Nýrov

Nýrov
Obecní úřad a hasičská zbrojnice
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Letovice
Obec s rozšířenou působností	Boskovice (správní obvod)
Okres	Blansko
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°31′31″ s. š., 16°32′34″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	220 (2024)[1]
Rozloha	9,17 km²[2]
Katastrální území	Nýrov
Nadmořská výška	500 m n. m.
PSČ	679 72
Počet domů	84 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Nýrov 56 679 72 Kunštát na Moravě [e-mail]
Starostka	Aneta Sedláčková
Oficiální web: www.nyrov.cz
Nýrov
Další údaje
Kód obce	582107
Kód části obce	108413
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nýrov (hanácky Nérov) je obec v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Žije zde 220^[1] obyvatel.

Název

Název Nýrov je jmenná podoba přídavného jména nyrový odvozeného od starého nyra - "díra, doupě". Místní jméno tedy označovalo místo, kde byly díry.^[4][5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1368 (Nyrow).^[6][7] Osídlení zde bude i starší, což dokazuje objev hradiště či hrádku, dosud neurčeného stáří, nacházejícího se v lokalitě Hradisko asi 1,5 kilometru jihovýchodně od obce, podle některých pramenů až pravěkého původu. Podle pramenů měl Nýrov v období třicetileté války 12 domů, v roce 1790 se zvýšil počet domů na 30 a obyvatel na 181. V roce 1900 zde bylo 32 domů a 230 obyvatel. Obyvatelé Nýrova se po většinu existence živili prací na polích a v lesích, až 20. století přineslo do obce určitý rozvoj. V roce 1908 byla postavena základní škola, o šest let později byla postavena silnice, která spojovala obec s Kunštátem a Letovicemi. V období první republiky založili občané požární sbor, který přetrvává v obci až do dnešních dnů. V třicátých letech byla přivedena elektřina z elektrárny ve Zboňku.

Za druhé světové války na území obce operovali příslušníci partyzánských jednotek. Při obraně úkrytu v roce 1945, který byl prozrazen, čtyři z nich zahynuli. Za spolupráci s partyzány byli dva nýrovští občané gestapem zatčeni a popraveni. Hned po válce byl v katastru obce otevřen důl na žáruvzdorný jíl, předchůdce dnešní pískovny.

Když v roce 1948 přebrali moc komunisté, ztratil Nýrov část své samostatnosti. Život v obci ovlivnila kolektivizace. Těm hospodářům, kteří nebyli ochotni vstoupit do družstva, byl majetek přímo zabaven, zbytek zemědělců se přizpůsobil, nebo odešel pracovat jinam. Na konci šedesátých a na začátku sedmdesátých let se začaly v obci stavět rodinné domky, nový obchod, hospoda a kulturní dům, byla vybudována kanalizace a vodovod. Zemědělské družstvo stavělo nové objekty kanceláře, dílen a skladů, vznikla spojovací silnice do Sebranic. Obec měla v té době 61 trvale obydlených domů a 254 obyvatel. V období normalizace byl Nýrov přičleněn k obci Kunštát. V tomto období z Nýrova odcházeli lidé a byla uzavřena škola.

Po roce 1989 si občané zvolili samostatnost obce a vlastní samosprávu. Obec získala zpět svůj historický majetek, byla opět otevřena škola. V roce 2000 bylo dokončeno zavedení plynovodu.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[8][9]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	232	242	193	230	253	265	266	247	254	254	251	237	223	203	216
Počet domů	38	38	32	32	34	38	49	58	58	61	61	75	74	74	84

Obecní správa

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. května 2008.^[10]

Zajímavosti

• Hradisko – jsou zde skromné zbytky, podle některých odborníků pravěkého původu, avšak je pravděpodobnější, že to jsou základy nedostavěného hrádku z 13. století.
• Partyzánská zemljanka – se nachází v lese pod hradištěm. Na místě původního úkrytu části partyzánské skupiny Jermak, která byla v lednu roku 1945 zlikvidována gestapem.
• Pamětní deska věnovaná Antonínu Pětovi, bývalému řediteli nýrovské základní školy a členu protifašistického odboje.^[11]
• Památník k 15. výročí osvobození Československa od fašismu.

Galerie

• 
  Hasičská zbrojnice
• 
  Zemljanka nedaleko Nýrova
• 
  Památník k 15. výročí osvobození
• 
  Základní škola
• 
  Kaplička
• 
  Nýrovský vodojem
• 
  Kříž v jihovýchodní části obce

Odkazy

Reference

1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 152.
5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 152. 
6. Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady olomoucké 1348–1466. Kniha I, č. 975 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-08-16]. S. 48. Dostupné online. 
7. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 152. 
8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
10. Udělené symboly – Nýrov [online]. 2008-05-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
11. Zdeněk Surýnek. Pamětní deska Antonín Pěta [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-02-27]. Dostupné online. 

Související články

• Římskokatolická farnost Sebranice u Boskovic

Externí odkazy

• Oficiální stránky
• Nýrov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Autoritní data	NKC: ge1007839

Portály: Morava