Načeradec
| Načeradec | |
|---|---|
.jpg) Načeradec, pohled od severozápadu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Vlašim |
| Obec s rozšířenou působností | Vlašim (správní obvod) |
| Okres | Benešov |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°36′37″ s. š., 14°54′23″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 114 (2024)[1] |
| Rozloha | 48,45 km²[2] |
| Nadmořská výška | 528 m n. m. |
| PSČ | 257 08 |
| Počet domů | 616 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 11 |
| Počet k. ú. | 9 |
| Počet ZSJ | 10 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Zámecké náměstí 152 257 08 Načeradec obec.naceradec@quick.cz |
| Starostka | Petra Bartoníčková |
| Oficiální web: www | |
  Načeradec | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 530212 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Načeradec (německy Natscheradetz) je městys v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel. Součástí městyse jsou i vesnice Daměnice, Dolní Lhota, Horní Lhota, Novotinky, Olešná, Pravětice, Řísnice, Slavětín, Vračkovice a Zdiměřice.
Historie
[editovat | editovat zdroj].jpg)
První písemná zmínka o vsi Načeradec pochází z roku 1184 a nachází se v Jarlochově letopisu, podle něhož byla po smrti opata Gotšalka v Načeradci sloužena mše. Předpokládá se, že sídlo bylo založeno během kolonizace Podblanicka rodem Vítkovců ve druhé polovině 12. století. V první polovině 13. století používala přídomek z Načeradce jedna z jeho rodových odnoží.[4]
Historické jádro městyse je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Obci byl ke dni 17. října 2012 obnoven status městyse.[5]
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[6]
- 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
- 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
- 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim[7]
- 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim[8]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[9]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim[10]
- 1949 Pražský kraj, okres Vlašim[11]
- 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
- 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]V městě Načeradec (1419 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]
- Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, chudobinec, Společenstvo krejčí, obuvníků, řezníků, smíšených, stavebních a jiných živností, sbor dobrovolných hasičů, cihelna, Družstevní lihovar, 2 mlýny, pila + mlýn + cihelna + velkostatek Družiny čsl. válečných poškozenců, 2 tesařští mistři, zahradnictví.
- Služby (výběr): lékař, 3 cukráři, hodinář, 8 hostinců, kapelník, kožišník, modistka, obchod s obuví Baťa, 3 pekaři, pokrývač, 2 porodní asistentky, 8 řezníků, 3 sedláři, 7 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Město Načeradec, Občanská záložna v Načeradci, 3 zámečníci.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Načeradcem protéká potok Brodec, který je pravostranným přítokem řeky Blanice.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Ve vzdálenosti 13 km severně leží město Vlašim, 27 km jihozápadně město Tábor, 27 km severozápadně město Benešov a 28 km jihovýchodně město Pelhřimov.
- Pozemní komunikace – Městysem procházejí silnice II/127 Načeradec – Trhový Štěpánov a II/150 Votice – Louňovice pod Blaníkem – Načeradec – Čechtice – Ledeč nad Sázavou – Havlíčkův Brod.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou.
- Autobusová doprava – Městysem projížděly autobusové linky do těchto cílů: Benešov, Čechtice, Lukavec, Pacov, Praha, Vlašim.
- Cyklistika – Městysem procházejí cyklotrasy č. 161 Načeradec – Lukavec – Želiv – Humpolec, č. 321 Louňovice pod Blaníkem – Načeradec – Pacov – Kamenice nad Lipou a č. 1178 Načeradec – Mladá Vožice – Miličín.
- Pěší turistika – Městysem vedou turistické trasy: zeleně značená trasa Velký Blaník – Načeradec – Lukavec – Pacov a žlutě značená trasa Načeradec – Čechtice – Studený.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Načeradci.
- Kaple
- Kostel svatého Petra a Pavla
- Křížová cesta
- Pomník padlým[13]
- Přírodní památka Rybník Louňov
- Radnice se zvonicí
- Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí
- Zámek Načeradec na náměstí
- Židovský hřbitov
Fotografie
[editovat | editovat zdroj]-
Ulice v Načeradci -
Ulice od Olešné -
Křižovatka -
Pomník padlým
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ KYPTA, Jan; ŠIMŮNEK, Robert; VESELÝ, Jan; NEUSTUPNÝ, Zdeněk. Farní kostel sv. Petra a Pavla v Načeradci ve 12.–14. století – Architektura jako odraz sociálních proměn. Průzkumy památek. 2012, roč. 19, čís. 2, s. 54. Dostupné online. ISSN 1212-1487.
- ↑ Rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 44
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 878. (česky a německy)
- ↑ Zdeněk Rerych. Pomník Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-02-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Načeradec na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Načeradec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Encyklopedické heslo Načerac v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
