Nezabudice

O zaniklé vsi u Řevnic v okrese Praha-západ pojednává článek Nezabudice (Řevnice).
Nezabudice
Nezabudice, pohled z Nezabudických skal
Nezabudice, pohled z Nezabudických skal
Znak obce NezabudiceVlajka obce Nezabudice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKřivoklát
Obec s rozšířenou působnostíRakovník
(správní obvod)
OkresRakovník
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel98 (2024)[1]
Rozloha7,18 km²[2]
Katastrální územíNezabudice
Nadmořská výška303 m n. m.
PSČ270 23
Počet domů62 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduNezabudice 3
270 23 Křivoklát
obecnezabudice@seznam.cz
StarostkaJitka Vydrová
Oficiální web: www.obec-nezabudice.cz
Nezabudice na mapě
Nezabudice
Nezabudice
Další údaje
Kód obce598585
Kód části obce104370
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nezabudice jsou obecokrese Rakovník ve Středočeském kraji. Stojí na návrší nad levým břehem řeky Berounky zhruba dvanáct kilometrů jihovýchodně od Rakovníka a pět kilometrů jihozápadně od Křivoklátu. Žije v nich 98[1] obyvatel.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1115. Ve středověku tu stávala manská tvrz. V obci byli dva pekaři a jejich úkolem bylo dodávat do nedalekého hradu Křivoklát chléb.

Západně od vesnice stojí v údolí Tyterského potoka dům zvaný Gypsárna. Vznikl úpravou hájovny a ta ještě ze staršího objektu závodu na zpracování vápence z roku 1832. Zpracovávanou surovinou byl proterozoický vápenec či spíše vápnitá břidlice, jejíž čočka vychází na povrch na levé straně drobného bočního údolí zvaného Černý luh. Vytěžená surovina se do závodu dopravovala po samotížné úzkorozchodné dráze a ročně se z ní vyrobilo až kolem sta tun sádry, která se využívala ve stavebnictví nebo jako vápenaté hnojivo. Vedlejším produktem byly červený kolkotar a železité okry, které se dále zpracovávaly v Malé Bukové na minerální pigmenty. Selští vápeníci se v roce 1900 pokusili obnovit těžbu a zpracování vápence, ale nezvládli technologický proces, a odpadní struskou zasypali část vápencového ložiska. Poslední pokus o zprovoznění závodu neúspěšně realizovali Fürstenbergové v roce 1916.[4]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[5]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Křivoklát
  • 1868 země česká, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[7]
  • 1945 země česká, správní okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

V obci Nezabudice (240 obyvatel, katol.  kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 2 hostince, kovář, mlýn, obuvník, pokrývač, 9 rolníků, sedlář, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika.[10]

Údolím Berounky vede po území obce silnice II/201 v úseku Kralovice–Křivoklát. V roce 2011 v obci měly zastávky autobusové linky Křivoklát – Nezabudice – Velká Buková – Roztoky (v pracovních dnech dva spoje, dopravce Autobusová dopravy Kohout), Rakovník – Nezabudice – Hřebečníky,Týřovice (v pracovních dnech dva spoje) a Rakovník-Nový Dům – Roztoky – Nezabudice (v pracovních dnech jeden spoj, dopravce ANEXIA). O víkendech byla obce bez dopravní obsluhy.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Jižně od vesnice stojí zájezdní hospůdka U Rozvědčíka. Za druhé světové války tam bývala skrýš zbraní ilegální organizace Obrana národa. Tehdejšího majitele hospody, Jaroslava Fraňka, připomíná pamětní síň v budově obecního úřadu.

Dominantou vesnice je kostel svatého Vavřince. První zmínka o něm pochází z roku 1250. Další památkou je mlýn u jezu na Berounce z roku 1720. Právě o něm se zmiňuje ve svých knihách Smrt krásných srnců a Jak jsem potkal ryby spisovatel Ota Pavel. Severozápadně od vesnice stojí u silnice socha Panny Marie s Ježíškem z roku 1873.

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ŽÁK, Karel; MAJER, Martin; HŮLA, Petr; CÍLEK, Václav. Křivoklátsko. Příběh královského hvozdu. Praha: Dokořán, 2016. 316 s. ISBN 978-80-7363-762-0. S. 150. 
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 913. (česky, německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]