OSIRIS-REx

ikona
Tento článek se zabývá probíhající vesmírnou misí.
Informace zde uvedené se vzhledem k neustálému vývoji mohou průběžně měnit. Je třeba je se zvýšenou péčí aktualizovat a doplňovat.
OSIRIS-REx
Logo
Start8. září 2016
KosmodromCape Canaveral
Nosná raketaAtlas V
Stav objektuprobíhající mise
Trvání mise7 let (z toho 505 dní u asteroidu)
ProvozovatelNASA
VýrobceLockheed Martin, United Launch Alliance
DruhPrůzkum asteroidu a návrat na Zemi se vzorkem
ProgramNew Frontiers
Hmotnost1529 kg
Délka2,4 m
Šířka2,4 m
Výška3,1 m
Oficiální webhttp://www.asteroidmission.org/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

OSIRIS-REx (akronym z angl. The Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer) je název vesmírné sondy a vědecké vesmírné mise NASA, jejímž cílem bylo studium asteroidu 101955 Bennu a návrat zpět na Zemi s odebranými vzorky.[1] Start sondy se uskutečnil 8. září 2016 a po více než dvou letech na cestě se 3. prosince 2018 sonda dostala do plánované pracovní polohy (přibližně 19 km) nad povrchem planetky. K odběru vzorků došlo 20. října 2020. K návrat vzorků pro jejich detailní výzkum na Zemi došlo 24. září 2023.[2][3]

Od získaného materiálu si vědci slibují více informací o době před vznikem a z počátků Sluneční soustavy, případně více informací o organických sloučeninách, které mohly vést ke vzniku života.

Sonda samotná pokračuje v prodloužené misi pod změněným názvem OSIRIS-APEX. Jejím novým cílem je blízkozemní planetka (99942) Apophis. Ta v dubnu 2029 proletí ve velmi malé vzdálenosti kolem Země. OSIRIS-APEX pak vstoupí na oběžnou dráhu planetky, odkud by ji měla zkoumat po dobu přibližně 18 měsíců.[3]

Průběh mise

[editovat | editovat zdroj]

Start

[editovat | editovat zdroj]

Start proběhl 8. září 2016 ve 23:05 UTC z Cape Canaveral AFS ze startovací rampy LC-41 pomocí rakety Atlas V.[4] Raketa v konfiguraci 411 se skládala z prvního stupně s motorem RD-180 s jedním urychlovacím blokem a z druhého stupně Centaur. OSIRIS-REx se po 55 minutách letu oddělil od nosné rakety.[5]

Přeletová fáze

[editovat | editovat zdroj]

Sonda opustila oběžnou dráhu Země a vydala se ke svému cíli. 28. prosince 2016 proběhl zážeh motoru tzv. DSM-1 (anglicky Deep Space Maneuver 1), který změnil rychlost o 431 m/s při použití 354 kg paliva[6] a nasměroval sondu na podobnou heliocentrickou oběžnou dráhu, po které obíhá Země kolem Slunce. 18. ledna 2017 se uskutečnil ještě malý korekční manévr.[6]

Oběžná dráha planetky Bennu je oproti rovině ekliptiky skloněná o 6°. Bylo tedy nutné dodat sondě rychlost a směr, aby se dostala na správnou dráhu. 22. září 2017, zhruba po roce letu, čekal tedy OSIRIS-REx gravitační manévr u Země, kdy sonda prolétla ve výšce 17 237 km nad Antarktidou.[7] Během průletu kolem Země proběhly zkoušky vědeckých přístrojů. Další korekce dráhy DSM-2 (anglicky Deep Space Maneuver 2) se uskutečnila 28. června 2018. Sonda změnila rychlost o 16,7 m/s při spotřebě 12,8 kg paliva.[8]

Dne 1. října 2018 začal OSIRIS-REx svou rychlost vůči Bennu snižovat. Během října a listopadu pomocí čtyř zážehů AAM-1 až AAM-4 (anglicky Asteroid Approach Maneuver) z rychlosti přibližování 491 m/s zpomalil na 4 cm/s.[9] 3. prosince 2018 se sonda dostala do vzdálenosti 19 km od povrchu planetky a zahájila výzkumnou fázi svého letu.[10]

Výzkumná fáze

[editovat | editovat zdroj]
Časosběrná série snímků z 20. října, kdy odběrné rameno sondy TAGSAM úspěšně odebralo vzorky v lokalitě „Nightingale“.

12. prosince 2019 byl oznámen výběr konkrétní lokace odběru vzorků. Ze čtyř předvybraných kandidátů zvolila NASA nakonec lokalitu s pracovním názvem „Nightingale“ v jednom z kráterů na severní polokouli Bennu. Pro případ komplikací byla vybrána i záložní lokalita, „Osprey“.[11]

14. dubna 2020 byl proveden test přiblížení, během kterého se sonda dostala přibližně do vzdálenosti 65 m k povrchu planetky,[12] další přibližovací test byl úspěšně proveden 11. srpna 2020. Samotný odběr vzorku byl následně proveden 20. října 2020, kdy odběrná hlava byla v kontaktu s povrchem po dobu asi 5 sekund.[13][14]

Návrat vzorků

[editovat | editovat zdroj]
Návratové pouzdro po dopadu.

7. dubna 2021 sonda naposledy proletěla kolem Bennu a začala se od asteroidu vzdalovat, její dvouletá cesta k Zemi započala.[15]

24. září 2023 ve vzdálenosti 63 101 000 km od Země sonda katapultovala návratové pouzdro se vzorkem, které vstoupilo do atmosféry rychlostí 44 500 km/h.[16] Kvůli závadě se však ve výšce 30 400 metrů nad Zemí nerozvinul brzdící padák, i přes tuto závadu (a tedy větší rychlost pouzdra) se však ve výšce 2 700 m. úspěšně rozvinul hlavní padák.[17] Pouzdro dopadlo na plánované místo v Utahu rychlostí 18 km/h.[17]

Pouzdro po dopadu bylo vyzvednuto vrtulníkem a začal jeho průzkum ve specializovaných laboratořích v USA a v Japonsku. Pouzdro bylo poprvé otevřeno 11. října 2023, některé jeho části však byly poškozeny.[18] Všechny vzorky byly z pouzdra vyjmuty až v lednu 2024. Celkem šlo o 121,6 gramů materiálu.[19]

Prodloužená mise

[editovat | editovat zdroj]

Po katapultaci návratového pouzdra se sonda začala vzdalovat od Země. Pokračuje v prodloužené misi pod změněným názvem OSIRIS-APEX. Jejím novým cílem je blízkozemní planetka (99942) Apophis. Ta v dubnu 2029 proletí ve velmi malé vzdálenosti kolem Země. OSIRIS-APEX pak vstoupí na oběžnou dráhu planetky, odkud by ji měla zkoumat po dobu přibližně 18 měsíců.[3]

Přístrojové vybavení

[editovat | editovat zdroj]

Sonda je vybavena následujícími přístroji:

OCAMS – Akronym pro kamerové vybavení (the OSIRIS-REx Camera Suite, OCAMS), které se skládá ze tří kamer: PolyCam, MapCam a SamCam. Kamery dodala Arizonská univerzita a mají za cíl zkoumat asteroid Bennu z různých pohledů.[20] Úkoly jednotlivých kamer jsou následující:

  • PolyCam – globální pohled a získávání obrázků ve stále větším rozlišení, jak se sonda bude přibližovat k asteroidu, který začne mapovat již ze vzdálenosti 2 milionů km.
  • Map Cam – pátrání po průvodcích asteroidu a plynových vlečkách. Mapování asteroidu (i barevně), poskytnutí obrázků ve vysokém rozlišení místa odběru vzorku
  • SamCam – kontinuální sledování odběru vzorku

OLA – Laserový výškoměr (the OSIRIS-REx Laser Altimeter, OLA) je skenovací lidar poskytující topografické informace ve vysokém rozlišení.

OVIRS – Spektrometr pracující ve viditelném a infračerveném spektru (the OSIRIS-REx Visible and IR Spectrometer, OVIRS), poskytující informaci o minerálním a organickém složení povrchu a tím i o vhodném místě pro odběr vzorku.

OTES – Spektrometr (the OSIRIS-REx Thermal Emission Spectrometer, OTES), který poskytuje spektrální mapy na základě teplotních dat z infračervené spektroskopie v rozsahu 4–50 µm.

REXIS – Rentgenový spektrometr (the Regolith X-ray Imaging Spectrometer, REXIS) poskytne mapu asteroidu v rozsahu rentgenového záření.

TAGSAM – Systém pro odebrání vzorku (Touch-And-Go Sample Acquisition Mechanism, TAGSAM) složený z odběrové hlavy a robotické manipulační paže.[1]

Další fotografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Sonda v sestavovací místnosti
    Sonda v sestavovací místnosti
  • Start rakety Atlas V se sondou
    Start rakety Atlas V se sondou
  • Detail zařízení TAGSAM pro odběr vzorku
    Detail zařízení TAGSAM pro odběr vzorku
  • Snímek návratové kapsle SRC, v pozadí asteroid Bennu
    Snímek návratové kapsle SRC, v pozadí asteroid Bennu

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Dušan Majer. Jak odebere OSIRIS-REx vzorky?. Kosmonautix.cz [online]. 2015-04-21 [cit. 2016-04-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ Dušan Majer. Vítejte u Bennu. Kosmonautix.cz [online]. 2018-12-04 [cit. 2018-12-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Dušan Majer. OSIRIS-REx se začíná chystat na doručení vzorků. Kosmonautix.cz [online]. 2022-10-19 [cit. 2023-04-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ Spaceflight Now. Atlas V begins OSIRIS-REx’s round trip to the asteroid Bennu [online]. Spaceflight Now, 2016-09-08 [cit. 2018-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ NASA. Evening Launch Catapults OSIRIS-REx Toward Asteroid Encounter [online]. NASA, 2016-09-09, rev. 2017-08-07 [cit. 2018-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b LEWIS, Susan. OSIRIS-REx after first deep space maneuver [online]. newsspaceflight.com, 2017-1-18 [cit. 2018-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-14. (anglicky) 
  7. ↑ LAKDAWALLA, Emily. OSIRIS-REx Earth flyby: What to Expect [online]. The Planetary Society, 2017-9-19 [cit. 2018-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ MAJER, Dušan. Dobrá zpráva! OSIRIS-REx míří správným směrem [online]. kosmonautix.cz, 2018-7-4 [cit. 2018-12-10]. Dostupné online. 
  9. ↑ MAJER, Dušan. OSIRIS-REx šlápl na brzdu [online]. kosmonautix.cz, 2018-10-2 [cit. 2018-12-10]. Dostupné online. 
  10. ↑ OSIRIS-REx: Mission Status [online]. asteroidmission.org, rev. 2018-12-3 [cit. 2018-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ X MARKS THE SPOT: NASA SELECTS SITE FOR ASTEROID SAMPLE COLLECTION [online]. asteroidmission.org, 2019-12-12 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ OSIRIS-REx Buzzes Sample Site Nightingale [online]. asteroidmission.org [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ MAJER, Dušan. První fotky z odběru OSIRIS-REx [online]. kosmonautix.cz, 2020-10-21 [cit. 2020-10-23]. Dostupné online. 
  14. ↑ CHANG, Kenneth. ‘Literally, We Crushed It’: Video Shows NASA Space Probe Touch an Asteroid. The New York Times. 2020-10-21. Dostupné online [cit. 2020-10-23]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  15. ↑ NASA spacecraft begins 2-year trip home with asteroid rubble [online]. 2021-05-10 [cit. 2025-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ NASA’s First Asteroid Sample Has Landed, Now Secure in Clean Room - NASA [online]. [cit. 2025-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ a b NASA Finds Likely Cause of OSIRIS-REx Parachute Deployment Sequence – OSIRIS-REx Mission. blogs.nasa.gov [online]. 2023-12-05 [cit. 2025-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ NASA finally got the stuck lid off its asteroid Bennu sample container. Engadget [online]. 2024-01-13 [cit. 2025-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ NASA Announces OSIRIS-REx Bulk Sample Mass – OSIRIS-REx Mission. blogs.nasa.gov [online]. 2024-02-15 [cit. 2025-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Dušan Majer. Kamery pro OSIRIS-REx jsou připravené. Kosmonautix.cz [online]. 2015-08-25 [cit. 2016-05-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.