Niněra

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Niněra
Niněra
italsky ghironda
německy Drehleier
anglicky hurdy gurdy
francouzsky vielle à roue
Klasifikace
Tónový rozsah
Tónový rozsah
Příbuzné nástroje

Niněra (lučec, kobylí hlava nebo kolovratec) je strunný hudební nástroj, jehož struny se rozeznívají třením pomocí dřevěného kolečka s klikou, kterým hráč pravou rukou otáčí. Niněra tak patří mezi strunné nástroje třecí (či kolové). Funkce kolečka je podobná jako smyčec u houslí. Zvláštním klapkovým zařízením se pomocí prstů levé ruky struny zkracují. Ozvučná skříňka mívá různý tvar.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První záznamy o niněře jsou v západní Evropě známy už z 10. století, ale tehdy byly nástroje o dost větší než jsou ty dnešní. Nástroj měřil až 1,5 metru a ke hře bylo potřeba dvou hráčů: jeden se staral o kolečko a druhý o klávesy. Nejstarší doklad pochází z 12. století z chrámu Santo Domingo ve španělské Sorii.[1] V průběhu středověku šlo o nástroj žakéřů a potulných bardů, v renesanci se z niněry stal nástroj lidový, často nástroj žebrácký.[1] V období klasicismu byla niněra jako hudební nástroj rehabilitována – hrálo se na ni v chrámech a v 17. století pro ni komponovali tehdejší významný skladatelé (W. A. Mozart, Antonio Vivaldi, Joseph Haydn). Dnes niněra slouží především jako artefakt muzeí.

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

V současnosti je někdy niněra využívána ve folkové hudbě (například skupina Kantoři). Používá ji dokonce i několik folk metalových kapel, například Eluveitie či Korpiklaani. Mezi nejznámější české niněristy patří Jiří Wehle, Daniel Kahuda, Vojcek nebo kapelník skupiny Kantoři Jan Filip[2]. Výrobě niněr se věnuje také několik českých tvůrců hudebních nástrojů, například Zdeněk Seydl nebo Ondřej Bauer z Plzně.[3] Ze zahraničních projektů využívá niněry francouzská formace Muddy Gurdy, která charakteristický zvuk nástroje kombinuje s tradičním blues.[zdroj?]

Hmatníková niněra

[editovat | editovat zdroj]
První doložená hmatníková niněra na obrazu Sedm svobodných umění z Hortus deliciarum od Herrady von Landsberg (12. století)

Hmatníková niněra je hudební nástroj, který se vyvíjel souběžně s niněrou. Princip tvorby tónu třecím kolem je stejný, ale zcela u nich chybí klávesová mechanika, pro niněry jinak typická. Vyhrávání melodické linky – zkracování znějící struny – se děje stejně jako u jiných strunných nástrojů prsty na hmatníku nástroje.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Niněra hraje důležitou roli ve filmu Život je krásný z roku 1940, kde na ni hraje Oldřich Nový v roli spisovatele převlékajícího se za žebráka.
    Současné užití nástroje
    Současné užití nástroje
  • Niněra je ústředním nástrojem v hudbě k seriálu Pod černou vlajkou.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Zdeněk Seidl - Hudební nástroje. www.zdenekseidl.cz [online]. [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ Facebook. www.facebook.com [online]. [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ ŠIMANDL, Miroslav. Hudební nástroj, který vás nadchne: niněra. Plzeň [online]. 2018-02-22 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Encyklopedické heslo Niněra v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu niněra na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo niněra ve Wikislovníku
  • Bakalářská diplomová práce (s názvem Niněra v českém prostředí se zaměřením na exempláře ze sbírky Českého muzea hudby) Barbory Kadlíčkové, PDF soubor, volně dostupná na internetu