Norair Nurikjan | |
---|---|
Osobní informace | |
Datum narození | 26. července 1948 (76 let) |
Místo narození | Sliven |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Norair Nurikyan (bulharsky: Норайр Нурикян; arménsky: Նորայր Նուրիկյան, * 26. července 1948 Sliven) je bývalý bulharský vzpěrač arménské národnosti. Vybojoval dvě zlaté olympijské medaile, na olympijských hrách v Mnichově roku 1972 ve váze do 60 kilogramů a na olympijských hrách v Montréalu roku 1976 ve váze do 56 kilogramů.[1] Krom toho je dvojnásobným mistrem světa (1972, 1976) a mistrem Evropy (1976). Během své kariéry překonal čtyři světové rekordy. V roce 1994 byl uveden do mezinárodní vzpěračské síně slávy.[2]
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Vzpírání na LOH | ||
zlato | LOH 1972 | pérová váha |
zlato | LOH 1976 | bantamová váha |
Mistrovství světa ve vzpírání | ||
zlato | MS 1972 | pérová váha |
zlato | MS 1976 | bantamová váha |
V mládí začínal s basketbalem, ale neměl dostatečnou výšku. Poté ho objevil slavný bulharský vzpěračský trenér Ivan Abadžiev, jemuž Nurikjan vždy připisoval své úspěchy. Po skončení závodní kariéry se také stal jeho asistentem u bulharské reprezentace, posléze sám jako trenér reprezentaci krátce vedl.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Norair Nurikyan na anglické Wikipedii.