Neapolská univerzita Fridricha II. | |
---|---|
Università degli Studi di Napoli Federico II | |
latinsky Universitas | |
Logo | |
Hlavní budova a Právnická fakulta | |
Motto | |
'Ad Scientiarum Haustum et Seminarium Doctrinarum' | |
Rok založení | 1224 |
Typ školy | státní |
Vedení | |
Rektor | Prof. |
Počty akademiků | |
Bakalářských studentů | 44 700 |
Ostatních studentů | 33 600 |
Studentů celkem | 73 553 (2022) |
Akademických pracovníků | 5 517 (2013) |
Další informace | |
Počet fakult | 4 |
Rozpočet | 473 mil. EUR |
Sídlo | Neapol |
Zeměpisné souřadnice | 40°50′49,92″ s. š., 14°15′24,84″ v. d. |
http://www.unina.it/ | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Neapolská univerzita Fridricha II. je přední italská univerzita, založená roku 1224 císařem Fridrichem II. Štaufským jako první státní univerzita na světě. Je to největší z pěti neapolských univerzit a na čtyřech fakultách zde studuje téměř 80 tisíc studentů.
Císař Fridrich II., který byl zároveň králem Sicílie, měl k založení univerzity několik důvodů. Jednak chtěl zajistit pro Sicílii a jižní Itálii dostatek vzdělaných lidí, chtěl tím ale také vytvořit protiváhu k severoitalským univerzitám a posílit své postavení vůči papeži. Vedle studia svobodných umění, medicíny a teologie, byla zaměřena především na studium práva a tedy vzdělávání budoucích královských úředníků. Studium se konalo hlavně v dominikánském klášteře (San Domenico maggiore), kde žil a učil také Tomáš Akvinský.
Fakt, že byla založena bez papežského souhlasu, vedl několikrát k uzavření univerzity (v letech 1443.1465 a 1490-1506) a v 17. století zažila úpadek kvůli konkurenci jiných vysokých škol. Teprve v 18. století, když na neapolský trůn přišli Bourboni, začali univerzitu podporovat. Roku 1735 vznikla katedra astronomie a roku 1754 katedry mechaniky a ekonomie, první na světě. Během 19. století počty studentů stoupaly, univerzita však sídlila v nevyhovujících budovách bývalých klášterů. Teprve roku 1884 se dočkala nové budovy, v níž její vedení sídlí dodnes. V roce 1943 univerzitu vypálila ustupující německá armáda. Po válce se Neapolská univerzita podílela na prudkém rozvoji univerzit po celé Evropě, takže je počtem studentů druhá v Itálii (za univerzitou La Sapienza v Římě) a od roku 1987 nese v názvu jméno svého zakladatele.
Univerzita se dělí na čtyři fakulty a 26 oddělení, která nabízejí několik set studijních programů.
Hlavní sídlo univerzity je na Corso Umberto I., kampus medicíny tvoří 21 moderních budov na Rione Alto a kromě toho jsou i jednotlivá oddělení a ústavy rozmístěny na 20 dalších místech. K univerzitě patří i botanická zahrada a tři muzea: přírodovědné, zemědělské a veterinární.
Neapolská univerzita se ve světových žebříčcích QS roku 2016 umístila na 50.-100. místě (stavebnictví), 101.-150. (strojírenství, farmacie, zemědělství, fyzika, astronomie), 151.-200. právo, medicína, chemické inženýrství), 201.-250. elektronika a elektrotechnika, matematika, ekonomie), 251.-300. (biologie, IT a chemie).
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Università degli Studi di Napoli Federico II na italské Wikipedii.