Nišiki-e

Harunobu Suzuki (asi 1725–1770): Předvádění kurtizány s jejími pomocnicemi (Partes Courtesan with Attendants), pozdní 1760, Nišiki-e (brokátový tisk), Chûban

Nišiki-e (錦 絵) zvaný též brokátový obrázek, je typ japonského vícebarevného tisku z dřevěného štočku. Původně byla většina tisků černobílá, ručně kolorovaná přidáním jedné či dvou barev. Tisk je tvořen pomocí samostatného vyřezaného dřevěného bloku. Ty jsou vyřezány pro každou barvu zvlášť a jsou pak používány postupně.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Technická inovace umožňující tisk různými barvami tak, aby vytvořily jeden kompletní obraz, je připisována japonskému rytci Kinroku. Technika se používá především pro tisk obrázků ve stylu ukijo-e a vychází z historického japonského slohu, používaného pro ilustraci původní japonské literatury a poezie. Tento styl navazuje na styl jamato-e, nazvaný podle kraje Jamato, japonské provincie rozkládající se kolem starého hlavního města Nara (710–794). Od 9. století se tento styl dále rozvíjel v hlavním městě Heian-kjó, dnešním Kjótu. Tehdy zde sídlil císařský dvůr doby Heian (794–1185). Obřadní zvyky císařského dvora popisovala nejstarší díla japonské literatury a poezie, která byla provázena ilustracemi. Od 7. století v Japonsku existovaly také kulturní styky s Čínou. Importovaný čínský sloh se odrazil v tušové malbě zvané kara-e. Výsledkem spojení těchto dvou technik byl vznik škol ukijo-e a klasických škol.[1] V 60. letech 18. století byla technika zdokonalena a propagována tiskárnou japonského výtvarníka uměleckého tisku ve stylu ukijo-e Harunobuem Suzukim. V průběhu pěti let, od roku 1765 do své smrti v roce 1770, vyprodukoval tento umělec mnoho nišiki-e tisků. Tento styl a technika je také známá jako Edo-e (江 戸 絵 edo-e), odkazující na Edo, což byl název Tokia dříve, než se stalo hlavním městem. V období Meidži (明治 時代 Meiji-jidai), zvané někdy Meiji éra, která trvala od 23. října 1868 do 30. července 1912, tisky nišiki-e ilustrovaly novou módu, dovezené zboží, události, železnici a další nová témata. Noviny nišiki-e (新聞 錦 絵, Šinbun nišiki-e) byly během tohoto období u veřejnosti velmi populární. Tvůrci tisku vytvářeli nišiki-e podle témat přebíraných z novin jako Tókyó Nichinichi Šinbun a Yúbin Hóchi Šinbun.[2] V průběhu první čínsko-japonské války (1894–1895) popularita těchto tisků vzrostla. Během devítiměsíčního období bylo vytištěno na 3 000 kusů.[3] Zpravidla oslavovaly japonskou armádu a znevažovaly Číňany. Jasné barvy tisku, vzrušující scény a snadná pochopitelnost pro běžné obyvatele dělaly z nišiki-e dobrou alternativu k černobílým fotografiím.

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Anonym, asi 1625
    Anonym, asi 1625
  • Hišikawa Moronobu, asi 1680
    Hišikawa Moronobu, asi 1680
  • Torii Kiyonobu, asi 1710
    Torii Kiyonobu, asi 1710
  • Torii Kiyomicu, asi 1710
    Torii Kiyomicu, asi 1710
  • Anonym, škola Torii, asi 1720
    Anonym, škola Torii, asi 1720
  • Okumura Masanobu (připsáno), asi 1825
    Okumura Masanobu (připsáno), asi 1825
  • Torii Kiyošige, 1748
    Torii Kiyošige, 1748
  • Torii Kiyohiro, asi 1755
    Torii Kiyohiro, asi 1755
  • Suzuki Harunobu, asi 1770
    Suzuki Harunobu, asi 1770
  • Kacukawa Shun’ei, 1795
    Kacukawa Shun’ei, 1795
  • Eišósai Čóki, asi 1795
    Eišósai Čóki, asi 1795
  • Kitagawa Utamaro, 1804
    Kitagawa Utamaro, 1804
  • Kacušika Hokusai, 1834/35
    Kacušika Hokusai, 1834/35
  • Utagawa Kuniyoši, 1835
    Utagawa Kuniyoši, 1835
  • Keisai Eisen, 1840
    Keisai Eisen, 1840
  • Utagawa Hirošige, asi 1840
    Utagawa Hirošige, asi 1840
  • Utagawa Yošitora, 1862
    Utagawa Yošitora, 1862
  • Utagawa Kunisada, 1863
    Utagawa Kunisada, 1863
  • Utagawa Toyonobu, 1883
    Utagawa Toyonobu, 1883
  • Toyohara Kuničika, asi 1893
    Toyohara Kuničika, asi 1893

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nishiki-e na anglické Wikipedii.

  1. ↑ HONCOOPOVÁ, Helena. Knihy řezané do dřeva. Praha: Národní galerie Praha, 1997. 220 s. ISBN 80-7035-125-X. S. 30. 
  2. ↑ News nishikie. members3.jcom.home.ne.jp [online]. [cit. 2019-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-12. 
  3. ↑ KEENE, Donald. Impressions of the Front. Philadelphia: Philadelphia Museum of Art, 1983. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Forbes, Andrew ; Henley, David (2012). Suzuki Harunobu: 100 Beauties. Chiang Mai: Cognoscenti Books. ASIN: B00AC2NB8Y
  • Munsterberg, Hugo (1957). "The Arts of Japan: An Illustrated History." Tokyo: Charles E. Tuttle Company.
  • Paine, Robert Treat and Alexander Soper (1955). "The Art and Architecture of Japan." New Haven: Yale University Press.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]