Názvosloví organických sloučenin

ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Veškeré názvosloví organických látek vychází z názvosloví alkanů. Základ názvu je vždy tvořen jménem hlavního řetězce (uhlovodíkového skeletu). O přítomnosti postranních řetězců nebo funkčních skupin vypovídají předpony, popřípadě přípona. Přitom platí, že skupina z názvoslovného hlediska nejvýznamnější je v příponě (existuje-li pro ni vůbec nějaká). Ostatní skupiny jsou v předponě, řadí se dle abecedního pořadí. Každému označení dané skupiny předchází její lokant, tj. číslo uhlíku základního skeletu, na který se daná skupina váže. Uhlík nesoucí jakoukoliv skupinu z názvoslovného hlediska významnější, než je dvojná vazba, má vždy číslo 1. Významnost jednotlivých skupin (či výstavbových prvků) udává následující tabulka.

Funkčních skupiny seřazené dle klesající významnosti
skupina předpona koncovka
nepárový elektron - -yl
kladný náboj - -ylium/-ium
záporný náboj - -id
-COOH karboxy- -ová/-karboxylová kyselina
-SO3H sulfo- -sulfonová kyselina
-COOR alkyloxykarbonyl- alkyl...-oát/alkyl...-karboxylát
-COX halogenkarbonyl-/halogenformyl- -oylhalogenid/-karbonylhalogenid
-CONH2 karbamoyl- -oylamid/-karboxamid
-CN kyano- -nitril/-karbonitril
-CHO oxo-/formyl- -al/-karbaldehyd
>C=O oxo- -on
-OH hydroxy- -ol
-SH hydrogensulfanyl- -thiol
-N(R)3 amino- -amin
dvojná vazba - -en
trojná vazba - -yn
-OR alkyloxy- -
-SR alkylsulfanyl- -
-NO2 nitro- -
-X halogen- -


Za alkyl- se při tvorbě názvu dosazuje konkrétní uhlovodíkový zbytek (např. methyl-), za halogen- pak halogenový atom (chlor-). Pokud je v tabulce uvedeno více předpon či přípon pro jednu funkční skupinu, pak druhá z nich platí pro případ, kdy uhlík této funkční skupiny nelze zahrnout do hlavního řetězce. Např. kyselina benzoová je systematickým názvem kyselina benzenkarboxylová (koncovka -karboxylová), zatímco kyselina octová je systematicky kyselina ethanová (koncovka -ová).

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SEZEMSKÁ KOTVALTOVÁ, Karolína. Názvosloví organických sloučenin. Praha: Academia 2020. ISBN 978-80-200-3075-7

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]