Okres Gulrypš | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Gulrypš |
Souřadnice | 42°55′49″ s. š., 41°6′4″ v. d. |
Rozloha | 1 523 km² |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 18 032 (2011) |
Hustota zalidnění | 11,8 obyv./km² |
Správa regionu | |
Stát | Abcházie |
Nadřazený celek | Abcházie |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Okres Gulrypš je nižší územně-správní celek Abcházie, uznávaný jak abchazskou separatistickou vládou, tak centrální gruzínskou vládou v Tbilisi. Na západě sousedí s okresem Suchumi a na východě s okresem Očamčyra. Na severní straně sousedí s Ruskem a z jihu je omýván Černým mořem. Okresním městem je Gulrypš (3 910 obyvatel).
Severovýchodní část okresu Gulrypš nazývaná soutěska Kodori byla v letech 1992–2008 obsazená gruzínskými jednotkami. V roce 2006 zde byla gruzínským prezidentem Michailem Saakašvilim zřízena nová oblast, tzv. Horní Abcházie. Byla to jediná oblast kterou ovládala autonomní republika Abcházie. V roce 2008 ji po bitvě v průsmyku Kodori obsadila abchazsko-ruská vojska.
V čele okresní rady stáli:
Pořadí | Jméno | Od | Do |
1. | Adgur Charazija | 1993 | 18. prosinec 2002 |
2. | Tamaz Gogija | 16. červen 2003 | 9. únor 2004 |
3. | Aslan Baratelija | 9. únor 2004 | 24. březen 2005 (1. funkční období) |
4. | Michail Logva | 24. březen 2005 | 26. září 2011 |
5. | Timur Ešba | 14. prosinec 2012 | 23. říjen 2014 |
6. | Aslan Baratelija | 23. říjen 2014 | 14. únor 2023 (2. funkční období) |
7. | Said Charazija[1] | 14. únor 2023 | dosud |
V roce 1989 zde žilo 54 962 obyvatel, z nichž 52,8 % byli Gruzíni. Po válce v letech 1992–1993 bylo mnoho obyvatel donuceno odejít, šlo převážně o Gruzíny. Při sčítání lidu v roce 2003 zde žilo pouze 17 962 obyvatel a Gruzíni tvořili 4,5 %, ale do toho není zahrnutý průsmyk Kodori, který až do války v roce 2008 drželi Gruzínci. I přesto zde Abcházové dodnes nejsou největší etnickou skupinou, v roce 2011 jich zde bylo 33,6 % a v roce 2003 pouhých 27,2 %. Největší etnickou skupinu zde tvoří Arméni, kterých tu v roce 2003 bylo 52,2 % a v roce 2011 46,8 %.
Rok | Počet obyvatel |
z toho % | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Abchazové | Arméni | Gruzíni | Rusové | Řekové | Ukrajinci | ||
1989 | 54 962 | 2,4 | 25,3 | 52,8 | 13,9 | 2,0 | 1,7 |
2003 | 17 962 | 27,2 | 52,2 | 4,5 | 13,3 | 0,7 | 0,6 |
2011 | 18 032 | 33,6 | 46,8 | 4,6 | 11,4 | 0,7 | 0,9 |