Nicola Sala
| Nicola Sala | |
|---|---|
 Portrét skladatele (Ciro Punzo (1850–1911), Conservatorio di Musica San Pietra a Majella, Neapol) | |
| Základní informace | |
| Narození | 7. dubna 1713 Tocco Caudio, Provincie Benevento, Kampánie |
| Původ | italský |
| Úmrtí | 31. srpna 1801 Neapol |
| Povolání | italský hudební skladatel a pedagog |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nicola Sala (7. dubna 1713 Tocco Caudio, Provincie Benevento, Kampánie – 31. srpna 1801 Neapol) byl italský hudební skladatel a teoretik.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v obci Tocco Caudio, která je dnes po sérii zemětřesenív letech 1980–81 opuštěna. Studoval na konzervatoři Conservatorio della Pietà dei Turchini v Neapoli v letech 1732–1740. Jeho učiteli byli Nicola Fago a Leonardo Leo. Svou první operu Vologeses zkomponoval ještě v době studia. Byla uvedena v Římě v roce 1737.
V roce 1745 se stal nástupcem Leonarda Lea ve funkci královského kapelníka. V roce 1761 byla na scéně Teatro di San Carlo s velkým úspěchem provedena jeho opera Zenobia na libreto Pietra Metastasia. Během šedesátých let zkomponoval ještě další 2 opery. Poté se však jako operní skladatel odmlčel.
Na Conservatorio della Pietà dei Turchini se stal v roce 1787 druhým maestrem a v roce 1793 jejím ředitelem. Byl jedním z nejúspěšnějších a nejvyhledávanějších neapolských hudebních pedagogů. K jeho žákům patřili mj.Vojtěch Jírovec, Gaspare Spontini, Ferdinando Orlandi, Ambrogio Minoja, Luigi Caruso, Giacomo Tritto a Valentino Fioravanti. Napsal řadu teoretických pojednání o hudbě a hudební teorii.
V roce 1799, při krutém potlačení parthenopské republiky neapolským králem Ferdinandem IV., byla většina originálů Salových děl ztracena. Byly objeveny až v roce 1860 a jsou uloženy v archivu neapolské konservatoře.
O odkaz skladatele pečuje konservatoř v Beneventu (Conservatorio Statale di Musica “Nicola Sala” di Benevento).
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Opery
[editovat | editovat zdroj]- Vologeso (libreto Apostolo Zeno, 1737, Řím)
- La Zenobia (libreto Pietro Metastasio, 1761, Neapol)
- Demetrio (libreto Pietro Metastasio, 1762, Neapol)
- Merope (libreto Apostolo Zeno, 1769, Neapol)
Další vokální díla
[editovat | editovat zdroj]- Judith seu Bethuliae liberatio-Giuditta ossia La Betulia liberata (oratorium libreto Autore Ignoto, Benevento, 2007)
- Giove, Pallade, Apollo (kantáta, 1763, Neapol)
- Il giudizio d'Apollo (serenáda, slova Giovanni Fenizia, 1768, Neapol)
- Erto, Ebone, Arminio (kantáta, 1769, Neapol)
- La bella eroina (prolog, 1769, Neapol)
- Varie (árie)
Teoretické práce
[editovat | editovat zdroj]- Regole del contrappunto pratico (1794, Neapol)
- Principi di contrappunto
- Elementi per ben suonare il cembalo
- Disposizione a tre per introduzione alle fughe di tre parti
- Il modo di disporre a tre sopra la scala diatonica
- Disposizioni imitate a soggetto e contrasoggetto
- Fughe con soggetto e contrasoggetto a suono plagale
Kromě toho se dochovalo 6 fug, 76 kánónů a solfeggií.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- C. A. De Rosa (Marchese di Villarosa): Memorie dei compositori di musica del Regno di Napoli (Napoli, 1840).
- F. Florimo: La scuola musicale di Napoli e i suoi conservatori (Napoli, 1883/R1969), 42.
- G. Leo: Nicola Sala, Rivista storica del Sannio, no.5 (1918).
- S. di Giacomo: I quattro antichi conservatori di Napoli, (Milano e Napoli, 1924).
- Ulisse Prota-Giurleo: I musicisti sanniti, Samnium, no.1 (1928)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nicola Sala na Wikimedia Commons - Konzervatoř Nicola Saly v Beneventu
- Životopis
- Jevištní díla
