Nessos

Guido Reni, Únos Déianeiry, 1620–1621.

Nessos (řecky Νέσσος, latinsky Nessus) je v řecké mytologii jedním z Kentaurů, napůl mužů a napůl koní.

Nežil v lesích jako jeho druhové, ale u řeky Euénu v Aitólii. Tam přenášel pocestné přes vodu z břehu na břeh, protože přes řeku nebyl most.

Jeho posledním zákazníkem se stal velký hrdina Héraklés, který se vracel na svůj hrad Tíryns po svatbě s druhou manželkou Déianeirou. Když ji v polovině brodu začal Nessos obtěžovat a měl zřejmě v úmyslu ji unést, Héraklés to zpozoroval a zastřelil ho šípem otráveným žlučí Hydry. Nessos z posledních sil poradil Déianeiře, aby si nabrala jeho krev a kdyby ji někdy v budoucnu přestal její manžel milovat, ať mu krví potře část oděvu a láska se spolehlivě vrátí. Poté zemřel.

Uplynul čas a Héraklés se zahleděl do krásky jménem Iola. Jakmile se to Déianeira dozvěděla, potřela Nessovou krví plášť a jakmile se látka dotkla Héraklova těla, dostal hrozné bolesti a nebylo od nich pomoci. Nechal se spálit na hranici, z níž ho nejvyšší bůh Zeus vyzdvihl k sobě na Olymp a daroval mu nesmrtelnost.

Déianeira spáchala sebevraždu hned poté, co pochopila, že svého manžela zahubila otrávenou krví Kentaura Nessa.

Odraz v umění

[editovat | editovat zdroj]

Nessos byl mnohokrát zobrazen antickými i novodobými umělci. Nejznámější díla jsou:

  • socha Héraklés a Nessos (asi z 3.–2. stol. př. n. l., dnes ve Florencii)
  • tamtéž je socha Giovanna da Bologna z let 1544–1599
  • obraz Únos Déianeiry od Jacopa Belliniho z konce 15. stol. (v benátském Dožecím paláci)
  • obraz Únos Déianeiry od Guida Reniho z roku 1620–1621 (v muzeu Louvre), varianta kompozice je v Obrazárně Pražského hradu
  • Nessos a Déianeira od Petra Paula Rubense (je v petrohradské Ermitáži)
  • Nessos se stal u Římanů patronem převozníků a jeho podobizny často zdobily přídě lodí.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]