Nevýhoda tahu (často také Zugzwang, z německého „vynucený tah“), je termín z kombinatorické teorie her a speciálně šachové terminologie. Označuje pozici, při které je pro hráče nevýhodné, že musí táhnout. Ideální by pro něho bylo nedělat nic.
Ve hře červeno-modrý hackenbush je každý tah nevýhodný. Plynou z toho některé vlastnosti: například můžeme hry se stejnou hodnotou lineárně uspořádat – neexistují v něm fuzzy hry a každá hra odpovídá nějakému nadreálnému číslu.
V piškvorkách oproti tomu nevýhodné tahy neexistují: díky tomu na ně můžeme aplikovat argument o kradení strategie a dokázat tak, že začínající hráč má neprohrávající strategii. V šachách si tím jisti být nemůžeme, protože v nich takové pozice jsou a nevíme, nepatří-li mezi ně počáteční rozestavení desky: je to však krajně nepravděpodobné.
Nevýhoda tahu se vyskytuje až na výjimky v koncovkách, zvláště pěšcových. V běžné hře se vyskytuje vzácně, zato často v šachových úlohách.
V jednoduchém příkladě vpravo hráč, který je na tahu, prohraje: jeho král musí totiž ustoupit, takže ztratí jediného pěšce. Oboustranné nevýhody tahu se někdy nazývají Trébuchet.