V šachu je oběť takový tah, ve kterém se jedna strana vzdá některé své figury, druhá strana si na určitou dobu ponechá materiální výhodu a první strana doufá v kompenzaci za ni. Pokud je oběť provedena v zahájení, nazývá se gambit. Nejčastější je oběť pěšce, obětována však může být jakákoliv šachová figura vyjma krále.
Někteří autoři rozdělují oběti na „pravé“ a „falešné“ (nebo pseudo-oběti).[1] U falešných obětí je relativně rychle jasná korektnost oběti, jelikož ústí do jedné z následujících eventualit:
Oproti tomu u „pravých“ obětí je oběť jeden krok na cestě k dlouhodobějšímu cíli, příkladem může být
Na diagramu vlevo bílý zcela nečekaně obětoval střelce na poli f7 6.Sxf7. Pokud ho černý král vezme, bude následovat 7.Jg5+, po kterém černý král nemůže jít na e8 ani f8 z důvodu ztráty dámy 8.Je6. Po ústupu na g8 následuje 8.Je6 De8 9.Jxc7, takže zůstává už jen Kg6, kde po 8.f4 rozhodně nestojí moc bezpečně.
V pozici dvou předních světových velmistrů Levona Aronjana a Pjotra Svidlera (hrána roku 2006 na Talově memoriálu v Moskvě) se vyskytla situace zachycená na diagramu vlevo.[2] Je s podivem, že mohl arménský velmistr Levon Aronjan zahrát takovou chybu, jako byl tah 24.exd4. Na ten okamžitě následovala odpověď Ve1+, po které se Aronjan okamžitě vzdal. Bílý musí vzít věž svoji věží z d1, jež přestává krýt dámu na d3, a tu okamžitě černý vezme.
V této partii, hrané mezi jedněmi z nejlepších hráčů své doby Larry Evansem a Samuelem Reshevskym roku 1963, Reshevsky hrající s černými figurkami, jenž již měl výhru téměř jistou, na chvíli zaváhal a dal Evansovi možnost se zachránit. Té hráč s bílými figurkami samosebou ihned využil. Černý zahrál 1…Dxg3, na což bílý odpověděl 2.Dg8; 3.Kxg8 (ostatní ústupy prohrávají); 3…Vxg7 – černý nemohl věž vzít pro pat, a pokud by začal uhýbat, věž by krále šachovala věčně. Tento obrat byl několikrát označen jako „Švindl století“ („The Swindle of the Century“).[3]