Německé muzeum | |
---|---|
Německé muzeum v Mnichově (dobová pohlednice) | |
Údaje o muzeu | |
Stát | Německo |
Adresa | München, Německo |
Pojmenováno po | Německo |
Založeno | 28. června 1903 |
Kód památky | D-1-62-000-4668 |
Zeměpisné souřadnice | 48°7′48″ s. š., 11°35′0″ v. d. |
Webové stránky | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Německé muzeum, německy Deutsches Museum (oficiální název Deutsches Museum von Meisterwerken der Naturwissenschaft und Technik) v Mnichově patří k největším muzeím vědy a techniky na světě s přibližně 28 000 vystavovanými předměty z asi 50 oblastí věd a techniky. Rozsáhlé sbírky cenných původních technických a vědeckých exponátů i modelů každoročně navštíví asi 1 až 1,5 milionu lidí. Vedle hlavní budovy v Mnichově má muzeum ještě několik dalších expozic.
S myšlenkou muzea, které by i laikům zpřístupňovalo pochopení různých odvětví a technik a kde by si návštěvníci mohli zkusit různé experimenty, přišel roku 1903 úspěšný elektrotechnik Otto von Miller. Roku 1906 byly sbírky poprvé otevřeny v provizorním umístění a teprve roku 1925 mohla být otevřena hlavní budova na Museumsinsel v Mnichově. Nacisté muzeu, které bylo a je nezávislou veřejnoprávní institucí, příliš nepřáli a koncem války byly budovy i sbírky silně poškozeny při náletech. Teprve roku 1948 mohlo být muzeum znovu otevřeno, ale roku 1983 zničil dvě oddělení požár. Od roku 1992 patří k muzeu i expozice letecké techniky ve Schleissheimu, od roku 1995 pobočka muzea v Bonnu a od roku 2006 expozice dopravních prostředků v halách na okraji Thersienwiese v Mnichově.
Sbírky obsahují téměř 100 000 objektů ze všech odvětví přírodních věd a techniky. Mezi nimi jsou jak historické exponáty, starší i novější, tak předváděcí modely, které usnadňují pochopení různých principů. Specializovaná knihovna pro dějiny vědy a techniky má asi 850 000 svazků a je zde také rozsáhlý archiv s mnoha originálními dokumenty.
Mezi exponáty je například dokonalá rekonstrukce Guttenbergovy tiskařské dílny, Stephensonova[zdroj?] lokomotiva Puffing Billy, první Benzův automobil, původní aparatura, na níž se O. Hahnovi podařilo 1938 rozštěpit atomové jádro, šifrovací stroje Enigma a mnoho jiných.