Northrop Grumman B-21 Raider

Northrop Grumman B-21 Raider
První exemplář B-21 Raider v hangáru
První exemplář B-21 Raider v hangáru
Určenístrategický bombardér vlastností stealth
PůvodUSAUSA USA
VýrobceNorthrop Grumman
První let10. listopadu 2023
Charakterpředstaven 2. prosince 2022[1]
UživatelUSAUSAF
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Northrop Grumman B-21 Raider je americký víceúčelový strategický bombardér, vyvíjený společností Northrop Grumman. Využívá technologii stealth s možností průniku nad silně bráněná území.[2][3] V budoucnu by měl nahradit stávající bombardéry amerického letectva B-1B Lancer a B-2 Spirit. B-21 Raider je prezentován jako první letoun 6. generace na světě. V roli strategického bombardéru pro útoky na dlouhé vzdálenosti pomocí konvenčních a jaderných zbraní je plánováno, že bude sloužit společně s modernizovanými letouny B-52.[4]

B-21 bude součástí větší rodiny systémů, které budou působit ve zpravodajských a průzkumných misích, ale i v rámci elektronického boje.[4]

Letoun B-21 by měl mít schopnost podnikat jak pilotované, tak i nepilotované lety.[4]

Průběh vývoje projektu

[editovat | editovat zdroj]
Oficiální projektová prezentace B-21 Raider
B-21

B-21 vychází z projektu Long Range Strike-Bomber (LRS-B), jehož vývoj byl zahájen v červenci 2014 předložením žádosti o návrh (request for proposal) vybraným leteckým společnostem.[2][3][5][6]

Projekt neprobíhá klasickým způsobem jako při vývoji ostatních letounů. Výběrové řízení bylo dvoukolové s tím rozdílem, že již neproběhla stavba fyzického prototypu. Místo fyzického prototypu se využívá technologií virtuálních prototypů, kde se porovnávaly virtuální modely s parametry navrženými jejich týmy. Projekt je tajný z důvodu ztížení informovanosti potencionálních protivníků konat protiopatření na základě informací z projektu. Díky tomuto nestandardnímu průběhu projektu běží projekt v současnosti o tři roky rychleji, než při běžném režimu. Toto opatření a celkový přístup k projektu vývoje letounu je na základě zkušeností, zejména negativních, s projektem F-35. V tomto případě se obě strany snaží vyvarovat problémů, které měl vývoj F-35.[2][3]

Do druhého kola postoupil Northrop Grumman a společný tým Lockheed Martin s Boeingem.

V říjnu 2015 bylo oznámeno, že Northrop Grumman vyhrál zakázku.[7]

Oficiální bojový název Raider je na počest letců účastnících se náletu na Tokio 18. dubna 1942 za druhé světové války, jemuž velel Jimmy Doolittle, v angličtině známém pod jménem Doolittle Raid, a jeho účastníci jako Doolittle Raiders.[5] Během konference při níž bylo jméno oznámeno veřejnosti jej typu oficiálně udělil poslední žijící účastník náletu, podplukovník ve výslužbě Richard E. Cole.[8]

První stroje měly být dodávány v roce 2020.[3] 30. června 2021 bylo oznámeno, že probíhají dokončovací práce na prvních dvou B-21.[9] Dle projevu Darlene Costello byly letouny připraveny pro testování.[10] V únoru 2022 bylo ve výrobě šest letounů B-21.[11][12][13]

Na počátku AFA Warfare sympozia, které se konalo v období 2. března – 4. března, oznámil ředitel oddělení DAF RCO Randall Walden, že první B-21 je již zvětší části smontován a přemístěn z výroby do kalibračního zařízení, kde mají proběhnout poslední kroky před připojením napájecích systémů a finální kontrola před prvním letem. Letounu zatím nebylo přiřazeno jméno ani ocasní číslo. [14][15]

Očekávaná počáteční operační způsobilost (Initial operating capability) je v roce 2030.[3]

Slavnostní roll-out prototypu proběhl 2. prosince 2022.[16] První let prototypu proběhl 10. listopadu 2023.[17] Letoun při něm rovnou přelétl z Palmdale na Edwardsovu leteckou základnu v Kalifornii, kde 17. ledna 2024 absolvoval svůj druhý let. V té době bylo ve stavbě dalších pět prototypů, přičemž je plánováno, že po skončení testovacího období bude všech šest prototypů zařazeno do bojové služby.[18]

V lednu 2024 Northrop Grumman získal zakázku na výrobu neupřesněného počtu B-21 Raider v rámci nízko-sériové výroby LRIP (Low-Rate Initial Production).[18]

Očekávané využití

[editovat | editovat zdroj]

Letouny B-21 by měly nahradit ve službě stávající americké bombardéry Rockwell B-1 Lancer[2][3], B-2, které by měly být vyřazovány od roku 2031.[19][20] Ve službě by tak měly doplnit bombardéry Boeing B-52 Stratofortress u nichž je plánováno vyřazení na 50. léta 21. století.

Očekává se nákup minimálně 100 bombardérů B-21.[21] Dvě interní studie[které?] USAF předpokládají maximální počet 145 letadel.

Podle shodného designu odtokové hrany křídel a trupu, jako měl v původním návrhu jeho předchůdce B-2, se předpokládá, že jeho hlavní určení je let pouze ve velkých výškách (výškový strategický bombardér s velmi dlouhým doletem).

Vzhledem ke koncepci plánovaného nasazení F-35 se předpokládá, že může B-21 sloužit také v roli datového uzlu a retranslační stanice. Může tak zajišťovat propojení F-35 pohybujících se v okolí a případně zajistit přenos dat skrze satelitní datovou linku s velitelstvím.

Dalším předpokladem je role nosiče malých bezpilotních letounů létajících v rojích.

Tajemník USAF Frank Kendall na virtuální konferenci Defense One’s Outlook 2022 uvedl, že B-21 by mohl využívat koncept doprovodných bezpilotních wingmanů (tím je například projekt Kratos XQ-58 Valkyrie).[22]

Mezi další zvažované způsoby nasazení, zejména do silně bráněných území, jako může být Čína, je společné nasazení spolu s novým dálkovým stíhačem o němž právě probíhají studie. Nasazení by mělo být podobné, jako v případě bombardovacích svazů B-29 Superfortress nad Japonskem, spolu s doprovodnými stíhači P-51 Mustang v období druhé světové války.[zdroj?]

Protiváhou B-21 by měl být ruský Tupolev PAK-DA, který má v budoucnosti nahrazovat stávající strategické bombardéry Tupolev Tu-160 a jeho vývoj byl zahájen o mnoho let dříve. První prototyp PAK-DA by měl být hotov v roce 2025.

Čína vyvíjí taktéž strategický stealth bombardér, označený jako Xian H-20, Xian Hong-20, nebo Xian H-X. Taktéž tento letoun by měl být k dispozici pro testy v roce 2023.

Technické parametry a vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]
B-21 v hangáru
Detail kokpitu B-21 Raider

I po představení B-21 veřejnosti je toho o něm známo velmi málo. Letectvo ani výrobce neuvolnili informace o rozměrech ani hmotnosti letounu. Letoun B-21 je řešen jako samokřídlo, které využívá koncepci hybridního křídla, tzv. Blended Wing Body (BWB). Pro tuto koncepci je typické, že trup letounu přechází plynule v křídlo.[23] Po představení letounu je známo, že vstupy vzduchu pro motory jsou zapuštěny do horní strany křídla, což by mělo pomoci se snížením radarové odrazové plochy.[23] To je také rozdíl oproti letounu B-2, který má vstupy vzduchu do motorů umístěny nad profilem křídla.[24]

Protože letoun byl představen jen z čelního pohledu, nejsou k dispozici žádné informace, které by mohly blíže popsat letoun při pohledu zezadu, či z vrchu. Není tak potvrzen tvar odtokové hrany křídla, ani vyústění motorů, které jsou zastavěny v letounu.[24][25]

Použitá koncepce BWB má dobré vlastnosti, které se týkají snížení aerodynamického odporu, což by mělo přispívat k dlouhému doletu letounu.[23] Při konstrukci letounu měly být použity velké konstrukční celky z kompozitních materiálů.[25] Povrch letounu má velmi čistý tvar, bez zjevných spár mezi jednotlivými díly pláště. To je také zlepšením oproti předchozímu letounu B-2, kterému se před bojovými misemi spáry mezi panely zakrývají speciální páskou.[25] [24] Z čelního pohledu nejsou patrné žádné radomy, senzory, antény pro komunikaci.[25]

Počet pohonných jednotek letounu není znám. Spekuluje se o použití stejných motorů, které používá víceúčelový stíhací letoun F-35, tedy Pratt & Whitney F135. Díky tomu by se měla snížit jejich cena.[2][3][26][27][28]

Celý letoun, včetně jeho systémů (software) je koncipován podobně jako F-35 jako otevřená architektura.[2][3][24] Ta by také měla přinést změnu v modernizacích letounu. Neboť už nebudou modernizovány ve skokových modernizačních krocích, které se označují jako Block nebo střednědobých modernizačních krocích MLU, ale budou vylepšovány kontinuálně.[24]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ FINNERTY, Ryan. Northrop Grumman reveals B-21 test aircraft as stealth programme roars toward first flight. Flightglobal [online]. 2022-12-03 [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e f Northrop Grumman B-21 Raider oficiální stránky Archivováno 31. 5. 2018 na Wayback Machine. (anglicky)
  3. ↑ a b c d e f g h B-21 Raider: Víceúčelový výškový stealth bombardér
  4. ↑ a b c B-21 Raider [online]. US Air Force [cit. 2023-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b GROHMANN, Jan. Nové detaily amerického stealth bombardéru B-21 Raider [online]. Armádní noviny, 2020-02-05 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ Air Force B-21 Raider Long-Range Strike Bomber [online]. Congressional Research Service, rev. 2021-09-21 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ SELIGMAN, Lara. Northrop Grumman Wins Air Force's Long Range Strike Bomber Contract [online]. Defense News, 2015-10-27 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ GIANGRECO, Leigh. Last surviving Doolittle Raider rises to name Northrop B-21. Flightglobal [online]. 2016-09-20 [cit. 2018-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ BECKETT, Jesse. The First Two B-21 Bombers Are Nearing Completion - But the Air Force Wants More [online]. warhistoryonline, 2021-06-30 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ TYRRELL, Michael. First five B-21 stealth bombers now in production with Northrop Grumman - Aerospace Manufacturing [online]. aero-mag, 2021-09-21 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ TYRRELL, Michael. Six B-21 stealth bombers are now in production, USAF confirms - Aerospace Manufacturing [online]. aero-mag, 2022-02-10 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ TREVITHICK, Joseph. A Sixth B-21 Raider Stealth Bomber Is Now Being Built [online]. The Drive, 2022-02-09 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ SUCIU, Peter. Northrop Grumman Building Six B-21 Raiders for U.S. Air Force [online]. nationalinterest, 2022-02-23 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ TIRPAK, John A. First B-21 Moves to New Hangar for Loads Calibration [online]. AirForce Magazine, 2022-03-03 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ NEWDICK, Thomas. First B-21 Raider Is Now Undergoing Calibration Tests As Official Rollout Approaches [online]. The Drive [cit. 2022-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-03-03. (anglicky) 
  16. ↑ GROHMANN, Jan. Strategický stealth bombardér B-21 Raider představen [online]. Armádní noviny, 2022-12-03 [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. 
  17. ↑ VLACHOS, Rémy. Vzlétla nová superzbraň. USA aktivovaly neviditelný bombardér B-21 Raider [online]. 2023-11-10 [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ a b GROHMANN, Jan. Rozbíhá se výroba strategického bombardéru B-21 Raider [online]. Armádní noviny, 2024-01-25 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 
  19. ↑ TIRPAK, John A. USAF to Retire B-1, B-2 in Early 2030s as B-21 Comes On-Line [online]. AirForce Magazine, 2018-02-09 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ GROHMANN, Jan. Nový americký strategický bombardér B-21 už začíná připomínat letadlo [online]. iDnes, 2020-08-22 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  21. ↑ GERTLER, Jeremiash. U.S. Air Force Bomber Sustainment and Modernization: Background and Issues for Congress [online]. Congressional Research Service, 2014-06-04 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ REIM2021-12-11T00:05:00+00:00, Garrett. US Air Force ‘commits’ to fielding loyal wingman UAVs [online]. flightglobal, 2021-12-11 [cit. 2022-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  23. ↑ a b c B-21 unveiling [online]. American Institute of Aeronautics and Astronautics, 2023-01-03 [cit. 2023-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  24. ↑ a b c d e B-21 Nový typ po 30 letech.
  25. ↑ a b c d GROHMANN, Jan. Strategický stealth bombardér B-21 Raider představen [online]. armadninoviny, 2022-12-03 [cit. 2023-01-07]. Dostupné online. 
  26. ↑ Raider Rollout [online]. [cit. 2023-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ SOULE, Alexander. Quietly aboard America's new stealth bomber — CT's Pratt & Whitney engine [online]. 2022-12-05 [cit. 2023-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-01-07. (anglicky) 
  28. ↑ Pratt & Whitney’s Engine Powers New B-21 [online]. American Institute of Aeronautics and Astronautics, 2022-12-06 [cit. 2023-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FOJTÍK, Jakub. B-21 Nový typ po 30 letech. ATM. 2022-12-30, roč. 55, čís. 1/2023, s. 2,3. ISSN 1802-4823. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Americké bombardovací letouny po roce 1962
B-1 • B-2 • B-3 až B-20 • B-21