Obořiště | |
---|---|
Rybník s kostelem | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Dobříš |
Obec s rozšířenou působností | Dobříš (správní obvod) |
Okres | Příbram |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°44′32″ s. š., 14°9′7″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 716 (2024)[1] |
Rozloha | 7,61 km²[2] |
Nadmořská výška | 373 m n. m. |
PSČ | 262 12 |
Počet domů | 234 (2021)[3] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Obořiště č. p. 100 262 12 Obořiště info@obecoboriste.cz |
Starosta | Karel Dlouhý |
Oficiální web: www | |
Obořiště | |
Další údaje | |
Kód obce | 540951 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obořiště (německy Woborschischt, v místním nářečí Vobořiště) je obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 5 km jižně od Dobříše. Žije zde 716[1] obyvatel.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1333. Původní vladyčí tvrz byla zničena husity roku 1425 a zanikla beze stop. Na místě původní tvrze později vznikla pila, rybářství a dnes pension Nový rybník.
Roku 1677 koupil statek Obořiště známý pražský děkan Jan Tomáš Pešina z Čechorodu, který podnět k postavení kláštera řádu paulínů a ve své závěti jim tyto pozemky odkázal. Řád uherských pavlínů (někdy též paulínů, nikoli paulánů, jak se někdy chybně uvádí) převzal tento majetek roku 1681. Klášterní budova konventu byla postavena v letech 1681 až 1688. Kostel sv. Josefa byl postaven v letech 1702 až 1711 ve vrcholně barokním slohu a vysvěcen 19. března 1712. Architekt není doložen, z jmen políra Vavřince Prée a jeho syna, stavitele Františka Ignáce Prée, který se vyučil v Praze u architekta Františka Maxmiliána Kaňky, Pavel Vlček dovodil Kaňkovo autorství.[4]
Roku 1713 postihl obec mor, rozšířený tehdy po celých Čechách, který měl spousty obětí. Řád pavlínů byl zrušen roku 1786 Josefem II. Roku 1789 bylo vydraženo Obořiště k rukám knížete Colloredo Mansfelda jako dar pro jeho manželku. Od těchto dob bylo spojeno panství obořišťské s dobříšským. V klášteře byla zřízena roku 1825 továrna na ocet, která zanikla roku 1853 a byla převedena na Dobříš. Od roku 1989 byly postupně některé lesy a pozemky vráceny rodu Colloredo-Mansfeld. Hospodu patřící ke statku převzal do držení roku 1865 dobříšský měšťan Vojtěch Štefanides a tento hostinec patří rodině dodnes.
V obci žil a zemřel po svém návratu z exilu spisovatel Jan Beneš.
Sousedními obcemi sídla jsou Ouběnice, Rosovice, Svaté Pole, Daleké Dušníky, Dobříš a Dlouhá Lhota.
Před rokem 1880 byl tehdejší Obořišť součástí obce Svaté Pole. Od roku 1961 patří pod obec i Lhotka.[5]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
V obci Obořiště (541 obyvatel, poštovna, klášter) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] autodoprava, družstvo pro rozvod elektrické energie v Obořišti, holič, 2 hostince, kapelník, 3 koláři, kovář, 2 krejčí, mlýn, 2 obuvníci, pekař, rolník, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, trafika, 2 zámečníci.
Do obce vedou silnice III. třídy. Okolo obce vede dálnice D4. Železniční trať ani stanice či zastávka na území obce nejsou.
Autobusovou dopravu v obci Obořiště zajišťují společnosti Arriva Střední Čechy a Martin Uher. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nacházejí zastávky Obořiště a Obořiště,Vyšehrad. Ve Lhotce se nachází zastávka Obořiště,Lhotka. Obci prochází dvě autobusové linky: 517 a 520. Autobusová linka 517 zajišťuje spojení mezi Příbramí, Hájemi, Dubencem, Dlouhou Lhotou, Obořištěm, Dobříší a Voznicí. Linka 520 propojuje Dobříš s okolními obcemi včetně Obořiště, Hřiměždic nebo Kamýku nad Vltavou.