Nicolae Gane

Nicolae Gane
Narození1. února 1838
Fălticeni
Úmrtí16. dubna 1916 (ve věku 78 let)
Jasy
Místo pohřbeníHřbitov Eternitatea v Iașech
Povolánísoudce, překladatel, politik a básník
Politická stranaNárodní liberální strana
DětiNicolae N. Gane
Alexandru N. Gane
Funkceprefect of Suceava county (1863)
prefect of Iași county (1870)
poslanec Poslanecké sněmovny Rumunska (od 1870)
mayor of Iași (1872–1876)
mayor of Iași (1881)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nicolae Gane (1. února 1838 Fălticeni, Suaceva – 16. dubna 1916 Iași) byl moldavský prozaik, básník a politik.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v bojarské rodině Mateie Ganeho (1789–1869) a Ruxandry rozené Văsescu. Měl bratra Mateie. S manželkou Sofií rozenou Stoianovici (1845) měl tři děti: Alexandru (1870–1955), Elenu Emandi (1873–1965) a Ecaterinu.

Své vzdělání začal na základní škole založené v jeho rodném městě Neofitem Scribanem, po níž následovala francouzská internátní škola Louise Jourdana v Iaşi. Gane zamýšlel studovat výtvarná umění v Paříži, ale narazil na odpor své rodiny, tak se rozhodl pro vládní kariéru.

Kariéru začal jako člen tribunálu župy Suceava, r. 1860 se stal jeho předsedou. V průběhu let střídal zaměstnání, přičemž migroval přes několik moldavských měst; jeho pozice zahrnovaly prefekta v župě Suceava (1863) a později v župě Dorohoi. V roce 1864 nastoupil k odvolacímu soudu ve Focșani, následující rok byl převelen na podobnou pozici v Iași, kde se usadil na zbytek svého života. Byl členem rumunského svobodného zednářství, v roce 1866 dosáhl hodnosti mistra zednáře.

Jeho kolega z odvolacího soudu Vasile Pogor a bratři Iacob a Leon C. Negruzzi uvedli Ganea do rumunské literární společnosti Junimea. V roce 1883 vstoupil do Národně liberální strany (PNL). Jeho dlouhá politická kariéra zahrnovala dvě funkce prefekta župy Iaşi (1870, 1901), pět funkčních období starosty Iaşi (1872–1876; 1881; 1887–1888; 1896–1899; 1907–1911), členství v rumunském parlamentu a od listopadu 1897 do dubna 1899 vedení senátu. V březnu 1888, když vůdce PNL Ion C. Brătianu přeskupil kabinet a jmenoval dva nové ministry. Jedním z nich byl Gane, který obdržel portfolio Zemědělství, Průmysl, Obchod; vláda pokračovala v práci tři týdny. Když byl ve funkci starosty získalo jeho město v roce 1896 dlážděné cesty a plynové osvětlení a také novou budovu Národního divadla v Iaşi.

Jako spisovatel debutoval v roce 1867 v Junimea's Convorbiri Literare povídkou „Fluierul lui Ștefan“. V průběhu let až do roku 1886 publikoval stejný časopis spisy, periodicky vydávané v knižní podobě (Novele I–II, 1880; Novele I–III, 1886). Zkoušel i poezii (Poezii 1873; Poezii 1886), ale úspěšnější byl jako prozaik; jeho sentimentální a nostalgické příběhy byly v jeho době hojně čteny a ceněny. Kromě toho napsal několik memoárů. Po roce 1906 publikoval ve Viața Românească. V roce 1882 byl zvolen členem korespondentem Rumunské akademie, v roce 1908 se stal titulárním členem, v roce 1912 byl prezidentem její literární sekce a v letech 1912 až 1913 viceprezidentem Akademie. V roce 1906 vydal překlad Danteho Alighieriho Inferno, psaný v nedokonalých tercetech.

Tři místa související s Ganem v Iaşi byla uvedena jako historické památky rumunského ministerstva kultury a náboženských záležitostí: jeho dům z počátku 19. století, nyní muzeum; jeho busta z roku 1943 v parku Copou a jeho hrob na hřbitově Eternitatea. Nicu Gane National College ve Fălticeni nesla jeho jméno od roku 1923 do roku 1948 a potom od roku 1970.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • Fluierul lui Ștefan – 1867
  • Poezii – 1873
  • Novele I–II – 1880
  • Poezii – 1886
  • Novele I–III – 1886
  • Novele – Bucureşti: Universala, 1900
  • Bogdan Petriceicu-Hasdeu: discurs rostit la 13 Maiu (26 Iunie) 1909 – Nicolae Gane, Iacob C. Negruzzi. Bucureşti: Carol Göbl, 1909
  • Petrea dascălul – Bucureşti: Alcalay, 1920
  • Comoara de pe rarău: Nuvele – Ediţ. ingrijiţă şi prefaţată de Ilie Dăn. Bucureşti: Minerva, 1971

V češtině

[editovat | editovat zdroj]
  • Rumunské novelly [Eleonora. Štěpánova šalmaj. Osmanova skála][1] – přeložili Jiří Staca a K. Hora. Praha: Jan Otto, 19..
  • Svatoondřejská noc – př. Antonín Křečan; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 30. Praha: J. R. Vilímek, 1912

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicolae Gane na anglické Wikipedii.

  1. ↑ ŠEFLOVÁ, Kateřina. Historie českých překladů z rumunštiny [online]. Praha: Univerzita Karlova [cit. 2023-05-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Nicolae Gane na Wikimedia Commons