Neklan

Neklan
legendární český kníže
Náboženstvíslovanské (pohanské)
Úmrtí9. století
PotomciHostivít
OtecKřesomysl
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Neklan byl jeden ze sedmi bájných českých knížat, potomek legendárních Přemysla a Libuše, podle Kosmy otec rovněž legendárního Hostivíta.

Jedna z teorií týkajících se počtu těchto knížat je podepřena románskými freskami na zdech rotundy ve Znojmě. Ale identita těchto postav není jasná, například Anežka Merhautová tvrdí, že tyto fresky zobrazují historicky doložené Přemyslovce včetně moravských údělníků.[1]

Lucká válka

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Lucká válka.

Neklan měl být mírný a dobromyslný a do bojů za sebe posílal svého dvojníka Tyra-Čestmíra (identický motiv najdeme u Homéra: Patroklos stejnou službu prokázal Achillovi). V Lucké válce prý pobil Neklanovy nepřátele a sám zemřel. Neklan se ujal sirotka po poraženém knížeti Vlastislavovi a svěřil ho svému příteli Durynkovi. Ten ale dítě zavraždil, protože se domníval, že mu kníže bude vděčný. Když si přišel pro odměnu, byla taková, že si mohl vybrat způsob smrti: probodnutí, skok ze skály nebo oběšení. Durynk se pak měl sám oběsit na staré olši poblíž Prahy.

Vladimír Karbusický dokazuje, že Kosmas při líčení podrobností Lucké války vychází ze staršího franského zdroje. Kosmas v Lucké válce zřejmě popisoval historickou událost z doby pozdější než z období předbořivojovského, totiž pravděpodobně pohraniční půtku knížete Boleslava I. z roku 936.

Neklan údajně mnoho let úspěšně vládl české zemi. Jeho nástupcem se stal Hostivít a mladšímu Děpoltovi připadla zem Kouřimská.

Původ jména

[editovat | editovat zdroj]

Jméno Neklan zaznamenal ve své Kronice české Kosmas, převzala ho i většina historiků z 19. století, včetně Františka Palackého. Původ jména lze odvodit od slova klát. Prefix ne pak má značit mírumilovnost.

Záviš Kalandra uvádí, že jména sedmi mytických českých knížat jsou odvozena ze starých slovanských názvů dnů v týdnu. Neklan by jako šestý z nich odpovídal pátku.[2]

Podle teorie Vladimíra Karbusického pochází dvanáct jmen mytických postav české historie včetně sedmi knížat z úryvku staroslověnského (či staročeského) textu - poselství Čechů k Frankům v 9. století.[3] V tomto textu mělo být psáno: Krok’ kazi (Tetha), lubo premyšl, nezamyšl m’nata voj’n u‘ni zla, kr’z my s‘ neklan (am), gosti vit, což se vykládá jako: Zastav své kroky, Tetha (oslovení tehdejšího vůdce Franků, popřípadě západních sousedů obecně) a raději přemýšlej, nezamýšlím na tebe vojnu ani zla, kříži my se neklaníme, hosty vítáme. Text je zachován ve znojemské kapli. Renomovaný historik Dušan Třeštík k tomu napsal: „[...] Karbusického objev, vysvětlení Kosmova seznamu knížat jakožto pozůstatku hrdinské písně o bojích s ‚Teuty‘ (Němci) [...] je stejně tak nápaditý jako absurdní a nezaslouží si proto ani komentáře.“[4]

Odraz v umění

[editovat | editovat zdroj]
  • Drama: Julius Zeyer: Neklan – divadelní hra, tragédie o pěti jednáních, (1892) odměněná Náprstkovou peněžitou cenou[5] premiéra v Národním divadle v Praze r. 1896, do roku 1959 nastudováno šestkrát.

Názvy

[editovat | editovat zdroj]
  • Neklanova ulice v Praze 2, na Vyšehradě
  • restaurace U Neklana, v Neklanově ulici v Praze 2, na Vyšehradě
  • ulice Na Neklance (nazvaná podle zaniklé usedlosti Neklanka) v Praze 5 na Smíchově
  • rezidence Neklanka (developerský projekt novostaveb) v Praze 5 na Smíchově

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Barbara Krzemieńska-Anežka Merhautová-Dušan Třeštík: "Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě", Praha 2000.
  2. ↑ Záviš Kalandra: "České pohanství", Praha 1947
  3. ↑ Vladimír Karbusický: "Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury", s. 237, Praha 1995 [1]
  4. ↑ TŘEŠTÍK, DUŠAN. Mýty kmene Čechů : (7.-10. století) : tři studie ke "Starým pověstem českým". Praha: Nakl. Lidové noviny 291 s. Dostupné online. ISBN 80-7106-646-X, ISBN 978-80-7106-646-0. OCLC 54389855 
  5. ↑ Štěpán Vlašín, Jevištní osudy Zeyerova Neklana, dostupné online [2] Archivováno 17. 3. 2021 na Wayback Machine.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Křesomysl 		Znak z doby nástupu Seznam legendárních českých vládců
Neklan
? 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Hostivít
Čeští panovníci
Mytičtí panovníci
(do 9. století)
První mytičtí panovníci
Mytičtí Přemyslovci
Přemyslovci
(9. století–1306)
Bořivoj I. (872?–883?) • Strojmír (883?–885?) • Bořivoj I. (875?–889) • Spytihněv I. (894–915) • Vratislav I. (915–921) • svatý Václav (921–935) • Boleslav I. (935–972) • Boleslav II. (972–999) • Boleslav III. (999–1002) • Boleslav Chrabrý¹ (1003–1004) • Vladivoj? • Jaromír (1004–1012) • Oldřich (1012–1033) • Jaromír (1033–1034) • Břetislav I. (1034–1055) • Spytihněv II. (1055–1061) • Vratislav II. (1061–1092) • Konrád I. Brněnský (1092) • Břetislav II. (1092–1100) • Bořivoj II. (1100–1107) • Svatopluk Olomoucký (1107–1109) • Vladislav I. (1109–1117) • Bořivoj II. (1117–1120) • Vladislav I. (1120–1125) • Soběslav I. (1125–1140) • Vladislav II. (1140–1172) • Bedřich (1172–1173) • Soběslav II. (1173–1178) • Bedřich (1178–1189) • Konrád II. Ota (1189–1191) • Václav II. (1191–1192) • Přemysl Otakar I. (1192–1193) • Jindřich Břetislav (1193–1197) • Vladislav Jindřich (1197) • Přemysl Otakar I. (1198–1230) • Václav I. (1230–1253) • Přemysl Otakar II. (1253–1278) • Václav II. (1278–1305) • Václav III. (1305–1306)
Nedynastičtí
(1306–1310)
Jindřich Korutanský (1306) • Rudolf Habsburský (1306–1307) • Jindřich Korutanský (1307–1310)
Lucemburkové
(1310–1437)
Jan Lucemburský (1310–1346) • Karel IV. (1346–1378) • Václav IV. (1378–1419) • Zikmund Lucemburský (1419–1437)
Habsburkové
(1437–1457)
Albrecht II. Habsburský (1438–1439) • interregnum (1439–1453) • Ladislav Pohrobek (1453–1457)
Nedynastičtí
(1457–1471)
Jiří z Poděbrad (1458–1471) • Matyáš Korvín² (1458–1490)
Jagellonci
(1471–1526)
Vladislav Jagellonský (1471–1516) • Ludvík Jagellonský (1516–1526)
Habsburkové
(1526–1780)
Ferdinand I. Habsburský (1526–1564) • Maxmilián II. Habsburský (1564–1576) • Rudolf II. (1576–1611) • Matyáš Habsburský (1611–1619) • Ferdinand II. Habsburský (1619–1637) • Fridrich Falcký³ (1619–1620) • Ferdinand III. Habsburský (1637–1657) • Ferdinand IV. Habsburský • Leopold I. (1657–1705) • Josef I. Habsburský (1705–1711) • Karel VI. (1711–1740) • Marie Terezie (1740–1780) • Karel VII. Bavorský³ (1741–1743)
Habsburko-Lotrinkové
(1780–1918)
Josef II. (1780–1790) • Leopold II. (1790–1792) • František I. Rakouský (1792–1835) • Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848) • František Josef I. (1848–1916) • Karel I. (1916–1918)
¹ Piastovec, ² vládce vedlejších zemí Koruny české, ³ vzdorokrál z rodu Wittelsbachů