století, umístěna na náměstí
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Eduard Taaffe (1833–1895), politik a dlouholetý ministerský předseda Předlitavska. Majitel panství Nalžovy, po svém odchodu z politiky přesídlil na zámek a zde také zemřel.[6]
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel svaté Kateřiny -
Hostinec u znaku "Švihovských" -
Zámek
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ www.nalzovskehorynalzovky.cz. nalzovskehorynalzovky-cz.webnode.cz [online]. 2022-03-05 [cit. 2022-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-05.
- ↑ www.nalzovskehory-branasumavy.cz. nalzovskehory-branasumavy-cz.webnode.cz [online]. 2024-07-01 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online.
- ↑ a b HOUDEK, Zdeněk; BOUZEK, Stanislav. Zámek Nalžovy: Historie [online]. 2014 [cit. 2017-08-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Nalžovské Hory: Historie, současnost [online]. ŠumavaNet.CZ [cit. 2017-08-13]. Dostupné online.
- ↑ a b ZEMEK, Metoděj; HOSÁK, Ladislav. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 4., Západní Čechy.. Praha: Svoboda, 1985. 521 s. ISBN 80-200-0695-8. S. 222.
- ↑ a b RYŠAVÝ, Vratislav. Ke stavební historii zámků v Kanicích a v Nalžovských Horách. In: Památky západních Čech. Plzeň: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni, 2011. Dostupné online. ISBN 978-80-85035-06-3. S. 56–60. Archivováno 8. 10. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ Úřední list ze dne 16. února 1952, částka 20. Sloučení obcí Nalžovy a Stříbrné Hory. Praha: Ministerstvo vnitra S. 93.
- ↑ Rozhodnutí č. 36 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 24. září 2008
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nalžovské Hory na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Hory (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Nalžovské Hory ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
- Nalžovské Hory v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
