Observatoř a planetárium v Armaghu

Observatoř v Armaghu
Kód observatoře981
MístoArmagh
Souřadnice54°21′11,35″ s. š., 6°38′59,89″ z. d.
Založena1789
Webová stránkahttps://www.armagh.space/
Map
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Observatoř v roce 1883

Observatoř v Armaghu je astronomický výzkumný ústav v Armaghu v Severním Irsku. Na observatoři sídlí cca 25 astronomů, kteří studují astrofyziku hvězd, Slunce, astronomii Sluneční soustavy a zemské klima.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Observatoř a planetárium se nachází v blízkosti centra města Armagh (SV směrem) na přibližně 6 hektarech upraveného pozemku známého jako Armagh Astropark. Samotná observatoř byla založena v roce 1789 Richardem Robinsonem, 1. baronem z Rokeby, primasem irským a arcibiskupem z Armaghu.

V letech 1795 až 1797 byla v Armaghu provedena pozorování Slunce, včetně měření slunečních skvrn.[1]

Přes 30 let zde působil Ernst Julius Öpik a kromě mnoha dalších příspěvků k astrofyzice psal o nebezpečích dopadu asteroidu na Zemi.

Jeden z ředitelů observatoře, Thomas Robinson, vynalezl miskový anemometr (zařízení na měření rychlosti větru).[2]

V roce 1949 byl předložen plán na založení místního planetária.[3] To bylo nakonec založeno až v roce 1968 zásluhou tehdejšího ředitele observatoře Erica Lindsaye pod samostatným vedením Patricka Moora. V roce 2016 byly obě instituce sloučeny pod vedením ředitele Prof. Michaela Burtona. V roce 2018 planetárium oslavilo 50 let od svého založení a stalo se nejdéle stále fungujícím planetáriem na britských ostrovech.[4]

V roce 2018 byla observatoř oceněna cenou Centennial Weather Station Award od Světové meteorologické organizace za 224 let nepřetržitých záznamů počasí.[5] K roku 2022 zaznamenává tedy observatoř Armagh meteorologické jevy v oblasti nepřetržitě 228 let. Záznamy sahají až do roku 1794 a od počátku 21. století jsou zpřístupněny na internetu.[5] Záznamy o měření teploty na observatoři Armagh mezi lety 1844 a 2004 byly analyzovány ve výzkumném dokumentu z roku 2006.[6]

V moderní době jsou hvězdárna spolu s planetáriem a Astroparkem významnou turistickou atrakcí a vzdělávacím centrem.[7] Mezi exponáty pro návštěvníky patří zahrady, historické dalekohledy a různá astronomická zařízení, jako jsou sluneční hodiny.[7]

Dalekohledy a další vybavení

[editovat | editovat zdroj]

Troughtonův refrakční dalekohled s aperturou čočky 6,5 cm byl instalován v kupoli v roce 1795. Dalekohled vyrobila společnost J & E Troughton z Londýna a je známý svou mosaznou kovovou konstrukcí s rovníkovou montáží z konce 18. století.[8]

Observatoř má Earnshawův regulátor. Jedná se o typ hodin vynalezený v roce 1791 Thomasem Earnshawem, který byl ceněn pro svou přesnost. Earnshaw s ní odcestoval do Armaghu, aby ji postavil v nové observatoři.

Začátkem 10. století byla observatoř vybavena poledníkovým kruhem.[9]

Ve 30. letech 19. století observatoř zakoupila 15palcový zrcadlový dalekohled od nově založené společnosti Grubb Telescope Company. Dalekohled využíval kovové zrcadlo namontované na rovníkové montáži s hodinovým pohonem.[10]

V roce 1885 byl v Robinsonově kopuli instalován dalekohled od stejné firmy s objektivem s 25 cm aperturou.[11]

Hodiny pro observatoř Armagh vyrobil na žádost Nevila Maskelyneho hodinář Thomas Earnshaw. Měly řadu nových funkcí, včetně vzduchotěsného pouzdra (navrženého pro snížení prachu a průvanu). V 19. století ředitel observatoře Thomas Romney Robinson věřil, že jde o nejpřesnější hodiny na světě.[8]

Observatoř zakoupila ještě jedny Earnshawovy hodiny, které byly řízeny hvězdnou rychlostí pomocí výše zmíněného rovníkového dalekohledu Edwarda Troughtona.[8]

Dalším přístrojem na hvězdárně je záznamník slunečního svitu.[5]

V roce 2005 byly instalovány dvě širokoúhlé kamery pro systémy detekce meteorů.[12]

K dalšímu vybavení observatoře patří zmenšené modely Sluneční soustavy a Vesmíru, dvoje sluneční hodiny, historické dalekohledy, ale i kopule dalekohledů a další venkovní expozice. Human Orrery, spuštěný v roce 2004, se nachází v blízkosti hlavní budovy observatoře. Odborná knihovna a archivy observatoře a sbírky vědeckých přístrojů a artefaktů souvisejících s rozvojem moderní astronomie představují jednu z předních sbírek svého druhu na Britských ostrovech.

Seznam ředitelů

[editovat | editovat zdroj]
Ředitelé observatoře
James Archibald Hamilton 1790–1815
William Davenport 1815 - 1823
Thomas Romney Robinson 1823–1882
John Louis Emil Dreyer 1882–1916
Joseph A. Hardcastle 1917
WFA Ellison 1918–1936
Eric Mervyn Lindsay 1937–1974
Mart de Groot 1976–1994
Mark E. Bailey 1995–2016
Ředitelé observatoře s planetáriem
Michael G. Burton[13] 2016 -

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Armagh Observatory na anglické Wikipedii.

  1. ↑ ARLT, R. The solar observations at Armagh Observatory in 1795–1797. Astronomische Nachrichten. 2009, s. 311–316. ISSN 1521-3994. DOI 10.1002/asna.200911195. S2CID 55309719. Bibcode 2009AN....330..311A. (anglicky) 
  2. ↑ WINN, Chris. I Never Knew that About Ireland. [s.l.]: Macmillan, 2007-03-06. Dostupné online. ISBN 9780312368807. (anglicky) 
  3. ↑ 1976IrAJ...12..204G Page 204.Chybí název periodika! Bibcode 1976IrAJ...12..204G. 
  4. ↑ Armagh Planetarium marks 50th anniversary [online]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Recognition for woman who preserved unbroken weather record at Armagh Observatory [online]. [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Examination of the Armagh Observatory Annual Mean Temperature Record, 1844-2004 [online]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Armagh Observatory, Armagh [online]. [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b c Troughton, Thomas. [s.l.]: Oxford University Press, 2011-10-31. (Benezit Dictionary of Artists). DOI 10.1093/benz/9780199773787.article.b00185568. 
  9. ↑ SOCIETY, Royal Astronomical. Memoirs of the Royal Astronomical Society. [s.l.]: Priestley and Weale, 1836. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ BUTLER, C.J. The 15-inch Equatorial Reflector by Thomas Grubb at Armagh Observatory [online]. Dostupné online. 
  11. ↑ Armagh 10-inch refractor telescope, 1885 - Stock Image - C025/0064 [online]. [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. 
  12. ↑ TRIGO-RODRIGUEZ, J. M.; RIETMEIJER, F.; LLORCA, Jordi; JANCHES, D. Advances in Meteoroid and Meteor Science. [s.l.]: Springer Science & Business Media, 2008-03-21. Dostupné online. ISBN 9780387784199. (anglicky) 
  13. ↑ Armagh Planetarium Welcomes New Director [online]. Astronotes, 1 August 2016 [cit. 2020-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-14. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]