Namysłów

Namyslov
Namysłów
Namyslovská radnice
Namyslovská radnice
Namyslov – znak
znak
Namyslov – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice51°4′36″ s. š., 17°43′ v. d.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíOpolské
OkresNamyslov
GminaNamysłów
Namyslov
Namyslov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha22,62 km²
Počet obyvatel16 596
Hustota zalidnění733,7 obyv./km²
Etnické složeníPoláci
Náboženské složenířímští katolíci a další
Správa
StarostaBartłomiej Stawiarski
Oficiální webnamyslow.eu
Adresa obecního úřaduul. Stanisława Dubois 3
46-100 Namysłów
Telefonní předvolba+48 77
PSČ46-100
Označení vozidelONA
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Namyslov[1][2][3] (polsky Namysłów, německy Namslau) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Namyslov a stejnojmenné gminy zahrnující kromě samotného města 32 okolní vesnice. Leží na historickém území Dolního Slezska na řece Widawě zhruba 45 km východně od Vratislavi. V roce 2019 mělo 16 596 obyvatel.[4]

Dějiny

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1233. Jako datum získání městských práv se nejčastěji uvádí rok 1249. V pozdním středověku měnil Namyslov několikrát svou územní příslušnost v rámci slezských knížectví: do roku 1294 byl součástí Vratislavska, následně Hlohovska, v letech 1313–1323 byl sídlem samostatného knížectví a později připadl Břežsku, s nímž se stal součástí Koruny české. Samostatné Namyslovsko se na mapách objevilo ještě jednou v letech 1338–1341. Namyslovský mír uzavřený v roce 1348 mezi Karlem IV. a Kazimírem Velikým potvrdil dřívější Trenčínskou smlouvu, na základě které se polský král zřekl veškerých nároků na Slezsko výměnou za to, že se čeští panovníci vzdají nároků na polský trůn.

Zámek

V 15. století byl Namyslov krátce svobodným městem a profitoval především z výhodné polohy na obchodní stezce z Vratislavi do Krakova. Důležitým hospodářským odvětvím bylo lnářství. Během husitských válek bylo město dvakrát (1418 a 1428) neúspěšně obléháno. Naopak během třicetileté války jej dobyli Švédové.

Po první slezské válce připadl Namyslov spolu s většinou Slezska Prusku a stal se okresním městem. Od roku 1815 byl součástí provincie Slezsko ve vládním obvodu Vratislav. V roce 1868 získal železniční spojení s Vratislaví a Kluczborkem, v roce 1899 s Opolím a v roce 1912 s Kępnem. Největším průmyslovým podnikem byl pivovar založený roku 1862 Augustem Haselbachem, dnešní Browar Namysłów.

22. ledna 1945 město obsadila Rudá armáda. Následkem dělostřelecké palby, která předcházela vkročení Sovětů, a plundrování, jež jej následovalo, došlo ke zničení či poškození 40 až 50 % zástavby. Dne 30. dubna 1945 správu města převzaly polské úřady a Postupimská dohoda potvrdila připojení Namyslova k socialistickému Polsku. Německé obyvatelstvo bylo vysídleno a nahrazeno polskými přesídlenci z tzv. Kresů a osadníky z polského vnitrozemí. V roce 1950 byl okres Namyslov přičleněn k Opolskému vojvodství.

Doprava

[editovat | editovat zdroj]
Vlakové nádraží

Městem prochází národní silnice č. 39 spojující Kępno s Břehem a jižní částí Dolního Slezska. Začíná zde rovněž národní silnice č. 42 ve směru Kluczbork a dále do Lodžského a Svatokřížského vojvodství. S Olešnicí a vratislavskou aglomerací Namyslov spojuje vojvodská silnice č. 451, s Opolím vojvodská silnice č. 454.

Ze železniční stanice Namysłów odjíždějí osobní vlaky společnosti Polregio do Vratislavi a Kluczborku.[5] Provoz na trati do Opolí byl zastaven v roce 1992, jen v úseku do obce Biestrzykowice jezdí příležitostně nákladní vlaky.[6] Trať do Kępna byla zrušena v roce 1994 a následně rozebrána.[7]

Příměstská autobusová doprava existuje po zániku dopravního podniku PKS Namysłów v roce 2018 jen ve velmi omezené míře, na trase do Opolí ji zajišťuje podnik PKS Opole.[8][9]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Krakovská brána

I přes rozsáhlou devastaci v roce 1945 se částečně dochovalo historické jádro Namyslova s pozůstatky pozdně středověkých hradeb (1350–1415) včetně Prašné bašty (Brama Prochowa) a Krakovské brány (Brama Krakowska) s 26 metrů vysokou věží.

Radnici uprostřed náměstí tvoří hlavní budova regotizovaná v roce 2002 do své podoby z konce 14. století, tří přístaveb ze 17. a 18. století a 57 metrové věže vybudované v letech 1381–1389.

Most na Widawě

V historickém centru se nacházejí dva gotické kostely: farní kostel svatého Petra a Pavla a kostel svatého Františka a Petra, součást bývalého františkánského kláštera. V periferní městské části Stare Miasto se nachází další gotický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.

Namyslovský zámek pochází původně ze 14. století, z doby, kdy vzniklo Namyslovské knížectví, avšak byl mnohokrát přestavován. V letech 1703–1810 sloužil jako komenda řádu německých rytířů. V roce 1895 jej koupil August Haselbach a spojil s areálem pivovaru. Na nádvoří se dochovala pozdně renesanční studna z roku 1600.

Bývalý mlýn z přelomu 19. a 20. století na mlýnské strouze (Młynówka) protékající podél severní linie staroměstského opevnění je adaptován na muzeum Izba Techniki Młynarskiej (Síň mlynářské techniky).

Meandrující řeka Widawa spolu s mlýnskou strouhou tvoří několik ostrovů, které jsou populárním cílem procházek. Největší z nich je chráněna jako přírodní rezervace Wyspa na rzece Widawie (Ostrov na Widawě). V severní části města se rozkládá Severní park (Park Północny) založený v polovině 19. století.

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 80-7277-172-8. Kapitola Rejstřík místních a zeměpisných jmen, s. 533. 
  2. ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Slezsko. Praha: Libri, 2005. 214 s. (Stručná historie států; sv. 33). ISBN 80-7277-245-7. Kapitola Tabulka místních jmen, s. 210. 
  3. ↑ Viz též například 22. listopadu 1348 byla v Namyslově uzavřena či spíše obnovena smlouva o přátelství..., Společné vystoupení muzikantů ze školy v Namyslově a ze Základní umělecké školy...
  4. ↑ Polska w liczbach (Polsko v číslech) – Namysłów [online]. Główny Urząd Statystyczny (Hlavní statistický úřad PR) [cit. 2021-03-28]. Dostupné online. (polsky) 
  5. ↑ Jízdní řády pro stanici Namysłów. portalpasazera.pl [online]. [cit. 2021-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-23. 
  6. ↑ Železniční trať Namyslov – Opolí v databázi Ogólnopolska Baza Kolejowa
  7. ↑ Železniční trať Namyslov – Kępno v databázi Ogólnopolska Baza Kolejowa
  8. ↑ Powiatowy PKS w Namysłowie zawiesił działalność. "Sytuacja kryzysowa [online]. Portal Samorządowy, 22.07.2018 [cit. 2021-03-28]. Dostupné online. (polsky) 
  9. ↑ Jízdní řád z autobusového nádraží v Namyslově

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • GOLIŃSKI, Mateusz; KĘSIK, Jan; KOŚCIK, Elżbieta. Namysłów: z dziejów miasta i okolic. Namysłów: Namislavia, 2006. 384 s. ISBN 978-83-60537-00-8. (polsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]