Obaleč prýtový

Jak číst taxoboxObaleč prýtový
alternativní popis obrázku chybí
Obaleč prýtový, samice
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádmotýli (Lepidoptera)
PodřádGlossata
Čeleďobalečovití (Tortricidae)
Rodobaleč (Rhyacionia )
Binomické jméno
Rhyacionia buoliana
(Denis & Schiffermüller, 1775))
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obaleč prýtový (Rhyacionia buoliana) je drobný motýl, jehož housenky poškozují jehlice a pupeny borovice žírem. V Česku proniká z lesních kultur do městských parků a zahrad.[1]

Zeměpisné rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Areál rozšíření obaleče prýtového zahrnuje Evropu, Severní a Jižní Ameriku, a Japonsko. [2] V Evropě i v Česku je to běžný druh.

Housenka.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Dospělci mají křídla rezavě hnědá (jsou někdy popisována jako červená) s šedivým síťováním. Rozpětí křídel dospělce je asi 20 mm (uváděno 13mm[L 1] ). Podle jiných zdrojů se rozpětí křídel dospělých motýlů se pohybuje od 18 do 23 mm.[1]

Housenky jsou zpočátku žlutavě hnědé, avšak později získávají tmavší zbarvení s černou hlavou a štítem. Dorůstají velikosti kolem 20 mm. Vajíčka jsou drobná, oválná, zprvu světle žlutá, později hnědavá.[3] Vajíčka kulatá, 1- 1,3mm.

Biologie

[editovat | editovat zdroj]

Přezimují housenky ve stáří 3. nebo 4. instaru. Proti zalití pryskyřicí se chrání tvorbou jemného přediva. Koncem března a začátkem dubna příštího roku opouštějí boční pupeny a přemísťují se do pupenů terminálních, kde dokončují svůj vývoj. Od konce května do první poloviny června se kuklí. Motýli se objevují zpravidla v červnu a červenci. Oplodněné samičky kladou vajíčka jednotlivě na šupiny pupenů a báze jehlic borovice, které pak housenky vyžírají. Pro kladení vajíček přednostně vyhledávají stromky ve stáří kolem 8-12 let. Housenky poškozují báze jehlic a po druhém svlékání se zavrtávají do bočních pupenů.

Vyskytuje se v lesích, parcích i zahradách. Housenky vyžírají hlavní pupen a dochází tak k zahušťování a hnízdovitým tvarům borovice.[L 1] Podobné poškození však mohou způsobit i jiné druhy motýlů.[1]

Význam

[editovat | editovat zdroj]

U napadených borovic dochází ke zmnožení výhonů, tvarovým deformacím koruny a poškozování větvení. Výhony rašící z poškozených pupenů se opožďují v růstu, zavadají a deformují se. Housenkami zcela vyžrané pupeny neraší vůbec. [1] Chemická ochrana je vzhledem k způsobu života problematická.[L 1]


Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.]: Biocont Laboratory, 2005. 

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d ČERMÁK, Petr. Atlas poškození dřevin [online]. mendelu.cz, 2011 [cit. 2013-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-31. 
  2. ↑ cabi.org
  3. ↑ ČERMÁK, Petr. Atlas poškození dřevin [online]. mendelu.cz, 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-07. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]