Norman Holter

Norman J. Holter
Narození1. února 1914
Helena
Úmrtí21. července 1983 (ve věku 69 let)
Helena
Alma materKalifornská univerzita v Los Angeles
Univerzita Heidelberg
Carroll College
Povolánífyzik, biolog, vynálezce, chemik a biofyzik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Norman Jefferis Holter (1. února 1914 Helena – 21. července 1983 Helena) byl americký fyzik, biolog a vynálezce přenosného zařízení pro zaznamenávání srdeční aktivity známé jako Holterův monitor neboli Holter.[1]

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1937 vystudoval Kalifornskou univerzitu v Los Angeles, kde získal magisterský titul z chemie a fyziky. Postgraduální vzdělání dovršil na univerzitě v Heidelbergu a Chicagské univerzitě. Během druhé světové války působil jako hlavní fyzik amerického námořnictva, kde zkoumal chování mořských vln. V roce 1946 stál v čele vládní výzkumné skupiny, která testovala atomovou bombu na atolu Bikini. Po válce pokračoval ve službách státu v Komisi pro atomovou energii Spojených států amerických a v letech 1955 až 1956 působil jako prezident Společnosti pro nukleární medicínu. Po vynálezu svého monitorovacího zařízení se stal v roce 1964 přednášejícím na Kalifornské univerzitě v San Diegu.[2]

Zálibu našel ve vědě a umění, zejména v sochařství a jazzu. Za své úspěchy se stal ve vědeckém okruhu poměrně populárním, ale sláva ho, podle jeho slov, „zatěžovala“. Uvedl, že lékaři jej jednou požádali o autogram, načež jim odpověděl: „O čem to mluvíte? Vypadám jak filmová hvězda?“ a nabídl jim sklenici vína.[3][4]

Zemřel ve věku 69 let 21. července 1983 a na jeho pomníku jsou vytesána slova jeho manželky — Jediná věc, kterou ti nikdo nemůže vzít, je to, co víš.[5]

Holterův monitor

[editovat | editovat zdroj]

Roku 1947 v Heleně Holter ze svých finančních prostředků založil společnost Holter Research Foundation a jako její cíl stanovil, že sestrojí přenosné zařízení, které bude monitorovat elektrofyziologické procesy srdce, aniž by pacient musel po celou dobu monitorování být na lůžku.[6] První monitorovací zařízení sestrojil taktéž roku 1947 a skládalo se robustního rádiového vysílače EKG a dvou baterií o hmotnosti 38 kg (viz fotografie).

Technický pokrok v 50. letech 20. století potom umožnil snížit hmotnost zařízení na 1 kg a zmenšit jeho rozměry na 19,5 x 9,8 x 4,6 cm. To bylo možné díky objevení a následné výrobě tranzistorů, které nahradily záznam na datová média rádiovým přenosem. Holter a jeho spolupracovníci také vyvinuli systém přehrávání, který umožňoval zobrazovat zaznamenané EKG na displeji. Na počátku 50. let navštívil Holterovu laboratoř Paul Dudley White, v té době známý kardiolog. White byl Holterovou prací nadšen a pronesl, že tento vynález prodlouží miliony životů.[7]

Oficiálně svou metodu publikoval v roce 1961 v americkém časopisu Science ve článku s názvem Nová metoda pro studium srdce (anglicky New method for heart studies), ve kterém seznámil čtenáře se svým zařízením. V té době Holterův monitor využíval k záznamu činnosti srdce kazety a baterie, které umožňovaly desetihodinový záznam.[8]

Nový vynález odkryl medicíně široké možnosti a počet zachráněných životů díky němu spočítat nelze. Holter za svůj objev obdržel čestný doktorát na Carrollově univerzitě v Montaně za vynikající přínos pro vědu a roku 1964 získal titul profesora na Kalifornské univerzitě v San Diegu, kde potom i přednášel.[2]

Po smrti Holtera roku 1983 byl přístroj nadále vylepšován dalšími skupinami vědců a lékařů až se dostal do podoby, kterou známe dnes.[3]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Холтер, Норман na ruské Wikipedii.

  1. ↑ GAWŁOWSKA, Joanna; WRANICZ, Jerzy Krzysztof. Norman J. “Jeff“ Holter (1914-1983). Cardiology Journal. 2009, roč. 16, čís. 4, s. 386–387. Dostupné online [cit. 2021-02-17]. ISSN 1898-018X. (anglicky) 
  2. ↑ a b ROBERTS, W. C.; SILVER, M. A. Norman Jefferis Holter and ambulatory ECG monitoring. The American Journal of Cardiology. 1983-10-01, roč. 52, čís. 7, s. 903–906. PMID: 6353900. Dostupné online [cit. 2021-02-17]. ISSN 0002-9149. DOI 10.1016/0002-9149(83)90439-3. PMID 6353900. (anglicky) 
  3. ↑ a b MAR, Bruce Del. The History of Clinical Holter Monitoring. Annals of Noninvasive Electrocardiology : The Official Journal of the International Society for Holter and Noninvasive Electrocardiology, Inc. 2005-04-20, roč. 10, čís. 2, s. 226–230. PMID: 15842436 PMCID: PMC6932614. Dostupné online [cit. 2021-02-18]. ISSN 1082-720X. DOI 10.1111/j.1542-474X.2005.10202.x. PMID 15842436. 
  4. ↑ Ambulatory electrocardiography: The contribution of Norman Jefferis Holter | British Columbia Medical Journal. bcmj.org [online]. [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. 
  5. ↑ Холтер Норман. molbiol.ru [online]. [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. (rusky) 
  6. ↑ MACINNIS, H. F. The clinical application of radioelectrocardiography. Canadian Medical Association Journal. 1954-05, roč. 70, čís. 5, s. 574–576. PMID: 13160894 PMCID: PMC1825316. Dostupné online [cit. 2021-02-18]. ISSN 0008-4409. PMID 13160894. (anglicky) 
  7. ↑ RASSADINA, A. A.; TARAKANOV, S. A.; KUZNETSOV, V. I. NORMAN HOLTER AND HIS METHOD OF REMOTE CARDIOLOGIC MONITORING. CASE HISTORY. Bulletin of Siberian Medicine. 2013-06-28, roč. 12, čís. 3, s. 162–166. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-26. ISSN 1819-3684. DOI 10.20538/1682-0363-2013-3-162-166. (rusky) 
  8. ↑ HOLTER, N. J. New Method for Heart Studies: Continuous electrocardiography of active subjects over long periods is now practical. Science. 1961-10-20, roč. 134, čís. 3486, s. 1214–1220. Dostupné online [cit. 2021-02-18]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.134.3486.1214. (anglicky) 
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.