Nekróza

nekróza na noze po kousnutí pavoukem koutníkem

Nekróza (z řecky νεκρός = mrtvý) je intravitální (v živém organizmu) smrt buněk a tkání. Jedná se o souhrn změn pozorovatelných histologicky až v určitém časovém odstupu po biologické smrti buňky. Nekróza postihuje skupiny na sebe navzájem naléhajících buněk a vzniká jako následek nevratného poškození buněk.

Znaky nekrózy

[editovat | editovat zdroj]

Typické znaky nekrózy (na rozdíl od apoptózy = programovaná buněčná smrt) [zdroj?]:

  • buněčný edém (buňka se nafoukne), vakuolizace;
  • pokles bazofílie a vzestup acidofílie plazmy, struktury v ní se ztrácejí;
  • karyolýza (rozpuštění buněčného jádra), pokles bazofílie, pyknóza, karyorexe;
  • v okolí reparativní zánět.

Typy nekrózy

[editovat | editovat zdroj]
  • koagulační nekróza – sražení tkáně, která má suchý, tužší a žlutý vzhled, bílkoviny pronikají z cév a dochází ke ztrátě vody – př. infarkt myokardu
  • kolikvační nekróza – nekrotická tkáň se zkapalňuje, dochází k prosakování tkáňového moku – př. bílá encefalomalacie, kdy se vytvoří postenecefalomalatická cysta.
  • kaseózní nekróza (kaseifikační) – (latinsky caseum = sýr) barvy žluté, konzistence husté smetany, nekróza postihuje buňky i stroma, – př. v průběhu TBC, mikroskopicky je viditelný tzv. chromatinový prach (tzv. poprašková nekróza), kdy dochází k vypadnutí vápenatých iontů a zvápenatění (kalcifikaci).
  • hemorrhagická nekróza – př. červená encefalomalacie, červená infarzace střeva, nadledviny nebo plicní infarkt (dochází ke zpětnému toku(refluxu) krve).
  • tuková nekróza (liponekróza)
  • Zenkerova vosková nekróza – postihuje svaly např. při tyfu, kdy hrozí přetržení a vnitřní krvácení, svaly se jeví jako povařené či prokrvené.
  • fibrinoidní nekróza patří spolu s akutní nekrotizující vaskulitidou mezi následky imunokomplexového poškození. Jde o typický obraz cévy se skvrnitým depozitem ve stěně, který zastiňuje detail buněk ležících pod ním.[1]

Příčiny nekrózy

[editovat | editovat zdroj]

Nekrotické procesy způsobí příčiny:

  1. Cotran R.S., Kumar V., Collins T., Robbins S.L., "Robbins Pathologic Basis of Disease, 6th edition" (1999), kap."Diseases of Immunity", str.214

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Stejskal, J. (1992): Obecná patologie v poznámkách. Nakladatelství a vydavatelství H&H, Jinočany.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.