Nitrilotrioctová kyselina | |
---|---|
![]() | |
Obecné | |
Systematický název | 2,2′,2′′-nitrilotrioctová kyselina |
Triviální název | Chelaton I, NTA, N,N-bis(karboxymethoxy)glycin |
Ostatní názvy | 2-[bis(karboxymethyl)amino]octová kyselina |
Sumární vzorec | C6H9NO6 |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 139-13-9 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 191,1 g/mol |
Teplota tání | 242 °C |
Bezpečnost | |
[1] Varování[1] | |
H-věty | H302, H319, H351 |
P-věty | P281, P305+P351+P338 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nitrilotrioctová kyselina (NTA), též chelaton I, je derivát kyseliny octové, vzhledem bílý krystalický prášek.
Roztoky jejích solí páchnou mírně po amoniaku, NTA se neprojevuje zápachem. Je to látka jedovatá, LD50 pro krysu činí přibližně 1 470 mg/kg živé váhy.[2] Ve vysokých koncentracích je toxická pro ledviny, v ještě vyšších množstvích u pokusných zvířat vyvolává nádorové bujení (karcinogenita).[2]
Velmi snadno tvoří soli, které jsou velmi často využívané v praxi. NTA je účinným chelatačním činidlem (s kovy tvoří chelátové komplexy – cheláty). Používá se v analytické chemii jako komplexační činidlo, stejně jako její soli a kovové komplexy. Má velké průmyslové využití, zejména v pracích prostředcích nebo jako koncentrovaný roztok. Tekutá změkčovadla vody obsahují nitrilotrioctan sodný.
NTA je díky relativně malé molekulové hmotnosti, dobré schopnosti vázání vápníku, hořčíku a dobré biologické odbouratelnosti velmi účinným chelatačním činidlem pro použití v čisticích prostředcích. Z důvodu podezření na karcinogenitu se používání NTA omezuje. V kosmetice téměř není využívána.[3] Ve většině přípravků pro neprofesionální uživatele je nahrazována sodnými solemi bezpečnějších chelatačních činidel GLDA (Glutamát N,N-diacetát sodný), MGDA (Methylglycinediacetát sodný) a dalšími.