Pravěké osídlení dokládá takzvaný "nejstarší Neunkirchenský obyvatel". Byl objeven při archeologickém průzkumu v roce 2011: podle antropologické analýzy kostí uhlíkovou metodou C-14 mu bylo 20-30 let, náležel k Badenské kultuře a žil asi před 5200 lety. [2]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1094, kdy je zmiňována jako "Niuwenchirgun", sídlo s jedním z devíti kostelů této oblasti. Obec leží na staré obchodní stezce Semmering-Korutansko-Terst. Náměstí s tržištěm byl původně opevněno, pozdější zástavba je zrušila, dochovala se z něj jedna městská brána.[3]
Roku 1861 byla zřízena železniční trať s desítkou shodných budov nádraží, neunkirchenské k nim patří.
V roce 1920 byl obci udělen status města a devět kostelů se dostalo do městského znaku. V letech 1944-1945 se oblast i město staly jedním z center bojů druhé světové války, Němci na ústupu vypálili radnici, padly tři desítky vojáků, zejména sovětské armády.
Podle statistických údajů z roku 2018 je 60,7 % obyvatel vyznání římskokatolického, 5,5 % tvoří evangelíci. 13,1 % obyvatel se hlásí k islámu; 17,1 % je bez náboženského vyznání.
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, poprvé zmíněn k roku 1094, trojlodní bazilika, v jádře gotická stavba ze 13.-14. století, síťové klenby hlavní lodi kolem roku 1400, pozoruhodné stupňovité štíty na hlavní římse závěru; věž má barokní báň; cenné vnitřní vybavení: pozdně gotická socha madony, barokní sochařská (řezbářská) výzdoba oltářů, kazatelna s alegorickými sochami Víry, Naděje, Lásky, 4 andílky s atributy křesťanských ctností a se čtyřmi sochami evangelistů;
Evangelický kostel, novogotický ze 2. čtvrtiny 19. století
bývalý klášter paulínů - původně měšťanský rokokový dům, na fasádě sochy sv. Leopolda a Floriána
Trojiční sloup na náměstí - postaven roku 1724 na památku obětí moru z roku 1713, trojboká pískovcová statue o výšce 14 metrů: na vrcholu sousoší Boha Otce, Syna a holubice Ducha svatého, pod ním Panna Marie Immaculata mezi anděly, na podstavci ve dvou etážích 8 soch svatých patronů, ve výklenku ležící sv. Rosalie
Radnice na náměstí - neorenesanční stavba s věžičkou, v roce 1944 vyhořela, v letech 1948-1954 byla rekonstruována a vyzdobena na fasádě sgrafitem
měšťanské domy v centru ze 16.-18. století;
městská brána s věží, napojená na farní dvůr, z přelomu 16. a 17. století
železniční nádraží z roku 1861, slouží dosud pro regionální spojení na trati Vídeň-Vídeňské Nové město-Bruck and der Mur
vojenský hřbitov z druhé světové války, především sovětských vojáků
↑ abEinwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].
↑[Hannes Schiel, Peter Trebsche und Karin Wiltschke-Schrotta: Der älteste Neunkirchner – eine Hockerbestattung der Badener Kultur. In: Ernst Lauermann und Peter Trebsche (editoři): Beiträge zum Tag der Niederösterreichischen Landesarchäologie. Svazek 6. Asparn an der Zaya, Österreich 2015, ISBN 3-85460-288-X; ]
↑Ralf Gröninger, Marktbefestigung Neunkirchen (Niederösterreich), I. Bauhistorische Untersuchung (Ersterfassung), II. Bauhistorisches Objektbuch nach Grundstücken. Wien 2019