Noční můra se nazývá zlý sen, který sužuje spícího během noci, nebo jeden z efektů spánkové paralýzy. V lidové tradici ji zpodobňuje přízrak, který sedne spáči na hruď a ztěžuje mu tak spánek. Člověk se probudí zadýchaný a zpocený.
Noční můry jako zlé sny se dostavují během „snové“ REM fáze spánku. Po probuzení si postižený noční můru jasně pamatuje. Noční můry se vyskytují u kohokoliv, když je ve stresu.
Podobným fenoménem je noční děs, který se ovšem dostavuje v průběhu hlubokého NREM spánku, takže si jej postižený po probuzení zpravidla nepamatuje.
Výraz můra je odvozen od germánského slova mar, který lze přeložit jako přízrak.[1] Germáni si povšimli, že staří lidé často umírají ve spánku. Mar pro ně byla tajemná bytost, která si v noci odnese duši spícího. S tímto slovním základem pak jazyky naložily různě – například anglické nightmare doslovně znamená noční kobyla, původní význam anglického slova mare je ovšem noční démon nebo skřet, který své oběti mučí děsivými sny.
České slovo mor a jméno slovanského zosobnění smrti Morana pochází z tohoto slovního základu, etymologickou souvislost má i výraz mráz. Slovo můra je stejného původu, neboť motýl, který létá v noci, se zdál být lidem něčím zlověstným. Výraz můra – přízrak je tedy staršího původu než můra – noční motýl.
Noční můra jako přízrak je blízká upírovi, který se staročesky označoval jako morous.[2][3]