Nobuko Otowa

Nobuko Otowaová
Nabuko Otowa, 1955
Nabuko Otowa, 1955
Narození1. října 1924 nebo 1924
Jonago
Úmrtí22. prosince 1994 nebo 1994 (ve věku 69–70 let)
Tokio
Příčina úmrtírakovina jater
Povoláníherečka a filmová herečka
OceněníBlue Ribbon Awards for Best Actress (1954)
Blue Ribbon Awards for Best Supporting Actress (1967)
Medaile cti s fialovou stuhou (1989)
Dramatická cena Kazuo Kikuty
Mainichi Film Award for Best Actress
ChoťKaneto Šindó[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nobuko Otowa (japonsky 乙羽 信子, Otowa Nobuko; 19241994) byla japonská herečka a životní partnerka a múza světového filmového režiséra Kaneta Šindóa (19122012).[2][3]

Nobuko Otowa se narodila 1. října 1924 v Jonagu. Byla nemanželskou dcerou gejši, proto strávila první léta života v péči otce. Ten dceru vychovával nejprve v Osace, poté se přestěhovali do Kóbe.[2]

Malá Nobuko se odmala učila hrát na hudební nástroje. Už po základní škole, roku 1937, byla poslána na hudební studia do Takarazuky, kde se kromě zpěvu učila také tanec.[4] Její talent se rychle rozvíjel a po úspěšném dokončení studií byla v patnácti letech zapsána do souboru Takarazuka Revue.[2] V této světově známé skupině vystupovala jako sólistka jedenáct let. Kariéru tam nečekaně ukončila v roce 1950, aby se mohla začít věnovat kariéře u filmu.[4]

Filmová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Nabuko se uchytila v kinematografickém studiu Daiei.[4] Začala v dobrý moment, protože 50. léta jsou považována za zlatou éru japonské kinematografie. Po debutu v Maiden's Top (1950) následovaly role po boku renomovaných hereček jako Kinujo Tanaka ve filmu Ojú-sama (1951).

Zlomovým bodem pro ni byla spolupráce s režisérem Kanetem Šindóem, který se zabýval tématy ženského ustrkování a společenských omezení, na filmu Aisai monogatari (1951). Do srdcí diváků se Nabuko zapsala v jeho snímku Děti Hirošimy (1952). Jejich profesní vztah přerostl v milostný už v 50. letech, ovšem Šindó byl v té době ženatý. Proto ho veřejně oznámili až v 70. letech po smrti Šindóovy manželky a měli spolu syna Džiró Šindóa.[2]

Šindóvy filmy nebyly jediné, ve kterých se Nabuko objevovala. Hrála i ve snímcích jiných v té době významných tvůrců jako Heinosuke Gošo, Širó Tojoda a Kózaburó Jošimura.

Během kariéry získala Nabuko Otowa četná ocenění, včetně několika ocenění Blue Ribbon Awards a ceny za nejlepší herečku na filmovém festivalu v Benátkách za roli ve filmu Kósacu (1979).

Herečka zemřela v roce 1994 ve věku sedmdesáti let na rakovinu jater. Její popel byl rozdělen na dvě části, jedna je pohřbena v Kjótu, druhá byla rozprášena v Mihaře v Hirošimě, kde probíhalo natáčení jejího nejznámějšího filmu Hadaka no šima (1960), kde ztvárnila němou roli rolnické ženy a získala za ni hlavní cenu na moskevském filmovém festivalu.[5]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Отова, Нобуко na ruské Wikipedii.

  1. Catalog of the German National Library. Dostupné online. [cit. 2020-06-10].
  2. a b c d 百度百科——全球领先的中文百科全书. baike.baidu.com [online]. [cit. 2024-11-24]. Dostupné online. 
  3. DNB, Katalog der Deutschen Nationalbibliothek. portal.dnb.de [online]. [cit. 2024-11-24]. Dostupné online. 
  4. a b c Быкова Н.И. Искусство кино и музеи кино: мировая практика и современные проблемы. Человек и культура. 2016-06, roč. 6, čís. 6, s. 84–93. Dostupné online [cit. 2024-11-24]. ISSN 2409-8744. DOI 10.7256/2409-8744.2016.6.21255. 
  5. KLAUS, V. Саамско-русский словарь. Под редакцией P. Д. Kypyu, Moсква, «Русский язык», 1985. 567 с.; Г. М. Керт, Словарь саамско-русский и русско-саамский. Пособие для учащихся начальной школы, Ленинград, «Просвещение», 1986, 247 c.. Linguistica Uralica. 1987, roč. 23, čís. 2, s. 145. Dostupné online [cit. 2024-11-24]. ISSN 0868-4731. DOI 10.3176/lu.1987.2.15. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]