Nechvalice

Tento článek je o obci na Sedlčansku. O části obce Bystřany pojednává článek Nechvalice (Bystřany).
Nechvalice
Kostel sv. Mikuláše
Kostel sv. Mikuláše
Znak obce NechvaliceVlajka obce Nechvalice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecSedlčany
Obec s rozšířenou působnostíSedlčany
(správní obvod)
OkresPříbram
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel665 (2024)[1]
Rozloha24,61 km²[2]
Nadmořská výška481 m n. m.
PSČ262 54, 264 01
Počet domů287 (2021)[3]
Počet částí obce16
Počet k. ú.8
Počet ZSJ14
Kontakt
Adresa obecního úřaduNechvalice 62
264 01 Sedlčany
obec.nechvalice@tiscali.cz
StarostaJaroslav Mašek
Oficiální web: www.obecnechvalice.cz
Nechvalice
Nechvalice
Další údaje
Kód obce540846
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nechvalice (německy Nechwalitz) jsou obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 9 km jižně od Sedlčan. Žije zde 665[1] obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Obec však existovala již v polovině 13. století, kdy zde byl založen románský kostel svatého Mikuláše, přestavěný v době gotické.

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Součástí obce je také základní sídelní jednotka Dolní Křemenice. K obci patří také Cihelna, Čihadlo, Hrby, Stráně a Zádvoří.

Sousedními obcemi sídla jsou Sedlec-Prčice, Chyšky, Nadějkov, Nedrahovice, Počepice a Petrovice.

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres Sedlčany[4]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Sedlčany[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Sedlčany[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Společnost

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1932 byly v obci Nechvalice (přísl. Bratřejov, Bratříkovice, Křemenice, Libčice, 695 obyvatel, poštovní úřad, katol. kostel) evidovány tyto živnosti a obchody:[9] 2 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Nechvalicích, 3 hostince, kolář, 2 kováři, krejčí, 3 mlýny, obuvník, pokrývač, porodní asistentka, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Nechvalice, trafika, 2 truhláři.

V obci Ředice (přísl. Hodkov, Huštilář, Mokřany, Ředičky, 452 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Nechvalic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] hostinec, 2 koláři, 2 kováři, 2 mlýny, obchod se smíšeným zbožím, trafika.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel svatého Mikuláše se v písemných pramenech poprvé připomíná jako farní chrám, který odvádí papežský desátek roku 1350. Byl postaven v polovině 13. století jako jednolodní kamenná stavba s hranolovou věží v průčelí v románském slohu. Později byl zčásti přestavěn v gotickém slohu a zaklenut křížovými klenbami. Kostelní věž zůstala románská, s jehlancovou střechou opravenou v 19. století. Vnitřní zařízení kostela je novogotické. Oltář má tři obrazy: sv. Mikuláše, sv. Ludmily a sv. Václava. Autorem obrazů je Josef Scheiwl. Cínová křtitelnice pochází z roku 1788.
  • V obci se nachází dochována řada staveb lidové architektury.

Dopravní síť

[editovat | editovat zdroj]

Do obce vedou silnice III. třídy. Územím obce vede silnice II/105 Jesenice – Jílové u Prahy – Neveklov – Sedlčany – Milevsko – Týn nad Vltavou – Hluboká nad Vltavou – České Budějovice. Železniční trať ani stanice či zastávka na území obce nejsou.

Autobusová doprava 2024

[editovat | editovat zdroj]

Autobusovou dopravu v obci Nechvalice zajišťují společnosti Arriva Střední Čechy a ČSAD AUTOBUSY České Budějovice. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nachází zastávka Nechvalice. Mezi další zastávky spadající pod obec jsou Nechvalice,Bratřejov, Nechvalice,Bratříkovice, Nechvalice,Bratříkovice,rozc., Nechvalice,Huštilář, Nechvalice,Křemenice,rozc., Nechvalice,Libčice, Nechvalice,Mokřany a Nechvalice,Ředice. V místních částech Březí, Dražka, Hodkov, Chválov, Rážkovy, Ředičky, Setěkovy a Vratkov se autobusové zastávky nenacházejí. Obec obsluhují dvě autobusové linky: 450 a 559. Linka 450 spojuje Dobříš se Sedlčany a Milevskem. V současnosti (2024) je tato linka provozována pouze v úseku Sedlčany – Milevsko kvůli uzavírce komunikace v Davli a u Borotic. Linka 559 propojuje Sedlčany a Sedlec-Prčice.

  • Cyklistika – Obcí vedou cyklotrasy č. 8139 Vápenice – Nechvalice – Obděnice – Petrovice a č. 8143 Petrovice – Skoupý – Nechvalice – Nové Dvory.
  • Pěší turistika – Územím obce vedou turistické trasy červená turistická značka Sedlčany – Vysoký Chlumec – Bratřejov – Petrovice – Milevsko a žlutá turistická značka Smrčí – Počepice – Zvěřinec – Kvasejovice
    Pohled na Nechvalice od Libčic

Dublovice a Nechvalice si pořídily nové zvony současně a zavěsily je, ještě neposvěcené, na své kostelní věže. Zvony se však v noci vznesly a vyměnily si svá místa. Na kamenech mezi obcemi, kde odpočívaly, jsou dodnes vidět jejich otisky. Také svým hlasem připomínají svůj původ, neboť zvon v Dublovicích při zvonění volá: „Nechvalák!“ a nechvalický: „Dublovák!“

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 891. (česky a německy)
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1514. (česky a německy)
  11. NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
  • POCHE, Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech 2, Praha : Academia 1978, s. 476.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]