Nerestce
| Nerestce | |
|---|---|
 Horní Nerestce | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Mirovice |
| Obec s rozšířenou působností | Písek (správní obvod) |
| Okres | Písek |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°30′2″ s. š., 14°3′46″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 107 (2024)[1] |
| Rozloha | 4,68 km²[2] |
| Nadmořská výška | 435 m n. m. |
| PSČ | 398 04 |
| Počet domů | 66 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Nerestce 46 398 04 Čimelice nerestce@volny.cz |
| Starosta | Vladimír Macoun |
| Oficiální web: www | |
  Nerestce | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 562157 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nerestce (dříve Neřestce)[4] jsou obec v jižních Čechách v okrese Písek. Obec se skládá z částí Dolní Nerestce a Horní Nerestce, ve kterých žije celkem 107[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Antonín Profous vysvětlil název vesnice z archaického názvu – Neřestce (osada neřestníků).[5] Jiný etymologický výklad název odvozuje od staročeského názvu divočáka, kňoura – nerast.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ves původně patřila benediktinkám z kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. Povrchovým archeologickým výzkumem zámeckého areálu Alexandrem Debnarem však byla nalezena kolekce keramických zlomků, která byla datována odborníky do 8.–9. století. První písemná zmínka pochází z roku 1227. K roku 1336 a 1341 je uváděn královský man Ubislav z Nerestců (Ubizlaus de Neresticz), který získal od krále Jana Lucemburského právo rýžovat zlato na říčce Skalici a současně dalších obcí v blízkosti Milína (Stěžov, Radětice, Palivo). Dále k roku 1363 se uvádí Beneš z Nerestce a téhož roku opět Ubislav, 1398 Jan, 1399 Václav a opět Ubislav.
V 15. století zde byl manský dvůr, který patřil služebně ke hradu Zvíkovu a kromě osady jsou zde zaznamenány dva vodní mlýny. Roku 1474 prodal Markvart z Rakovic své manské zboží s poplužním dvorem v Nerestcích Janovi z Vrábí, seděním na Kašperku. Jan z Vrábí je začlenil do svého čimelického panství a s ním přešly Nerestce v roce 1543 v držení rodu Dejmů ze Stříteže. Když se v roce 1597 dělil majetek Aleše Dejma, zdědil Nerestce jeho syn Jan mladší a z osady vytvořil samostatný statek. Jan mladší, nebo Janův bratr Vilém zde potom vybudovali sídelní tvrz „od kamene“. Dvůr v Horních Nerestcích vlastnil kolem roku 1605 Kryštof Gynter z Moren.
Za účast ve stavovském povstání byl Jan mladší Dejm odsouzen k manství a po jeho smrti roku 1629 byl jeho majetek zkonfiskován. Roku 1630 koupila statek Eva Plotová, rozená Dejmová a po její smrti roku 1663 získal Nerestce Vilém Racek Hrobčický z Hrobčic. Roku 1679 došlo k nucenému prodeji zadluženého statku Petru Ignáci Říčanskému z Říčan. Smlouva tehdy uvádí pouze prosté sídlo ve dvoře. Dalším majitelem Nerestců se v roce 1687 stal Jan Antonín Kořenský z Terešova. Následovala Josefa Conensová, rozená Týřovská z Einsiedle. V roce 1719 zakoupil statek Karel Gottlieb z Bissingenu a připojil jej k Čimelicům, se kterými nadále sdílel společné majitele.[6]
V obci pracuje Sbor dobrovolných hasičů.
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Obec Nerestce se skládá ze dvou částí na stejnojmenných katastrálních územích:
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pomník -
Kamenný most -
Boží muka -
Hřiště -
Obecní úřad -
Stavení
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Neřestce. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1897. Dostupné online. Díl 18.. S. 208.
- ↑ Profous, A.: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, díl II., Praha 1949, 209.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Dolní Nerestce – zámek, s. 57–58.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nerestce na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Neřestce v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Nerestce v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
