Okres Kutná Hora | |
---|---|
Území | |
Sídlo okresu (1960–2002) | Kutná Hora |
Kraj | Středočeský |
Stát | Česko |
LAU 1 | CZ0205 |
ISO 3166-2 | CZ-205 |
SPZ (1960–2001) | KH |
Zeměpisné souřadnice | 49°54′ s. š., 15°12′ v. d. |
Vznik | 11. dubna 1960 |
Základní informace | |
Rozloha | 916,93 km² |
Počet obyvatel | 78 431 (2024)[1] |
Hustota zalidnění | 85,5 obyv./km² |
Počet ORP | 2 |
Počet POÚ | 4 |
Počet obcí | 88 z toho 4 města a 7 městysů |
Další údaje | |
Kód okresu | 3205 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Okres Kutná Hora je okres v jihovýchodní části Středočeského kraje. Sídlem jeho dřívějšího okresního úřadu bylo město Kutná Hora, které je obcí s rozšířenou působností. Kromě jeho správního obvodu okres obsahuje ještě správní obvod obce s rozšířenou působností Čáslav.
V rámci kraje sousedí na jihozápadě s okresem Benešov, na západě s okresem Praha-východ a na severozápadě s okresem Kolín. Dále pak sousedí na severovýchodě a východě s okresy Pardubice a Chrudim Pardubického kraje a na jihovýchodě s okresem Havlíčkův Brod Kraje Vysočina.
Okres se skládá ze dvou správních obvodů obcí s rozšířenou působností (Kutná Hora a Čáslav), které se dále člení na čtyři správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Kutná Hora, Čáslav, Uhlířské Janovice a Zruč nad Sázavou). Největšími městy jsou Kutná Hora (21 tisíc obyvatel) a Čáslav (10 tisíc obyvatel).
Povrch okresu, který se rozkládá mezi středními toky Labe a Sázavy, je rozmanitý, protože sem zasahuje Hornosázavská pahorkatina, Čáslavská kotlina i částečně Polabská nížina. Nejvyšším bodem je vrch Březina (555 m n. m.). Okres má rozlohu 917 km², z toho v roce 2019 činila 64,9 % zemědělská půda a 23,8 % lesy.[2] Hospodářství Kutnohorska bylo vždy založeno na zemědělství, z průmyslových podniků vyniká pouze tabáková společnost Philip Morris ČR.[2] Okresem prochází silnice I. třídy číslo I/2, I/17 a I/38. Silnicemi II. třídy jsou II/111, II/125. II/126, II/327, II/335, II/336, II/337, II/338 a II/339.
Na území okresu se nachází řada přírodních památek, největší je Žehušická obora o rozloze 246 ha. Kromě ní např. národní přírodní památky Kaňk a Rybníček u Hořan. Významnější a turisticky velmi oblíbené jsou ovšem historické památky, zejména v samotné Kutné Hoře, která byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Dřívější význam tohoto středověkého města, v němž se těžilo stříbro, dokumentují kromě mnoha měšťanských domů např. katedrála sv. Barbory, tzv. Hrádek, Vlašský dvůr nebo kostel sv. Jakuba. V blízké Sedlci se nachází klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie a známá kostnice, v rámci okresu jsou důležitými i zámky Kačina nebo Žleby.[2]
Města vyznačena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.
Adamov • Bernardov • Bílé Podolí (Lovčice • Zaříčany) • Bludov • Bohdaneč (Dvorecko • Kotoučov • Prostřední Ves • Řeplice • Šlechtín) • Brambory • Bratčice • Církvice (Jakub) • Čáslav (Čáslav-Staré Město • Čáslav-Nové Město • Filipov) • Čejkovice • Černíny (Bahno • Hetlín • Krasoňovice • Předbořice • Zdeslavice) • Červené Janovice (Chvalov • Lány • Plhov • Vilémovice • Zadní • Zhoř) • Čestín (Čenovice • Čentice • Kamenná Lhota • Kasanice • Kněž • Milotice • Morány • Polipsy) • Dobrovítov (Dědice) • Dolní Pohleď (Měchonice) • Drobovice • Hlízov • Horka I (Borek • Svobodná Ves) • Horka II (Buda • Čejtice • Hrádek • Onšovec) • Horky • Horušice • Hostovlice • Hraběšín • Chabeřice (Brandýs • Čížov • Holšice) • Chlístovice (Chroustkov • Kralice • Kraličky • Pivnisko • Svatý Jan t. Krsovice • Švábínov • Vernýřov • Všesoky • Zdeslavice • Žandov) • Chotusice (Druhanice) • Kácov (Račíněves • Zderadinky • Zderadiny • Zliv) • Kluky (Nová Lhota • Olšany • Pucheř) • Kobylnice • Košice • Krchleby (Chedrbí) • Křesetice (Bykáň • Chrást • Krupá) • Kutná Hora (Kutná Hora-Vnitřní Město • Hlouška • Kaňk • Karlov • Malín • Neškaredice • Perštejnec • Poličany • Sedlec • Šipší • Vrchlice • Žižkov) • Ledečko (Vraník) • Malešov (Albrechtice • Maxovna • Polánka • Týniště) • Miskovice (Bylany • Hořany • Mezholezy • Přítoky) • Močovice • Nepoměřice (Bedřichov • Miletice) • Nové Dvory (Ovčáry) • Okřesaneč • Onomyšl (Budy • Křečovice • Miletín • Rozkoš) • Opatovice I • Paběnice • Pertoltice (Budkovice • Chlístovice • Laziště • Machovice • Milanovice) • Petrovice I (Hološiny • Michalovice • Senetín • Újezdec) • Petrovice II (Boštice • Losiny • Nové Nespeřice • Stará Huť • Staré Nespeřice • Tlučeň) • Podveky (Ježovice • Útěchvosty • Zalíbená) • Potěhy • Rašovice (Jindice • Mančice • Netušil) • Rataje nad Sázavou (Malovidy • Mirošovice) • Rohozec • Řendějov (Jiřice • Nový Samechov • Starý Samechov) • Samopše (Budín • Mrchojedy • Přívlaky • Talmberk) • Semtěš • Schořov • Slavošov (Hranice • Věžníkov) • Soběšín (Otryby) • Souňov • Staňkovice (Chlum • Nová Ves • Ostašov • Smilovice) • Starkoč • Sudějov • Suchdol (Dobřeň • Malenovice • Solopysky • Vysoká) • Svatý Mikuláš (Lišice • Sulovice • Svatá Kateřina) • Šebestěnice • Štipoklasy • Třebešice • Třebětín (Hostkovice • Víckovice) • Třebonín • Tupadly • Uhlířské Janovice (Bláto • Janovická Lhota • Kochánov • Malejovice • Mitrov • Opatovice II • Silvánka) • Úmonín (Březová • Hájek • Korotice • Lomec • Lomeček) • Úžice (Benátky • Čekanov • Františkov • Chrastná • Karlovice • Mělník • Nechyba • Radvanice • Smrk) • Vavřinec (Chmeliště • Žíšov) • Vidice (Karlov t. Doubrava • Nová Lhota • Roztěž • Tuchotice) • Vinaře (Vinice) • Vlačice (Výčapy) • Vlastějovice (Březina • Budčice • Kounice • Milošovice • Pavlovice • Skala • Volavá Lhota) • Vlkaneč (Kozohlody • Přibyslavice) • Vodranty • Vrdy (Vrdy • Dolní Bučice • Horní Bučice • Zbyslav) • Záboří nad Labem (Habrkovice) • Zbizuby (Hroznice • Koblasko • Makolusky • Nechyba • Vestec • Vlková • Vranice) • Zbraslavice (Borová • Hodkov • Chotěměřice t. Pančava • Kateřinky • Krasoňovice • Lipina • Malá Skalice • Ostrov • Radvančice • Rápošov • Útěšenovice • Velká Skalice) • Zbýšov (Březí • Damírov • Chlum • Klucké Chvalovice • Krchlebská Lhota • Opatovice • Zbudovice) • Zruč nad Sázavou (Domahoř • Dubina • Nesměřice • Želivec) • Žáky (Štrampouch) • Žehušice (Bojmany) • Žleby (Kamenné Mosty • Markovice • Zehuby)
Obec Hulice byla přičleněna k okresu Benešov k 1. lednu 1968.
K datu voleb do obecních zastupitelstev 12. listopadu 2000 bylo město Sázava začleněno do okresu Benešov.