Nošovice | |
---|---|
Pivovar Radegast | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Frýdek-Místek |
Obec s rozšířenou působností | Frýdek-Místek (správní obvod) |
Okres | Frýdek-Místek |
Kraj | Moravskoslezský |
Historická země | Slezsko |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°39′39″ s. š., 18°25′35″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 013 (2024)[1] |
Rozloha | 6,47 km²[2] |
Katastrální území | Nošovice |
Nadmořská výška | 346 m n. m. |
PSČ | 739 51 |
Počet domů | 301 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Nošovice 58 739 51 Dobrá ounosovice@telecom.cz |
Starosta | Jiří Myšinský |
Oficiální web: www | |
Nošovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 552518 |
Kód části obce | 104914 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nošovice (polsky Noszowice, německy Noschowitz) jsou slezská obec v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel. Obcí protéká řeka Morávka.
Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Potměnošovici. To bylo buď odvozeno od osobního jména Potměnoš a pak znamenalo "Potměnošovi lidé" nebo to bylo posměšné označení zlodějů. Poslední doklad nezkráceného jména je z roku 1636, poté v dokladech vždy jen Nošovice (případně německé Noschowitz).[4]
První písemná zmínkao obci, tehdy pod názvem Potměnošovice, pochází z roku 1573. Jméno Nošovice se objevuje až v roce 1664.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 665 | 707 | 745 | 793 | 818 | 821 | 815 | 785 | 903 | 830 | 975 | 921 | 948 | 937 | 972 |
Počet domů | 90 | 75 | 107 | 112 | 122 | 127 | 139 | 164 | 190 | 194 | 223 | 241 | 251 | 272 | 301 |
Mezi lety 1869–1979 Nošovice byly obcí v okrese Těšín (1869–1900), poté v okrese Frýdek (1910–1930), poté v okrese Místek (1950) a později v okrese Frýdek-Místek. Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 patřily jako část obce k Dobré a od 24. listopadu 1990 jsou opět samostatnou obcí.[7]
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. prosince 1996.[8]
Obecní znak tvoří vrchní žlutá a dolní černá část. Ve vrchní žluté jsou zobrazeny nástroje symbolizující zemědělství a pivovarnictví. Ve spodní části, která má černé pozadí, a symbolizuje tak noc, je vyobrazena nůše, ve kterých se nosily látky na panskou valchu.
V Nošovicích se tradičně vyrábí kysané zelí. Výrobce Zemědělské družstvo vlastníků Nošovice používá převážně ruční výrobu včetně šlapání nohama. V roce 2007 získalo Nošovické kysané zelí ochrannou registraci Evropské unie.[9] V druhé polovině 60. let 20. století začala v centru obce výstavba pivovaru Radegast, ve kterém byla první várka piva uvařena v roce 1970. V roce 1990 proběhla privatizace podniku, který je od roku 2017 součástí japonského koncernu Asahi. Pivovar vyrábí pivo pod svým názvem Radegast.
V letech 2006 až 2008 probíhala v těsné blízkosti obce výstavba automobilky jihokorejského koncernu Hyundai. Továrna Hyundai Motor Manufacturing Czech patří v současnosti mezi největší automobilové výrobce v České republice.[10]
Dopad výstavby obří automobilky na malou obec včetně pohnutých výkupů pozemků zpracovává celovečerní dokumentární film Víta Klusáka Vše pro dobro světa a Nošovic natáčený v letech 2006–2010 .
V roce 2018 vydal teolog a překladatel Alexandr Flek knihu Parabible, která je volnou parafrází novozákonních evangelií a jejich doby. Podle parabible se Ježíš narodil v Berouně a bydlí v Nošovicích.[11]