Nástupnický stát je v pojetí mezinárodního práva stát, který nahradil zaniklý stát (tedy předcházející) a převzal jeho mezinárodní závazky a právní odpovědnost. Nástupnický stát vznikne zánikem předchozího státu, například odtržením (secesí) části území nebo jeho úplným zhroucením (dismembratio), respektive jeho sukcesí. Sukcese států je speciálním případem právního nástupnictví a upravuje ji řada mezinárodních úmluv.
Původní stát
Nástupnické státy
Původní stát
Nástupnické státy[zdroj?!]
Původní stát: Česká a Slovenská Federativní Republika - zanikla 31. prosince 1992[4]
Nástupnické státy[5]
Česká republika a Slovenská republika jsou nejen nástupnickými státy zaniklého Československa, ale především jsou právně totožné se stejnojmennými republikami, které existovaly již v rámci federace (tedy nejsou jejich „nástupci“, protože tyto republiky nezanikly).
Z Jugoslávie (SFRJ) začátkem devadesátých let 20. století v několikaletém konfliktu podstupně odcházely původní svazové republiky (znovu)zakládáním vlastních států:
Zbývající svazové republiky Srbská a Černohorská změnily přijetím nové ústavy 27. dubna 1992 název společného státu na Svazová republika Jugoslávie. 4. února 2003 proběhla v souvislosti s rozsáhlou decentralizací další změna názvu na Státní společenství Srbsko a Černá Hora. 3. června 2006 ze společenství vystoupila Černá Hora, na což bezprostředně, 5. června 2006, reagovalo deklarací nezávislosti i samo Srbsko, jako poslední z bývalé Jugoslávie (čímž fakticky zůstalo jejím nástupnickým státem).
17. února 2008 vyhlásila nezávislost na Srbsku Kosovská republika, která ale v současnosti (2017) není uznávána ještě ani všemi demokratickými státy, přičemž samo Srbsko její existenci od počátku neuznává.