Národní řád za zásluhy (Francie)
| Národní řád za zásluhy | |
|---|---|
| Ordre national du Mérite | |
 Insignie Národního řádu za zásluhy v hodnosti důstojníka | |
Uděluje Francouzská republika | |
| Typ | řád za zásluhy |
| Založeno | 3. prosince 1963 |
| Stát |  Francie |
| Uděluje se za | za záslužné civilní a vojenské činy |
| Status | dosud udílen |
| Zakladatel | Charles de Gaulle |
| Hlava řádu | Prezident Francie Emmanuel Macron |
| Třídy | velkokříž velkodůstojník komandér důstojník rytíř |
| Statistiky | |
| Poprvé uděleno | 1963 |
| Ostatní vyznamenání | |
| Vyšší | Médaille militaire |
| Nižší | Národní medaile uznání pro oběti terorismu |
| Související | Řád za námořní zásluhy Řád za zemědělské zásluhy |
velkokříž | |
 | |
Národní řád za zásluhy (v originále Ordre national du Mérite) je francouzské státní vyznamenání zavedené generálem de Gaullem 3. prosince 1963.[1] Udílí jej prezident Francouzské republiky za mimořádné zásluhy ve prospěch francouzského národa, a to zásluhy v aktivní vojenské službě či v záloze i zásluhy civilní.
Hlavní francouzská vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]Z protokolárního hlediska představuje nižší úroveň státního ocenění oproti Řádu čestné legie (Légion d'Honneur), který zavedl Napoleon Bonaparte roku 1802 a je vyhrazen pouze pro občany Francie.[2] Jen výjimečně může být udělen i cizincům, kteří se mohou vykázat zásluhami o Francii.
Řád za zásluhy nahradil množství dosavadních zvláštních ministerských vyznamenání zřizovaných mezi 30. a 50. lety 20. století a několik koloniálních řádů pocházejících z poslední čtvrtiny 19. století. Hodnostně před ním stojí Řád osvobození (Ordre de la Libération), následuje Vojenská medaile (Médaille militaire).
Třídy řádu
[editovat | editovat zdroj]Řád má celkem pět tříd, stejně jako Řád čestné legie, přičemž nejnižší pátou třídu představuje rytíř a nejvyšší první třídu velkokříž. Kritéria pro nositele jednotlivých tříd jsou následující:[2]
- Velkokříž (Grand-Croix) – nejméně 3 roky ve velkodůstojnické třídě
- Velkodůstojník (Grand Officier) – nejméně 3 roky v komandérské třídě
- Komandér (Commandeur) – nejméně 5 let v důstojnické třídě (rovněž pro důstojníky aktivní vojenské služby)
- Důstojník (Officier) – nejméně 5 let v rytířské třídě (pro důstojníky aktivní vojenské služby 7 let)
- Rytíř (Chevalier) – minimální věk 35 let, nejméně 10 let veřejné služby, významné zásluhy (pro důstojníky aktivní vojenské služby nejméně 15 let služby)
Insignie
[editovat | editovat zdroj]Odznak a plaketu řádu navrhl francouzský sochař a medailér Max Leognany.[2]
Jednotlivé třídy nosí své insignie následujícími způsoby:
- Rytíř (Chevalier) – odznak se stuhou na levé straně hrudi
- Důstojník (Officier) – odznak se stuhou a rozetou na levé straně hrudi
- Komandér (Commandeur) – odznak se stuhou kolem krku
- Velkodůstojník (Grand Officier) – odznak se stuhou a rozetou na levé straně hrudi a hvězdu na pravé straně hrudi
- Velkokříž (Grand-Croix) – odznak se šerpou přes pravé rameno a hvězda na levé straně hrudi
| Stuhy jednotlivých tříd nošené na stejnokrojích | ||||
|---|---|---|---|---|
Chevalier |
 Officier |
 Commandeur |
 Grand Officier |
 Grand-Croix |
Nositelé řádu
[editovat | editovat zdroj]Mezi české držitele řádu patří mimo jiné:
- Jaroslav Šedivý – bývalý velvyslanec ve Francii (1990–1994)[3]
- Petr Janyška – bývalý velvyslanec ve Francii (1999–2003)[3]
- Pavel Fischer – bývalý velvyslanec ve Francii (2003–2010)[3]
- Petr Drulák – bývalý velvyslanec ve Francii (2017–2019)[4]
- Petr Pavel (2016) – bývalý generál a český prezident
Dále např.:
- Simona Altschulová – vedoucí Oddělení mezinárodních vztahů Sekce obranné politiky Ministerstva obrany[5]
- Petr Bendl – někdejší hejtman Středočeského kraje[6]
- Danuše Bělohlávková – čestná předsedkyně Francouzské aliance v Plzni[7]
- Jan Eichler – politolog, vědecký pracovník v oblasti mezinárodní bezpečnosti[6]
- Josef Fišera – představitel československého exilu a účastník protinacistického odboje ve Francii[8]
- Hana Hegerová – zpěvačka[3]
- Martin Jahn – ekonom a politik[6][9]
- Miroslav Jandora – prezident Projektu Austerlitz[10][11]
- Jan Karsten (2023) – generální ředitel energetické společnosti EQUANS Česká republika
- Aleš Klepek – plukovník, přidělenec obrany na českém Vojenském oddělení v Paříži[5]
- Karel Kraus – překladatel, divadelník a signatář Charty 77[3][12][13]
- Jiří Malenovský – ústavní soudce[6]
- Meda Mládková – mecenáška a sběratelka umění[3][14]
- Lenka Rovná – profesorka Institutu mezinárodních studií FSV UK[15]
- Jacques Rupnik – politolog[3]
- Antonín Sem – ?[6]
- Michaela Šojdrová – někdejší poslankyně a předsedkyně Skupiny přátel Francie–ČR[16]
- Petr Uhl – novinář, rovněž držitel Řádu čestné legie[3][6][17]
- Jan Vrána – bývalý starosta města Klatovy[7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ordre national du Mérite na francouzské Wikipedii a National Order of Merit (France) na anglické Wikipedii.
- ↑ Décret n° 63-1196 du 3 décembre 1963 portant création d'un ordre national du Mérite, Journal officiel de la République française č. 284 z 5. prosince 1963, str. 10834–10837, na Légifrance.
- ↑ a b c BATTINI, Jean; WITOLD, Zaniewicki. Guide pratique des décorations françaises actuelles. Paris: Lavauzelle, 2003. ISBN 2-7025-1030-2. S. 37–48.
- ↑ a b c d e f g h ČTK, iDNES.cz. Hegerová si svými šansony vyzpívala francouzský Řád za zásluhy. iDNES.cz [online]. 2013-04-04 [cit. 2013-04-04]. Dostupné online.
- ↑ Velvyslanec Petr Drulák končí svoji misi ve Francii. www.mzv.cz [online]. [cit. 2021-03-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Předání vyznamenání na Francouzské ambasádě v Praze [online]. Velvyslanectví Francie v Praze, 2009-03-30 [cit. 2013-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-25.
- ↑ a b c d e f Hejtman Středočeského kraje dostane vysoké francouzské vyznamenání. ČRo Region, Středočeský kraj [online]. 2003-11-20 [cit. 2013-04-04]. Dostupné online.
- ↑ a b V Klatovech se rozdávala francouzská vyznamenání [online]. Francouzský institut v Praze [cit. 2013-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-23. Dostupné také na: [1].
- ↑ ČTK. Kalendárium: Pondělí 4. června. Magazín ČeskéNoviny.cz [online]. 2012-06-03 [cit. 2013-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-07.
- ↑ SCHEJBAL, Jaroslav. Dvanáct piv? Na muže středního věku slušný výkon. iList.cz [online]. 2005-11-24 [cit. 2013-04-04]. Dostupné online.
- ↑ HOMOLA, Miroslav. Organizátora rekonstrukce bitvy u Slavkova ocenil prezident Macron. Novinky.cz [online]. 2019-12-17 [cit. 2024-11-16]. Dostupné online.
- ↑ SAMEK, Jakub. Prezident Projektu Austerlitz Miroslav Jandora rytířem francouzského Národního řádu za zásluhy [online]. Austerlitz.org, 2019-12-12 [cit. 2024-11-16]. Dostupné online.
- ↑ PETRUŽELA, Jan. Editorial. Divadelní revue [online]. [cit. 2013-04-04]. Roč. 2011, čís. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-29. Dostupné také na: [2].
- ↑ Předávání insignií vysokého důstojníka Státního řádu za zásluhy [doc]. Velvyslanectví Francie v Praze, 2011-10-18 [cit. 2013-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ ČTK. K hrstce Čechů oceněných francouzským Řádem za zásluhy se přidá Meda Mládková. iHNed.cz [online]. 2012-11-27 [cit. 2013-04-04]. Dostupné online.
- ↑ Vědecká ocenění: Archiv [online]. FSV UK [cit. 2013-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. Dostupné také na: [3].
- ↑ jov. Sarkozy vyznamenal lidoveckou poslankyni Šojdrovou. Novinky.cz [online]. Borgis, 2009-02-23 [cit. 2013-07-02]. Dostupné online.
- ↑ ČT24, ČTK. Petr Uhl dostal nejvyšší sudetoněmecké ocenění. ČT24 [online]. 2008-04-02 [cit. 2013-04-04]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Řád za zásluhy na Wikimedia Commons
