Nerestce | |
---|---|
Horní Nerestce | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Mirovice |
Obec s rozšířenou působností | Písek (správní obvod) |
Okres | Písek |
Kraj | Jihočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°30′2″ s. š., 14°3′46″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 107 (2024)[1] |
Rozloha | 4,68 km²[2] |
Nadmořská výška | 435 m n. m. |
PSČ | 398 04 |
Počet domů | 66 (2021)[3] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Nerestce 46 398 04 Čimelice nerestce@volny.cz |
Starosta | Vladimír Macoun |
Oficiální web: www | |
Nerestce | |
Další údaje | |
Kód obce | 562157 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nerestce (dříve Neřestce)[4] jsou obec v jižních Čechách v okrese Písek. Obec se skládá z částí Dolní Nerestce a Horní Nerestce, ve kterých žije celkem 107[1] obyvatel.
Antonín Profous vysvětlil název vesnice z archaického názvu – Neřestce (osada neřestníků).[5] Jiný etymologický výklad název odvozuje od staročeského názvu divočáka, kňoura – nerast.
Ves původně patřila benediktinkám z kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. Povrchovým archeologickým výzkumem zámeckého areálu Alexandrem Debnarem však byla nalezena kolekce keramických zlomků, která byla datována odborníky do 8.–9. století. První písemná zmínka pochází z roku 1227. K roku 1336 a 1341 je uváděn královský man Ubislav z Nerestců (Ubizlaus de Neresticz), který získal od krále Jana Lucemburského právo rýžovat zlato na říčce Skalici a současně dalších obcí v blízkosti Milína (Stěžov, Radětice, Palivo). Dále k roku 1363 se uvádí Beneš z Nerestce a téhož roku opět Ubislav, 1398 Jan, 1399 Václav a opět Ubislav.
V 15. století zde byl manský dvůr, který patřil služebně ke hradu Zvíkovu a kromě osady jsou zde zaznamenány dva vodní mlýny. Roku 1474 prodal Markvart z Rakovic své manské zboží s poplužním dvorem v Nerestcích Janovi z Vrábí, seděním na Kašperku. Jan z Vrábí je začlenil do svého čimelického panství a s ním přešly Nerestce v roce 1543 v držení rodu Dejmů ze Stříteže. Když se v roce 1597 dělil majetek Aleše Dejma, zdědil Nerestce jeho syn Jan mladší a z osady vytvořil samostatný statek. Jan mladší, nebo Janův bratr Vilém zde potom vybudovali sídelní tvrz „od kamene“. Dvůr v Horních Nerestcích vlastnil kolem roku 1605 Kryštof Gynter z Moren.
Za účast ve stavovském povstání byl Jan mladší Dejm odsouzen k manství a po jeho smrti roku 1629 byl jeho majetek zkonfiskován. Roku 1630 koupila statek Eva Plotová, rozená Dejmová a po její smrti roku 1663 získal Nerestce Vilém Racek Hrobčický z Hrobčic. Roku 1679 došlo k nucenému prodeji zadluženého statku Petru Ignáci Říčanskému z Říčan. Smlouva tehdy uvádí pouze prosté sídlo ve dvoře. Dalším majitelem Nerestců se v roce 1687 stal Jan Antonín Kořenský z Terešova. Následovala Josefa Conensová, rozená Týřovská z Einsiedle. V roce 1719 zakoupil statek Karel Gottlieb z Bissingenu a připojil jej k Čimelicům, se kterými nadále sdílel společné majitele.[6]
V obci pracuje Sbor dobrovolných hasičů.
Obec Nerestce se skládá ze dvou částí na stejnojmenných katastrálních územích: