Nobuko Otowaová | |
---|---|
Nabuko Otowa, 1955 | |
Narození | 1. října 1924 nebo 1924 Jonago |
Úmrtí | 22. prosince 1994 nebo 1994 (ve věku 69–70 let) Tokio |
Příčina úmrtí | rakovina jater |
Povolání | herečka a filmová herečka |
Ocenění | Blue Ribbon Awards for Best Actress (1954) Blue Ribbon Awards for Best Supporting Actress (1967) Medaile cti s fialovou stuhou (1989) Dramatická cena Kazuo Kikuty Mainichi Film Award for Best Actress |
Choť | Kaneto Šindó[1] |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nobuko Otowa (japonsky 乙羽 信子, Otowa Nobuko; 1924 – 1994) byla japonská herečka a životní partnerka a múza světového filmového režiséra Kaneta Šindóa (1912–2012).[2][3]
Nobuko Otowa se narodila 1. října 1924 v Jonagu. Byla nemanželskou dcerou gejši, proto strávila první léta života v péči otce. Ten dceru vychovával nejprve v Osace, poté se přestěhovali do Kóbe.[2]
Malá Nobuko se odmala učila hrát na hudební nástroje. Už po základní škole, roku 1937, byla poslána na hudební studia do Takarazuky, kde se kromě zpěvu učila také tanec.[4] Její talent se rychle rozvíjel a po úspěšném dokončení studií byla v patnácti letech zapsána do souboru Takarazuka Revue.[2] V této světově známé skupině vystupovala jako sólistka jedenáct let. Kariéru tam nečekaně ukončila v roce 1950, aby se mohla začít věnovat kariéře u filmu.[4]
Nabuko se uchytila v kinematografickém studiu Daiei.[4] Začala v dobrý moment, protože 50. léta jsou považována za zlatou éru japonské kinematografie. Po debutu v Maiden's Top (1950) následovaly role po boku renomovaných hereček jako Kinujo Tanaka ve filmu Ojú-sama (1951).
Zlomovým bodem pro ni byla spolupráce s režisérem Kanetem Šindóem, který se zabýval tématy ženského ustrkování a společenských omezení, na filmu Aisai monogatari (1951). Do srdcí diváků se Nabuko zapsala v jeho snímku Děti Hirošimy (1952). Jejich profesní vztah přerostl v milostný už v 50. letech, ovšem Šindó byl v té době ženatý. Proto ho veřejně oznámili až v 70. letech po smrti Šindóovy manželky a měli spolu syna Džiró Šindóa.[2]
Šindóvy filmy nebyly jediné, ve kterých se Nabuko objevovala. Hrála i ve snímcích jiných v té době významných tvůrců jako Heinosuke Gošo, Širó Tojoda a Kózaburó Jošimura.
Během kariéry získala Nabuko Otowa četná ocenění, včetně několika ocenění Blue Ribbon Awards a ceny za nejlepší herečku na filmovém festivalu v Benátkách za roli ve filmu Kósacu (1979).
Herečka zemřela v roce 1994 ve věku sedmdesáti let na rakovinu jater. Její popel byl rozdělen na dvě části, jedna je pohřbena v Kjótu, druhá byla rozprášena v Mihaře v Hirošimě, kde probíhalo natáčení jejího nejznámějšího filmu Hadaka no šima (1960), kde ztvárnila němou roli rolnické ženy a získala za ni hlavní cenu na moskevském filmovém festivalu.[5]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Отова, Нобуко na ruské Wikipedii.