OSIRIS-REx | |
---|---|
![]() | |
![]() | |
Start | 8. září 2016 |
Kosmodrom | Cape Canaveral |
Nosná raketa | Atlas V |
Stav objektu | probíhající mise |
Trvání mise | 7 let (z toho 505 dní u asteroidu) |
Provozovatel | NASA |
Výrobce | Lockheed Martin, United Launch Alliance |
Druh | Průzkum asteroidu a návrat na Zemi se vzorkem |
Program | New Frontiers |
Hmotnost | 1529 kg |
Délka | 2,4 m |
Šířka | 2,4 m |
Výška | 3,1 m |
Oficiální web | http://www.asteroidmission.org/ |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
OSIRIS-REx (akronym z angl. The Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer) je název vesmírné sondy a vědecké vesmírné mise NASA, jejímž cílem bylo studium asteroidu 101955 Bennu a návrat zpět na Zemi s odebranými vzorky.[1] Start sondy se uskutečnil 8. září 2016 a po více než dvou letech na cestě se 3. prosince 2018 sonda dostala do plánované pracovní polohy (přibližně 19 km) nad povrchem planetky. K odběru vzorků došlo 20. října 2020. K návrat vzorků pro jejich detailní výzkum na Zemi došlo 24. září 2023.[2][3]
Od získaného materiálu si vědci slibují více informací o době před vznikem a z počátků Sluneční soustavy, případně více informací o organických sloučeninách, které mohly vést ke vzniku života.
Sonda samotná pokračuje v prodloužené misi pod změněným názvem OSIRIS-APEX. Jejím novým cílem je blízkozemní planetka (99942) Apophis. Ta v dubnu 2029 proletí ve velmi malé vzdálenosti kolem Země. OSIRIS-APEX pak vstoupí na oběžnou dráhu planetky, odkud by ji měla zkoumat po dobu přibližně 18 měsíců.[3]
Start proběhl 8. září 2016 ve 23:05 UTC z Cape Canaveral AFS ze startovací rampy LC-41 pomocí rakety Atlas V.[4] Raketa v konfiguraci 411 se skládala z prvního stupně s motorem RD-180 s jedním urychlovacím blokem a z druhého stupně Centaur. OSIRIS-REx se po 55 minutách letu oddělil od nosné rakety.[5]
Sonda opustila oběžnou dráhu Země a vydala se ke svému cíli. 28. prosince 2016 proběhl zážeh motoru tzv. DSM-1 (anglicky Deep Space Maneuver 1), který změnil rychlost o 431 m/s při použití 354 kg paliva[6] a nasměroval sondu na podobnou heliocentrickou oběžnou dráhu, po které obíhá Země kolem Slunce. 18. ledna 2017 se uskutečnil ještě malý korekční manévr.[6]
Oběžná dráha planetky Bennu je oproti rovině ekliptiky skloněná o 6°. Bylo tedy nutné dodat sondě rychlost a směr, aby se dostala na správnou dráhu. 22. září 2017, zhruba po roce letu, čekal tedy OSIRIS-REx gravitační manévr u Země, kdy sonda prolétla ve výšce 17 237 km nad Antarktidou.[7] Během průletu kolem Země proběhly zkoušky vědeckých přístrojů. Další korekce dráhy DSM-2 (anglicky Deep Space Maneuver 2) se uskutečnila 28. června 2018. Sonda změnila rychlost o 16,7 m/s při spotřebě 12,8 kg paliva.[8]
Dne 1. října 2018 začal OSIRIS-REx svou rychlost vůči Bennu snižovat. Během října a listopadu pomocí čtyř zážehů AAM-1 až AAM-4 (anglicky Asteroid Approach Maneuver) z rychlosti přibližování 491 m/s zpomalil na 4 cm/s.[9] 3. prosince 2018 se sonda dostala do vzdálenosti 19 km od povrchu planetky a zahájila výzkumnou fázi svého letu.[10]
12. prosince 2019 byl oznámen výběr konkrétní lokace odběru vzorků. Ze čtyř předvybraných kandidátů zvolila NASA nakonec lokalitu s pracovním názvem „Nightingale“ v jednom z kráterů na severní polokouli Bennu. Pro případ komplikací byla vybrána i záložní lokalita, „Osprey“.[11]
14. dubna 2020 byl proveden test přiblížení, během kterého se sonda dostala přibližně do vzdálenosti 65 m k povrchu planetky,[12] další přibližovací test byl úspěšně proveden 11. srpna 2020. Samotný odběr vzorku byl následně proveden 20. října 2020, kdy odběrná hlava byla v kontaktu s povrchem po dobu asi 5 sekund.[13][14]
7. dubna 2021 sonda naposledy proletěla kolem Bennu a začala se od asteroidu vzdalovat, její dvouletá cesta k Zemi započala.[15]
24. září 2023 ve vzdálenosti 63 101 000 km od Země sonda katapultovala návratové pouzdro se vzorkem, které vstoupilo do atmosféry rychlostí 44 500 km/h.[16] Kvůli závadě se však ve výšce 30 400 metrů nad Zemí nerozvinul brzdící padák, i přes tuto závadu (a tedy větší rychlost pouzdra) se však ve výšce 2 700 m. úspěšně rozvinul hlavní padák.[17] Pouzdro dopadlo na plánované místo v Utahu rychlostí 18 km/h.[17]
Pouzdro po dopadu bylo vyzvednuto vrtulníkem a začal jeho průzkum ve specializovaných laboratořích v USA a v Japonsku. Pouzdro bylo poprvé otevřeno 11. října 2023, některé jeho části však byly poškozeny.[18] Všechny vzorky byly z pouzdra vyjmuty až v lednu 2024. Celkem šlo o 121,6 gramů materiálu.[19]
Po katapultaci návratového pouzdra se sonda začala vzdalovat od Země. Pokračuje v prodloužené misi pod změněným názvem OSIRIS-APEX. Jejím novým cílem je blízkozemní planetka (99942) Apophis. Ta v dubnu 2029 proletí ve velmi malé vzdálenosti kolem Země. OSIRIS-APEX pak vstoupí na oběžnou dráhu planetky, odkud by ji měla zkoumat po dobu přibližně 18 měsíců.[3]
Sonda je vybavena následujícími přístroji:
OCAMS – Akronym pro kamerové vybavení (the OSIRIS-REx Camera Suite, OCAMS), které se skládá ze tří kamer: PolyCam, MapCam a SamCam. Kamery dodala Arizonská univerzita a mají za cíl zkoumat asteroid Bennu z různých pohledů.[20] Úkoly jednotlivých kamer jsou následující:
OLA – Laserový výškoměr (the OSIRIS-REx Laser Altimeter, OLA) je skenovací lidar poskytující topografické informace ve vysokém rozlišení.
OVIRS – Spektrometr pracující ve viditelném a infračerveném spektru (the OSIRIS-REx Visible and IR Spectrometer, OVIRS), poskytující informaci o minerálním a organickém složení povrchu a tím i o vhodném místě pro odběr vzorku.
OTES – Spektrometr (the OSIRIS-REx Thermal Emission Spectrometer, OTES), který poskytuje spektrální mapy na základě teplotních dat z infračervené spektroskopie v rozsahu 4–50 µm.
REXIS – Rentgenový spektrometr (the Regolith X-ray Imaging Spectrometer, REXIS) poskytne mapu asteroidu v rozsahu rentgenového záření.
TAGSAM – Systém pro odebrání vzorku (Touch-And-Go Sample Acquisition Mechanism, TAGSAM) složený z odběrové hlavy a robotické manipulační paže.[1]