Okres Těšín Powiat cieszyński | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Těšín |
Souřadnice | 49°44′55″ s. š., 18°38′6″ v. d. |
Rozloha | 730,29 km² |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 177 604 (2016) |
Hustota zalidnění | 243,2 obyv./km² |
Správa regionu | |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Slezské |
Druh celku | Okres |
Podřízené celky | Gminy: Městské (3) Městsko-vesnické (2) Vesnické (7) |
Vznik | 1920 |
Starosta | Mieczysław Szczurek |
Sídlo | ul. Bobrecka 29 43-400 Cieszyn |
Mezinárodní identifikace | |
Označení vozidel | SCI |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Okres Těšín (Cieszyn; polsky Powiat cieszyński) je okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství přímo u hranic s Českou republikou a Slovenskem. Sídlem okresní samosprávy je město Těšín (Polský Těšín).
Skládá se ze dvanácti gmin (obcí):
Dohromady má celý okres rozlohu 730,29 km² (5,92 % území vojvodství) a ke dni 30. června 2016 zde žilo 177 604 obyvatel (3,89 % obyvatelstva vojvodství).
Sousedí s Moravskoslezským krajem (okres Karviná a okres Frýdek-Místek) na západě, okresem Čadca v Žilinském kraji na jihu, okresem Żywiec a okresem Bílsko-Bělá na východě a okresem Pszczyna a městem Jastrzębie-Zdrój na severu.
Jižní část okresu leží ve Slezských Beskydech a je to populární turistická a odpočinková lokalita (horské město Visla, lázně Ustroň, Brenná, Beskydská trojves proslulá goralským folklorem). Centrální část leží ve Slezském podhůří a vyznačuje se dobře rozvinutým zemědělstvím. Severní část, která geomorfologicky patří k Osvětimské a Ostravské pánvi, zaujímá rybníkářská oblast zvaná Žabí kraj. Centry průmyslu jsou města Těšín a Skočov.
Celé území okresu leží v historickém Těšínském Slezsku a patří k Euroregionu Těšínské Slezsko.
Politický okres Těšín (Bezirk Teschen) vznikl poprvé v důsledku rakouské správní reformy v roce 1850. Skládal se zpočátku ze tří soudních okresů: Těšín, Jablunkov a Fryštát. Během další reformy v roce 1868 se okres Fryštát osamostatnil, zatímco k těšínskému byl připojen soudní okres Frýdek (do roku 1901). Mezi lety 1901 až 1920 se politický okres Těšín skládal ze 70 obcí, z čehož 49 v soudním okrese Těšín a 21 v soudním okrese Jablunkov.
Po rozdělení Těšínska v roce 1920 se většina těšínského okresu ocitla na československé straně a byl vytvořen okres Český Těšín. Část okresu, která připadla Polsku (pravobřežní Těšín a 17 vesnic), byla o rok později spojena se soudním okresem Skočov (dříve součást politického okresu Bílsko) a polskou části okresu Fryštát do nového polského okresu Těšín. Po obsazení západního Těšínska polskými vojsky v roce 1938 byl okres Český Těšín („Těšín-západ“) připojen k polskému okresu Těšín, ale k jejich plné administrativní integraci do momentu vypuknutí druhé světové války nedošlo. Landkreis Teschen existující během nacistické okupace se skládal z předválečných okresů Těšín, Český Těšín a Fryštát.
Po válce byla obnovena původní polsko-československá hranice a okres Těšín v podobě, kterou měl mezi lety 1921 až 1938. V roce 1951 byl k něj připojen soudní okres Strumeň (dříve politický okres Bílsko). V této podobě existoval do reformy v roce 1975, která likvidovala okresy a zaváděla 49 malých vojvodství. Území těšínského okresu patřilo mezi lety 1975 až 1998 k Bílskému vojvodství s výjimkou gminy Žibřidovice připojené ke Katovickému vojvodství.
Soudobý okres Těšín vznikl v důsledku další správní reformy v roce 1998.