Neustadt an der Waldnaab
| Neustadt an der Waldnaab | |
|---|---|
 náměstí | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°43′50″ s. š., 12°10′14″ v. d. |
| Nadmořská výška | 419 m n. m. |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Bavorsko |
| Vládní obvod | Horní Falc |
| Zemský okres | Neustadt an der Waldnaab |
  Neustadt an der Waldnaab | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 9,9 km² |
| Počet obyvatel | 5 950 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 599,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 09602 |
| PSČ | 92660 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Neustadt an der Waldnaab (česky Nové Město nad Nábou)[zdroj?] je německé město, sídlo zemského okresu Neustadt an der Waldnaab ve vládním obvodu Horní Falc spolkové země Bavorsko. Žije zde přibližně 6 000[1] obyvatel.
Je členem sdružení měst a obcí Nová Města Evropy (Neustadt in Europa).
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Poloha
[editovat | editovat zdroj]Město Neustadt an der Waldnaab leží v Hornofalckém lese v srdci přírodního parku Nördlicher Oberpfälzer Wald u ústí řeky Floss do Waldnaab.
Místní části
[editovat | editovat zdroj]Neustadt an der Waldnaab má čtyři místní části:
- Bergmühle
- Mühlberg
- Neustadt an der Waldnaab
- Radschinmühle
Sousední obce
[editovat | editovat zdroj]Neustadt an der Waldnaab sousedí s následujícími obcemi od západu: Altenstadt an der Waldnaab, Kirchendemenreuth, Störnstein, Theisseil a svobodné okresní město Weiden in der Oberpfalz.
|
Kirchendemenreuth | Kirchendemenreuth | Störnstein |
|
| Altenstadt an der Waldnaab | 
|
Störnstein | ||
 Neustadt an der Waldnaab 
| ||||
| ||||
| Weiden in der Oberpfalz | Weiden in der Oberpfalz | Theisseil |
Historie
[editovat | editovat zdroj]Prehistorické osídlení
[editovat | editovat zdroj]Nálezy z jara 2012 (lyditové jádrové kameny a pazourkové artefaky) dokazují přítomnost lidí v jihozápadní oblasti města na konci starší doby kamenné (12 000–10 000 př. n. l.) a ve střední době kamenné (10 000–5 000 př. n. l.).
Od první zmínky přes pozdní středověk do novověku
[editovat | editovat zdroj]Neustadt byl poprvé zmíněn v roce 1218, kdy byl jako Nova civitas přislíben Jindřichovi z Ortenburgu. V roce 1329 přešlo město do majetku Wittelsbašských rýnských falckrabat, kteří jej v roce 1353 prodali českému králi a římskému císaři Karlu IV. (a stal se tak součástí budovaného celku tzv. Nových Čech). Město propůjčovali v léno čeští králové. Roku 1575 byl Neustadt prodán Lobkovicům. Exkláva mimo své pozemky v Českém království poskytla českému rodu přímé napojení na dění v Římskoněmecké říši. Formálně bylo území podřízeno České koruně, ale reálně fungoval Neustadt jako součást sítě německých měst.
V roce 1641 utvořily Neustadt a Störnstein nezcizitelné říšské kondominium Störnstein s hlasovácím právem v Řezenském Říšském sněmu. Rýnský spolek v roce 1806 zapříčinil brzký rozpad menších území v Německu, a tedy i ke konci knížectví Störnstein-Neustadt. V roce 1807 zbývající části území prodali Lobkovicové Bavorskému království.
V roce 1891 se první sklárnou v Neustadtu stala zrcadlová sklárna potomků sklářského mistra Franze Schrenka - pokračovala v tradici šumavské sklářské hutě Osserhütte, která byla v roce 1890 uzavřena. Podnikatel a tajný obchodní rada Zachariáš Frank přesunul část své sklárny z Bavorského lesa do Neustadtu v roce 1898 kvůli lepšímu železničnímu spojení. Tak přibyla v Neustadtu druhá sklárna. Třetí huť následovala roku 1905, kdy se z Bavorského lesa přesídlila společnost Tritschler, Winterhalder & Co.
V letech 1945 a 1946 došlo k významnému přílivu vysídlených osob ze sousedních Sudet a ze Slezska. Hospodářská situace celého okresu Neustadt an der Waldnaab se ve srovnání s celým západním Německem v důsledku blízkosti hranice s komunistickým Československem na východě a americkou vojenskou výcvikovou oblastí na západě se bez možnosti rozvoje cestovního ruchu celkově negativně vyvíjela až do konce 80. let.
Od odstranění „železné opony“ po roce 1989 a zejména po rozšíření EU směrem na východ v roce 2004 došlo k výraznému hospodářskému vzestupu.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
Stavební památky a pomníky
[editovat | editovat zdroj]- Starý zámek Heideckerů (postavený mezi léty 1532 - 1620)
- Nový zámek Lobkoviců (postavený mezi léty 1698 - 1720)
- Barokní zahrady
- Katolický farní kostel sv. Jiří (postavený kolem roku 1689)
- Katolický poutní kostel sv. Felixe (1735–1746) s klášterem františkánů minoritů (1925)
- Katolický kostel sv. Anny (Mutter-Anna-Kirche) v Mühlbergu
- Katolický hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice (1662)
- Protestantský kostel Martina Luthera (1975)
- Památkově jsou chráněny budovy na náměstí Stadtplatz ze 17. století. Úzké strany domů s vysokými štíty směřují do ulice.
- V parku na jihu města u řeky Waldnaab jsou dva velké pamětní kameny věnované „Obětem světových válek 1914-1918 a 1939-1945“ a „Mrtvým doma“ (vysídlencům ze Sudet).
Muzea
[editovat | editovat zdroj]Neustadské městské muzeum je rozděleno do čtyř sekcí: věnující se sklu, řemeslům ve městě, pokladům z měšťanských domů, kostelů a kláštera a historii města. Expozice doplňuje dobová udírna, vánoční betlém a nástěnné vitríny s nejrůznějšími exponáty. Hned vedle vchodu mohou návštěvníci muzea obdivovat, proč se město Neustadt an der Waldnaab nazývá také městem olovnatého křišťálu. Umělecká díla ze skla dokazují dovednosti sklářů a brusičů skla v Neustadtu. Vrcholem sbírky je cca 1 metr velká váza se zlatým rubínem. Vzor mísy, která na celém světě existuje pouze třikrát (majiteli jsou dědicové Franze Josefa Strauße, jordánský král Husajn a rodiny Frankových), svědčí o mistrovském umění. Kromě stálé expozice se pravidelně konají mimořádné výstavy na témata týkající se místní historie.
Volnočasové aktivity
[editovat | editovat zdroj]- Krytý bazén
- Rekreační zařízení s brouzdalištěm pro děti a grilem
- Cyklistika na cyklostezce podél řeky Waldnaab, která vede z Bärnau do Regensburgu, nebo po bývalé železniční trase: Cyklotrasa Bockl začíná v Neustadtu a je s délkou 52 km nejdelší železniční cyklotrasou v Bavorsku. Zároveň je součástí panevropské cyklostezky Praha - Paříž.
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Neustadt an der Waldnaab na Wikimedia Commons
